Obyčejné, sladké, neuvěřitelně vtipné a absurdní. Ti, co vychvalovali Katku Petrusovou, měli pravdu. Tahle knížka je absolutně skvělá, přestože nemá ani 200 stránek. Znovu vidím, že tloušťka knihy není vše. Příběh není nijak hlubokomyslný, spíš taková příjemná oddechovka, ale spolehněte se, že budete mít chvílemi záchvaty smíchu... :DJedete na chatu za přáteli, přejíždíte přes nějaký zapadákov, když vám najednou uprostřed silnice stojí kůň a vy musíte zahučet s autem do příkopu... už samotný začátek příběhu mě dostal. Markéta musí požádat o pomoc místní, aby jí auto vytáhli a opravili, což ale bude trvat přes víkend, takže celou akci s kamarády propásne... Místo tho musí zůstat celý víkend na statku jednoho protivného sedláka, kterému dala přezdívku Marvin, v zapadákově, kde se chytá signál na hřbitově...
Vyprskla jsem smíchy. Ta kočka vypadala jako Hitler. Ta myšlenka mě dostala; rozesmála jsem se nahlas a kočka trpělivě snášela to natřásání. "Uf," hekla jsem. "Asi máme postaráno o jméno, co Adolfe?" Kotě neprotestovalo, zvědavě natáhlo hlavu ke dveřím. O vteřinu později na ně někdo zaklepal. Rázem jsem ztuhla. Tak. Je to tady. Teď tam bude stát a tvářit se děsně svůdně. A já udělám co? Já po něm hodím Adolfa. Nejspíš. (str. 33)
Jenže z protivného Marvina se vyklube docela fajn chlap se jménem Pavel. Markéta s ním stráví velmi příjemný víkend, ale při odjezdu se rozhodne nechat to tak a odjet zpět do Prahy bez telefoního čísla...Za nějakou dobu zjistí, že je těhotná... po naléhání kamarádky Kateřiny se rozhodne zajet do jižních Čech a Marvina laskavě informovat, kde ho ale na statku nezastihne...
V knížce se vyskytovaly náhodné až naprosto absurdní situace, které ale na příběhu byly bezkonkurenčně nejlepší a nejvtipnější. Při čtení jsem se smála tak nahlas, že jsem dokonce uvažovala o tom, jestli je dobrý nápad číst knížku ve škole. Kateřina prostě umí psá dialogy takovým stylem, že se nakonec neudržíte a doopravdy vybouchnete smíchy.
Naprosto mě dostaly přezdívky, které hlavní hrdinka dávala ostatním (viz. Marvin, Karla, kočička Adolf, Flek... :D) a vyřešení sprostých výrazů (ONDATRA je nejlepší... :D) Neskutečně se těším na další autorčiny knížky, které se mi kdy dostanou do rukou. Ale všude chválím a co nějaká kritika? Téměř žádná není. I když ostatní si možná něco najdou, mě vadí tak akorát to, že byla knížka moc krátká a měla trochu useknutý konec."Cože jsi udělala?" "Ukradla jsem mu kočku," zopakovala jsem . Na druhé straně bylo chvíli ticho. Pak se Kačenka opatrně zeptala: "Nějakou drahou? Výstavní? Budeš za ni chtít výkupný nebo co?" Podívala jsem se na Adolfa. Seděla na okně a občas rozladěně mňoukla, protože chtěla ven. Měla smůlu; ode dneška je z ní kočka domácí. (str. 68)
Pro ty, kterým taky vadí jakási neukončenost, přidávám odkaz na vánoční povídku ze stránek Kateřiny Petrusové, která je jakýmsi volným pokračováním a moc se mi líbila. Vánoce v pejru.
Autor: Kateřina Petrusová
Originální název: S hlavou v oblacích pejru
Série: -
Rok vydání: ČR 2013
Nakladatelství: Fragment
Překladatel: -
Žánr: román, česká literatura
Počet stran: 120
Moje hodnocení: 90%
Díky za recenzi :-)Knížku už jsem četla a opět si připomněla, jaká to byla sranda!! Také se těším na nějakou další knihu od autorky a díky za odkaz na Vánoce v pejru. Pěkná recenze.
OdpovědětVymazatJojo, je skvělá. Od autorky se chystám přečíst, co už vyšlo, protože jsem se k ní dostala až teď... :)
Vymazat