Já vím... za prosinec jsem nepřidala jediný článek. Ale...vánoční šílenství a škola mě zvládly zcela pohltit (ne v tom dobrém slova smyslu). Taky jsem plánovala, že prvním článkem nového roku bude něco jiného. Ale o tomhle teď vlastně vůbec psát nechci... holt, stalo se, a první knížka nového roku mě tolik pohltila, že si k napsání recenze musím sednout teď hned. Na Kečupová mračna jsem se neskutečně těšila už od vydání, nejvíc mě asi lákal ten název, ale v knihovně jsem měla smůlu... až do teď.Zoe je vlastně úplně obyčejná puberťačka, přiznejme si to, taky má své holčičí problémy a hlavu plnou párty a kluků... nebo mám spíš napsat měla? Teď tráví spoustu času poněkud netypicky... sedí ve staré zahradní kůlně a píše dopisy odsouzenci na smrt. Proč? Potřebuje se tak trochu vyzpovídat a nikdo v blízkém okolí nepřichází v úvahu. U odsouzeného vězně Stuarta Harrise je její tajemství v naprostém bezpečí. Texaská věznice je na druhé straně Atlantiku, on je odsouzený na smrt a Zoe v něm tak trochu vidí přítele... dalo by se říct, že jsou na stejné lodi.
