Spáleniště: Zkouška - recenze

Slíbená recenze na druhý díl je tady!
Jsem bezmezně nadšená, protože druhý díl je možná ještě lepší než první. Je zvláštní, že ačkoliv nevyhledávám příliš akční knihy, Spáleniště od začátku plné akce mě bavilo více, než Labyrint s pomalejším rozjezdem. Tuhle sérii začínám mít opravdu ráda! :)


 Tomas a ostatní placeři na konci prvního dílu utekli z labyrintu a byli zachráněni neznámými lidmi, kteří je autobusem odvezli do bezpečí. Z velké skupiny placerů zbývá hrstka, ale všichni věří, že jsou konečně volní, vrátí se jim vzpomínky a budou žít stejný život, jako měli než přišli do labyrintu, ale netuší, že další velká zkouška teprve začíná...






Tomas a ostatní placeři se probudí v pokoji, kam je jejich zachránci včera večer zavřeli. Teresu zamkli do menšího pokojíku naproti, nejspíš aby ji chránili, což Tomasovi vůbec nevadí, protože si můžou povídat telepaticky... a pak se spojení přeruší. Na budovu útočí houf raplů, lidí nakažených erupcí.Rozhodnou se tedy urazit zámek místnosti, kde předtím spali a zjistit co se děje a místo Teresy na ně v pokojíku čeká cizí kluk, Aris, který také utekl z labyrintu, jiného labyrintu, kde byly naopak samé holky. Několik dní jsou ponecháni hladem až se objeví jídlo a Krysák, chlápek ze ZLOSINu, organizace, která je v první fázi zavřela do labyrintu, a řekne jim o druhé fázi, kterou musí projít a to Spáleništěm, oblastí okolo rovníku, která byla poničena slunečními erupcemi.

"Ve vás se člověk těžko vyzná," prohlásil Tomas. "Nechci se nikoho dotknout, ale vypadá to, že bojovníci jsou přesně to, za co se chcete vydávat. Když vezmu všechnu tu ošklivou výzbroj a ostré věci." Na dlouhou dobu se rozhostilo mlčení. Tomas už si začínal myslet, že udělal chybu, když Jorge vyprskl smíchy. "Ach, muchacho, máš štěstí, že jsi mi sympatickej, mizero. Nevím jistě proč, ale je to tak. Jinak bych tě už třikrát zabil." "To bys dokázal?" zeptal se Tomas. "Co?" "Zabít někoho třikrát." "Něco bych vymyslel." "V tom případě se budu snažit být milejší." (str. 157)

Všichni se tedy projdou přes něco jako teleport a pokračují tunelem ve kterém číhá nebezpečí, které stojí několik placerů život. Vylezou někde na poušti s městem v dálce a mají ujít 150 kilometrů do bezpečného útočiště. Po cestě je potká šílená bouřka a do města jich zvládne dojít slabých jdenáct. Ukryjí se v opuštěné budově, kde se setkají s Jorgem a Brendou, kteří mají erupci teprve v rané fázi a s jejich pomocí se dostanou přes město plné odepsaných raplů. Tomasovi dělá starosti Teresa a druhá skupina děvčat, která se zřejmě potlouká po okolí stejně jako placeři a nejspíš má za úkol Tomase zabít... dokážou vůbec dojít do toho pitomého bezpečného útočiště bez toho, aniž by se je skupina B pokusila zabít? A co pak? Nečeká je zase jenom ZLOSIN a další testování?

"Kde je Teresa?" Harriet se po něm ohlédla. Měsíční světlo koupalo její obličej v slabé luminiscenci. "V tuhle chvíli je mi to úplně jedno. Jestli je dost velká frajerka, aby utekla, když není po jejím, je dost velká i na to, aby nás našla a dohonila, až ji to přejde. Pojďme!" (str. 271)

Druhý díl byl opravdu ještě napínavější než první. Od začátku jste prostě skočili do rozjetého vlaku a příběh pokračoval přesně tam, kde předtím skončil. Překvapivě se v knize vyskytl i menší milostný trojúhelník, který mi nevadil. Dobré čtení od kterého se špatně odtrhávalo, protože některé z kapitol končily dost napínavě, ale tak to má být. Přestože mám poslední dobou dystopií plné zuby, tahle série mě od začátku druhého dílu chytila a už nepustila... takže si pokračování labyrintu nenechte ujít!

Autor: James Dashner

Originální název: The Scorch Trials

Série: Labyrint 2

Rok vydání: USA 2010 / ČR 2014

Nakladatelství: Yoli

Překladatel: Petr Kotrle

Žánr: Young adult, dystopie

Počet stran: 344

Moje hodnocení: 86%