čtvrtek 17. listopadu 2016

Erebos - recenze

 Vlastně už jsem dlouho nevydala žádný článek, ne že bych nic nenapsala... V listopadu jsem zatím přečetla skvělou Marinu, dokonce jsem se dostala k sepsání recenze, ale zapomněla jsem ji nafotit a já blbec knížku vrátila... Takže se nakonec dostávám k Erebosu, který jsem přelouskala už v září a konečně bych ho měla vrátit do knihovny. Po příjemném překvapení, které skrývala knížka Saeculum, jsem se rozhodla dát šanci autorčině prvotině. Tentokrát jde o prostředí počítačové hry... nejsem žádný expert přes PC hry, ale díky dvěma bratrům taky nejsem úplně mimo :D.

Hlavním hrdinou je obyčejný, poměrně sympatický středoškolák Nick, který má rád basketbal. Určitě si říkáte, kde mám tu počítačovou hru... ale většina příběhů začíná nenápadně. Vše se začne zamotávat, když jeho kamarád Colin nepřijde na trénink, postupně začnou ve škole chybět ostatní spolužáci. Všichni se tváří děsně tajuplně, po škole se předávají tajemné balíčky, od nikoho se nic nedozví... nejdřív se tváří, že ho to nezajímá, ale zevnitř ho užírá zvědavost. Konečně mu pod nosem přistane taky jedna kopie od Brynne, holky, která ho patrně obdivuje. Ne, že by o to stál, ale aspoň má konečně tajemné cédéčko... Dobrodružná hra uchvátila pomalu celou školu, Nick se svou postavou Sariusem prožívá různá dobrodružství a plní úkoly, až jí taky zcela propadne.  Erebos se nejdřív jeví jako hra zcela obyčejná, má možná přísná pravidla, ale jinak? Tahle hra žije, odpovídá na otázky a plní nejtajnější přání, přesahuje do reality a nutí hráče konat divné věci... Ale musí se přece najít někdo, kdo se vzepře pravidlům, aby mohl hru prozkoumat a zabránit katastrofě...
"Nicku?" ... už se ani nehne. Ruce se mu rozletí, helma se skutálí na zem, krátká dýka... "Nicku? Co to hraješ?" "To ti vysvětlím později." ... amulet a něco, co vypadá jako chrániče nohou. Sarius vše rychle sbírá, ale bylo tam ještě něco, ještě... "To je něco nového? Odkudto máš?" Přesně. Miska, kterou lupič ztratil. Kam se poděla? Někam se odkutálela, sakra. Ale musí ji najít. Prohledává křoví. "Už jsi jedl?" "Sakra, nemůžeš mě ještě chvíli nechat na pokoji?" Tady je. Odkutálela se k kmeni stromu. Najednou se za ním ozve nějaký zvuk, hrozně hlasitý. Otočí se. Byla to ale jen jeho matka, která za sebou zabouchla dveře. (str. 49)
Napínavost knížce rozhodně nechyběla, a musím říct, že její námět byl opravdu pečlivě propracovaný... sice nevím, do jaké míry je možné vymyslet samostatně uvažující hru, ale něco pravdy na tom nejspíš bude... no co, nejsem expert :D. Napětí a detektivní zápletky jsou autorčiným největším pozitivem. I tady jsem se od knížky nemohla odtrhnout a do samotného závěru jsem netušila, jak to dopadne. Postavy byly sympatické, i když se mi neustále pletla jména skutečná i herní (muselo být zajímavé hádat, kdo se za jakou herní postavou skrývá :D). Mými oblíbenci se stali samozřejmě Nick , Jamie a Emily. Jejichž názory většinou proti hře jsem plně sdílela. Asi bych prostě nepatřila k lidem, kteří po Erebosu toužili, a kdyby došlo na nějaký podobně nelegální úkol v realitě, asi bych se prostě nechala vyhodit... O to radši jsem byla, že se hlavní hrdinové sebrali odvahu přijít principu i účelu hry na kloub...mají za to u mě plusové body :D Převážně mimo hlavní příběh a zápletku stála roztomilá a trochu naivní láska Nicka a Emily, která mi nevadila a stala se aspoň zajímavým zpestřením (ne, že by samotný příběh nebyl zajímavý...).
Nick praštil s myší, že přejela přes celý stůl, a utáhl si culík. Každopádně mohl ještě jednou zkusit Erebos nastartovat. Už uplynulo dobrých deset minut, možná to poslovi jako trest stačilo, možná chtěl jen vidět, jak vytrvale se Nick bude snažit dostat znovu do hry. Neklaplo to ani napoprvé, ani napopáté. Sakra, to ale fakt nebylo fér. Večer byl v tahu, prosvětlil jej jen obličej jeho otce, který, když nahlédl do pokoje, opravdu našel syna, jak si čte. (str. 126)
Erebos samozřejmě všem doporučím. Vtáhne vás do děje stylem, že možná budete mít pocit, jako byste ho sami hráli. Stejně jako ostatní knížky Ursuly Poznanski budete mít problém dát ji z ruky, dokud neskončíte až na poslední stránce. Jediným nedostatkem bylo obrovské množství postav a dvojnásobný počet jmen... a možná téma, které si nemusí sednout úplně s každým. Erebos je trošku slabší než Saeculu, ale přesto jsem se při jeho čtení opravdu nenudila.

Autor: Ursula Poznanski
Originální název: Erebos
Série: -
Rok vydání: Rakousko 2010/ ČR 2011
Nakladatelství: Fragment
Překladatel: Karolína Kousalová
Žánr: thriller, sci-fi
Počet stran: 320

Moje hodnocení: 75%


6 komentářů:

  1. 75% neni spatne, knihu mam z Levnych knih, tak se k ni snad brzy dostanu :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Není špatná, je hodně napínavá akorát ty počítačové hry možná nejsou úplně pro každého... :)

      Smazat
  2. Knížku jsem už také přečetla (ukořistila jsem ji v LK) a musím říct, že se mi líbila :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Snad všichni nakupují v Levných knihách :D jsem ráda, že se ti taky líbí...

      Smazat
  3. Já nevím, četla jsem Saeculum i Erebos a obě knihy se mi líbily asi stejně :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mě se Saeculum líbilo trošku víc... asi kvůli tématu... ty středověké larpy mi přišly zajímavější než počítačové hry... :)

      Smazat

Budu ráda za každý komentář a budu se snažit na něj odpovědět! Uvítám nápad, radu i kritiku... můžete mi napsat i na irena.kadava@gmail.com