Stránka vpravo byla úplně první, která v mém destrukčním deníku vznikla. Vyzdobila jsem si ji hned, jak jsem si deník přinesla domů, ještě než jsem začala hledat pastelky. Stránku vlevo jsem nejspíš kreslila v autobuse cestou do Chorvatska, stejně jako hodně dalších stránek. (A jestli se ptáte, ano, dá se v autobuse kreslit :D ) Původně tam měly být ještě jahůdky, ale přiznejme si otevřeně, že ty listy jako jahodník rozhodně nevypadají... :D
Nebyla bych to já, kdyby alespoň na jedné fotce z pěti nebyl citát Johna Greena. Vybrala jsem si svůj oblíbený citát z Příliš mnoho Kateřin (dokonce ho mám napsaný i na kalkulačce... ne nejsem blázen... jenom trošku...) Děravá srdíčka se k tomu skoro doslovně hodí.
Jednoduché... efektivní. Klávesy piana se mi k tomu pěkně hodily. Vždycky jsem chtěla hrát na klavír. Jen mě mrzí, že se ty vodovky (nebo co to sakra je... :D) začaly obtiskovat, takže dvojstránka vypadá dost ušmudlaně, a že je levá stránka trošku roztrhaná od úkolu výše.
Kuky je jedna ze stránek, kterou jsem kreslila v autobuse. Proč Kuky? Odpověď je jednoduchá... Kamarádka s sebou měla plyšového Kukyho.
Okamžitě jsem věděla, že na tuhle stránku napíšu něco o knihách, tak tady to máte. Levá stránka je, jak je nejspíš vidět, nakreslená podle obrázku dávno vystřiženého z nějakého časopisu... no nemohla jsem ji nechat prázdnou :) (jenom ten klokan je nějakej trošku zdeformovanej... no co už :D)
Kdo z vás taky ničí? Jak jste na tom s destrukčním deníkem? Máte na něj pořád čas?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Budu ráda za každý komentář a budu se snažit na něj odpovědět! Uvítám nápad, radu i kritiku... můžete mi napsat i na irena.kadava@gmail.com