neděle 17. dubna 2016

Druhá šance | Příběh dvou staletí - recenze

Takže na rovinu, od téhle knížky jsem opravdu moc nečekala. Po ne tak úplně vydařené recenzi na Mé sladké šestnácté století, jsem se docela bála, že druhý díl dopadne podobně. Hlavně jsem si docela nesadla s hlavní hrdinkou Cat (omlouvám se, v recenzi na první díl jsem omylem psala Cath). Tak jak se mi líbila?

Tentokrát je, což mě potěšilo, hlavní hrdinkou Alessandra, dávná Catina sestřenice nebo tak něco, která se z šestnáctého století naopak přenese do současnosti. Tohle zvláštní cestování časem (z minulosti do současnosti) se mi líbilo a nikde jsem se s ním zatím nesetkala. Jen jsem měla trochu obavy o vystihnutí myšlení dívky, co vyrostla před téměř pětisty lety.

Less se tady s Reyninou pomocí přenese do 21. století, aby si mohla splnit svůj dávný sen stát se herečkou. Může se zbláznit z moderních technologií, jako jsou třeba taxíky, sprcha, mobil nebo třeba horská dráha. Ubytuje se u Cat a společně jejímu tátovi namluví, že je zahraniční studentka, aby u nich mohla zůstat. Cat mě mile překvapila, protože jako vedlejší postavu jsem si ji oblíbila daleko víc.
Vezme mě za ruku a táhne mě k otevřeným dveřím, ale v tom nás zarazí netrpělivé zatroubení. Cat udiveně pozvedne obočí. "Ach, to bude ten nevycválaný kočí ze žlutého kočáru bez koní. Očekává, že mu zaplatím za to, že mne sem dopravil z toho zběsilého divadla obklopeného otisky rukou a podivnými tvory, jenže nové kalhoty žádné platidlo neobsahují." Troubení se ozve znovu. "Nerostou tu někde náhodou nějaká jablka?" Cat překvapeně nakrčí čelo: "Jablka?" "No ano, přesně tak," potvrdím a poškrábu se za uchem. "Oznámil mi, že mu dlužím dvacet jablek. Anebo to bylo hrušek?" Nakrčím nos. "Jest ovoce vyhledávaným platidlem ve dvacátém prvním století?" Sestřenčin náhlý výbuch smíchu dává tušit, že jsem se asi přeslechla. (str. 41)

Less se nakonec nechá přemluvit, aby začala chodit do školy, kde potká Austina, ktetého ze začátku naprosto nesnáší. Zato on se do holky, co nosí sukně a mluví, jako ze Shakespearova dramatu pomalu zakouká. Austin se mi docela líbil, protože nebyl tak doslovně DOKONALÝ, i když byl pořád jakýmsi prototypem románováho hrdiny - drsňák a flákač, co je ve skutečnosti hodnej kluk. Jejich vztah se mi líbil víc, než vztah Cat a Lucase, nejspíš proto, že se tak nějak vyvíjel a od prvního dne, kdy se potkali ve škole (a vůbec se neměli rádi)  se do konce posunul o pořádný kus.
Austin zůstane bez hnutí stát na místě a zvědavě se za mnou dívá. Cat se zasměje: "Teda, ten v tom ale lítá." Uznale mlaskne jazykem. "Kdo by si pomyslel, že moje malá sestřenka sbalí největšího drsňáka široko daleko Austina Michaelse?" "Už nejsem malá," vyhrknu bezmyšlenkovitě. Když se Cat pousměje ještě o trochu víc, uvědomím si, že jsem se vůbec nesnažila popřít zbytek jejího prohlášení. "Pravda," odpoví a vrhne se na zemi ležící židli. "Ten kluk s tebou každopádně nechce dělat jen domácí úkol... nebo co to vlastně děláte, když se spolu údajně učíte... Sotva jsi od něho odešla, už chceš zase zpátky a můžeš se z toho zbláznit, vidím to na tobě. Dýchej, holka, trochu kyslíku ti prospěje." Obrátím oči v sloup, ale stejně se raději zhluboka nadechnu. Kupodivu se zdá, že to pomáhá. (str. 219, 220)
S pomocí Catina táty se Less podaří získat roli Julie na shakespearovském workshopu a nakonec se odváží přihlásit se o titulní roli školního muzikálu. Co bude ale dělat, když se objeví Reyna, aby ji přenesla zpátky do minulosti, čímž by celý její nově nabytý svobodný život šel do kytek?

Less prošla od začátku pořádnou proměnou, bála jsem se, aby nakonec nepřemýšlela moc moderně, nebo naopak staromódně, ale autorka to zvládla poměrně dobře (ne dokonale, ale celkem v pohodě), jenom mi trošku vadilo, že na konci už nebylo vlastně vůbec poznat, že Alessandra přišla z minulosti.

Jen místy byl příběh opravdu HODNĚ SLADKÝ, takže jsem přemáhala  neodolatelnou chuť praštit knížkou o zeď. Ale romantikům a mladším čtenářkám by se tahle série mohla líbit, dokonce i první díl, který přede mnou neobstál. Druhý díl byl pro mě milým překvapením  :-)

Autor: Rachel Harris
Originální název: The Tale of Two Centuries
Série: Mé sladké šestnácté století 2
Rok vydání: USA 2013 / ČR 2014
Nakladatelství: CooBoo
Překladatel: Kristýna Brunclíková
Žánr: Young adult, ROMANTIKA, cestování časem
Počet stran: 328

Moje hodnocení: 70%


2 komentáře:

  1. Upřímně, když jsem si přečetla anotaci, vypadalo to na pěknou slaďárnu. Ale říkáš, že to není tak hrozné, jo?:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Upřímně slaďárna to je a hodně! :) teď jsem hlavně srovnávala s prvním (a třetím) dílem, který bych nejradši vyhodila z okna (mimo jiné díky Cat). Myslím, že znova už žádný díl číst nebudu a na tuhle sérii zapomenu, ale druhý díl se mi líbil nejvíc (možná kdyby stál samostatně...)

      Vymazat

Budu ráda za každý komentář a budu se snažit na něj odpovědět! Uvítám nápad, radu i kritiku... můžete mi napsat i na irena.kadava@gmail.com