tag:blogger.com,1999:blog-93250810216544012024-03-19T05:52:56.075-07:00KnížkomolkaKnížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.comBlogger68125tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-19754737585350562712017-03-28T11:14:00.002-07:002017-03-28T11:14:59.438-07:00Hra na city | Běsnění - (mini)recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhErBZNLkumpPzjtTYOjjG4gh-CH1EOFY84LylwnvedcnVD54gb_6cd_DoOGq22i3Rt_Zeazm1aUyfM-CHMo_v-bkLLk1ZnF1FxL3F21tknmx-KxIcGhEKNa3TlAX_X2R1hXCv4alILag/s1600/IMG_20170208_071824.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhErBZNLkumpPzjtTYOjjG4gh-CH1EOFY84LylwnvedcnVD54gb_6cd_DoOGq22i3Rt_Zeazm1aUyfM-CHMo_v-bkLLk1ZnF1FxL3F21tknmx-KxIcGhEKNa3TlAX_X2R1hXCv4alILag/s320/IMG_20170208_071824.jpg" width="240" /></a>Využívám dlouhé pauzy po přečtení velkého množství skvělých knih (ani byste nevěřili, jak strašně těžké je sepsat recenzi) přidávám alespoň krátké delší dobu sepsané shrnutí povídkového souboru Běsnění. Šepotání je série mezi knihomoly poměrně známá a jde o převyprávění Alenky v Říši divů. Přestože už autorka třídílnou sérii uzavřela, rozhodla se znovu vstoupit (nejen) do světa Divů a sepsala knížku povídek.<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Knížka obsahuje povídky tři. Nenavazují na sebe a jsou tedy jen doplněním toho co se stalo předtím a potom. První povídka <i>Kluk v pavučině</i> vypráví o Alyssině mámě, o jejím dětství než se jí do života začala motat Morfeus. Alisonino dětství nebylo jednoduché, protože se její máma zabila skokem z okna (věřila, že jí narostou křídla), potloukala se už nějakou dobu po pěstounských rodinách. Vypráví jak se s Morfeovou pomocí poprvé dostala do Říše Divů, pokusila se stát podsvětnickou královnou, ale nakonec se všeho vzdala, aby mohla zachránit chlapce polapeného v pavučině. Krátkou částí vyprávění přispěje i Thomas. Druhá povídka <i>Můra v zrcadle</i> mě maličko zklamala. Čekala jsem obvyklé hádky a škádlení, ale dostalo se mi spíš vážných vzpomínek. Morfeus se vydá do Vlaku vzpomínek, aby vypátral Zachovy slabosti, dostane se mu však nečekaného poznání. Oba si byli v jádru neskutečně podobní. Třetí povídku vypráví Alyssa. Zatímco první dvě povídky se odehrávaly před nebo během původní trilogie, <i>Šest nemožných věcí</i> je jejím pokračováním. Skládá se ze dvou částí: <i>Smrtelnosti</i><b style="font-style: italic;"> </b>strávené se Zachem a<b style="font-style: italic;"> </b><i>Věčnosti</i> po boku Morfea. Zobrazuje Alyssin život po boku obou osudových mužů. Já stejně pořád fandím Zachovi, tak mě prosím neukamenujte.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPxKaaaFWEv_Ro6brnSd32hcND0qxsoAA5wegvlcZ-Pr3Mv6kVXIBnO2SG0bDif9gktXJ9bl4jVTNuIwy-QX4Xv8sfwOGZyEjExWAYH_BVs-DcgcRrjMX-SPMNjS9GwUWHA17n5wkHJw/s1600/IMG_20170208_071846.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPxKaaaFWEv_Ro6brnSd32hcND0qxsoAA5wegvlcZ-Pr3Mv6kVXIBnO2SG0bDif9gktXJ9bl4jVTNuIwy-QX4Xv8sfwOGZyEjExWAYH_BVs-DcgcRrjMX-SPMNjS9GwUWHA17n5wkHJw/s320/IMG_20170208_071846.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">Zach mi zvedne ruku a políbí stříbrnou obroučku na prsteníčku. "Myslím, že oba o Al musíte něco vědět," prohlásí nakonec slavnostně. "Blázinec u Al neměl nikdy šanci na úspěch. Víte, můžete dostat holku z Říše divů, ale Říši divů z holky nedostanete nikdy." Moje ruka vyklouzne z jeho dlaně. Zach trochu ustoupí, aby mi dal prostor. "Ukaž jim, co v tobě vězí, vílí královno." Nasadím nejkrálovštější ze všech úsměvů a v pruhovaném pokoji před zraky své nejlepší kamarádky a její životní lásky osvobodím ze sevření lidské schránky svá podsvětnická křídla a vyznám se ze všech lží. (str. 190)</span></blockquote>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAmcqaSA9NPDMIwdWHeMiq1jnBoBdB02ojOW7yH2v29E-lpqrzQcMcbuLnU5efuUtIvifJ9wrI9tIuG4rC6ruk_9tncN-_qvQKkkpfWAfmGgrycksrauZspaHJQwnGLvikE_JcOozlRQ/s1600/IMG_20170208_071923.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAmcqaSA9NPDMIwdWHeMiq1jnBoBdB02ojOW7yH2v29E-lpqrzQcMcbuLnU5efuUtIvifJ9wrI9tIuG4rC6ruk_9tncN-_qvQKkkpfWAfmGgrycksrauZspaHJQwnGLvikE_JcOozlRQ/s320/IMG_20170208_071923.jpg" width="240" /></a><br />
Povídky by si měli přečíst milovníci série Šepotání. Trochu mě zklamalo, že hlavním účelem byla hra na city. Já vím, že je to doplňující knížka a že závěr by měl být trochu dojemný, ale ze mě slzy nikdo nevyždímá. Přesto věřím, že spousta z vás možná uroní pár slz, takže pokud jste slabší povahy, pořiďte si s knížkou i balíček kapesníků. Povídky možná nejsou zrovna akční, ale jisté napětí obsahují, a já knížku dočítala v hodině (tuším dějepisu). Vzhledem k tomu, že příběh končí teprve na začátku věčnosti, je možná, že autorka časem přidá další pokračování. Knížka nezklame, ale mě zase tolik nenadchla a pro napsání této kratičké recenze musela osvěžit děj. Nakonec jen vyzdvihnu obálku, která je asi nejzajímavější z celé série a modré písmo, ale na to už jsou jistě všichni zvyklí... ;)<br />
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;"><br /></span></span></b>
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;"><br /></span></span></b>
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;"><br /></span></span></b>
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Anita Grace Howard</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Originální název:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">Untamed</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Série:</span> </b>Šepotání 4</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>USA 2015 / ČR 2016</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>CooBoo</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Magdaléna Stárková</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>Young Adult, fantasy</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 312</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<b><br /></b></div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; text-align: justify;">Moje hodnocení: 70%</span></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-36542983910801316412017-03-08T12:08:00.000-08:002017-03-08T12:14:39.809-08:00Mateřská láska a čtyři stěny | Pokoj - recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjftNU9nwTBqYV0Lc2MhIaxM39ZWFl81Qy6nGBdtCsMtf2Bu37NAmgn0Ds9jyVG8iwzlpKvHqMNOhE040jPGyTnn3s23SQ6EzPJnSvtIPX6emmcYHiHikuzidZcNxxowk0TO0U0bUTySw/s1600/IMG_20170209_164141.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjftNU9nwTBqYV0Lc2MhIaxM39ZWFl81Qy6nGBdtCsMtf2Bu37NAmgn0Ds9jyVG8iwzlpKvHqMNOhE040jPGyTnn3s23SQ6EzPJnSvtIPX6emmcYHiHikuzidZcNxxowk0TO0U0bUTySw/s320/IMG_20170209_164141.jpg" width="240" /></a>Opravdu dlouho se mi nepovedlo sepsat recenzi hned po dočtení, když je člověk ještě plný dojmů a myšlenky v něm víří, jako by byly živé. Pokoj je přesně ta knížka, po které si musíte chvíli sednout. Poprvé jsem Pokoj zahlédla v létě v nějakém obchoďáku, kde jsem si (jak jinak) prohlížela knížky. Podle anotace se mi docela líbil, ale na dlouhou dobu jsem na něj zapomněla. A teď jsem si ho konečně přitáhla z knihovny, kde jsem ještě navíc vybírala mezi filmovou obálkou.<br />
<a name='more'></a><div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: left;">
Jackovi už je pět a všechno co zná je Pokoj. Rád kreslí, čte, učí se počítat, tělocvikuje a nebo se svou Mami vyvádí cokoliv jiného. Pokoj je celý svět, teda tak to alespoň říkala Mami, venku je vesmír a lidi v televizi nejsou opravdoví. Jack je dost specifický vypravěč. Celou situaci podává svýma dětskýma očima. Pojmenovává věci oživotnělými vlastními jmény. Krutou realitu, kterou jeho máma už sedm let snáší, bere jako samozřejmost. V pokoji se cítí v bezpečí až na chvíle, kdy za Mami v noci chodí Čert. Pozoruje ho z bezpečí skříně a počítá zuby, aby ukrátil tu dlouhou dobu, než bude moct zase k Mami do postele. Čert zase nosí nedělní dárky, i když je to jen to nejnutnější, ale občas na Mami křičí. Jackova máma pokoj vnímá jako vězení, ale uvědomuje si, že k plánu útěku bude potřebovat pomoc svého pětiletého synka, takže ho nakonec do všeho zasvětí. Pro Jacka je hrozně těžké pochopit, co mu Mami vlastně vykládá. Mami to chápe, ale zároveň nesmí plýtvat časem, proto i přes Jackovy protesty plán uskuteční. Ale jak moc jsou oba připravení na setkání se skutečným světem, kde je všechno velké hlučné, spousta lidí a neznámých věcí?</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: left;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKVB3Rw7AXJ3R1ixCCUsYqiBTw2lwI2Y19mR-2Q-WQrRvT3S5tCFnhr31HuWSNEPknKkVoylbYri-q7rPR2NGm64al-zEEUfwUFOarjY05wVuGlDkLnkaVqsN3nj81WijMGbrN3tCVkg/s1600/IMG_20170209_164208.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKVB3Rw7AXJ3R1ixCCUsYqiBTw2lwI2Y19mR-2Q-WQrRvT3S5tCFnhr31HuWSNEPknKkVoylbYri-q7rPR2NGm64al-zEEUfwUFOarjY05wVuGlDkLnkaVqsN3nj81WijMGbrN3tCVkg/s320/IMG_20170209_164208.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">Většinou nesmím malovat nikde v Pokoji ani na nábytku. Když mi byly dva, tak jsem počmáral nohu Posteli, tu co má u Skříně, a vždycky když uklízíme, Mami na to zaklepe a řekne: "Podívej, s tím teď budeme muset žít navždycky." Ale moje narozeninové vysoko je něco jiného, to jsou malá čísla vedle Dveře, černá 4 a pod ní černá 3 a červená 2, to je barva, jakou mělo naše staré pero, než došlo, a úplně dole červená 1. (str. 19)</span></blockquote>
<br />
<div style="text-align: left;">
V této knížce se podle mě dostalo velkého prostoru překladateli, protože poradit si s dětskou mluvou, zavedenými říkadly a slovními spojeními, názvy pořadů a knížek, a Jackových "slovních sendvičů" tak, aby jim čeští čtenáři porozuměli, nemohlo být úplně jednoduché. Původně jsem si myslela, že se Jack s Mami před něčím skrývají, ale pravda byla nakonec jiná. Dětský vypravěč byl geniální tah paní autorky, který rozveselil a ozvláštnil jinak vážné až trochu smutné vyprávění. Máte chuť se dozvědět, co se stane dál, a díky velmi dlouhým částem/kapitolám není šance, že byste knížku odložili. Hlavní postavy byly skvělé, byť mi oba občas lezli na nervy. Obdivovala jsem Mami za to, že se za těch dlouhých sedm let nezbláznila (mě začínalo hrabat už po třech dnech, kdy jsem byla doma nemocná... a neměla velký výběr knížek...) a Jacka vychovala nejlépe, jak to za daných okolností šlo.</div>
<br />
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: left;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjm0RuUl7ej2YysMhNhsZMy6OQ9sZ_cmgCQqQgPo4P_DTVUbGMsnBcpfaFY93Y2k4MRNqLnrNPHh2hyVr6pDHnRSw0bDrYlZjKksua-3o3AprTls36h2J2uEg3dRd4mlMxQpUCAIZhWlA/s1600/IMG_20170209_164340.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjm0RuUl7ej2YysMhNhsZMy6OQ9sZ_cmgCQqQgPo4P_DTVUbGMsnBcpfaFY93Y2k4MRNqLnrNPHh2hyVr6pDHnRSw0bDrYlZjKksua-3o3AprTls36h2J2uEg3dRd4mlMxQpUCAIZhWlA/s320/IMG_20170209_164340.jpg" width="240" /></a><span style="color: #0b5394;">"Můžou se podívat k Doře na mapu, a až přijdou, tak na ně bafnu a překvapím je." Mami se skoro zasměje, ale ne úplně. "Pokoj na žádné mapě není." "Tak jim to můžeme říct telefonem, Bořek stavitel ho má." "Ale my ne." "Tak si o něj můžeme říct jako nedělní dárek," vzpomenu si. '"Jestli se Čert přestane zlobit." "Jacku.On nám nikdy nedá ani telefon ani okno." Vezme mě za palce a zmáčkne je. "Jsme jako lidi v knížce a on nedovolí, aby ji četl nikdo jiný." (str. 99)</span></blockquote>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: left;">
V první části se příběh soustředí jen na dvě hlavní postavy, ale ve druhé části, kdy se Mami s Jackem osvobodí ze zdí Pokoje, dostává knížka další rozměr, který nutí nás čtenáře k zamyšlení. Vydrželi sedm let žít v jediné místnosti pouze s tím nejnutnějším, není divu, že je pro ně zvláštní když se vrátí do moderních a často zbytečných vymožeností dnešního světa. A Jack, přestože spoustu věcí nezná, nikdy neměl kamarády a Pokoj nebyl zcela přívětivé místo, svým způsobem prožil šťastné dětství, o kterém by se spoustě dětí mohlo jen zdát. Druhá část myslím zobrazuje dnešní uspěchanou dobu. Líbila se mi i jistá narážka média a bezcitnost reportérů, když jde o jejich prospěch.</div>
<br />
<div style="text-align: left;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrnt5Fqx9BnZE2utbgfqJ3pXZhQes1AQuQFs6TXhqUrB0VEc_kHDrrf5cS462otaDBrlU81EJQ1bTWncPltUCrEebna11GLMjz3gLzm96GUG7eH0JEEjNCSrIsjOEpVjQ_8B40a_Qs5A/s1600/IMG_20170209_164132.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrnt5Fqx9BnZE2utbgfqJ3pXZhQes1AQuQFs6TXhqUrB0VEc_kHDrrf5cS462otaDBrlU81EJQ1bTWncPltUCrEebna11GLMjz3gLzm96GUG7eH0JEEjNCSrIsjOEpVjQ_8B40a_Qs5A/s320/IMG_20170209_164132.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: left;">
Knížka se čte úplně sama, stránky letí a vy jako čtenář se musíte nutně dozvědět, jak celý dojemný příběh dopadne. Já ji zvládla asi za dvě odpoledne. Asi nepotěším milovníky krátkých kapitol, ale každý si nemůže přijít na své. Právě delší neočíslované kapitoly nebo rovnou části dodávají četbě rychlé tempo. Samotný jazyk není náročný a čte se opravdu lehce, ale donutí vás zamyslet se nad vlastním životem i ne vždy zcela chápající společností. Pokoj by měl číst každý.</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: left;">
<span style="color: #0b5394;">"Nechal jsem si šest hraček, ne pět," řeknu jí. "Cože?" "Jak nám poslali ti blázni fanoušci, tak jsem si jich nechal šest." "To nevadí," řekne. "Vadí, nechal jsem si šestou, neposlal jsem ji nemocným dětem." "Byly pro tebe, byly to tvoje dárky." "Tak proč jsem si jich mohl vzít jen pět?" "Mohl sis jich vzít, kolik jsi chtěl. A spi." Nemůžu. "Někdo mi zavřel nos." "To ti jenom houstne to smrkání, a to znamená, že ti už brzo bude líp." "Ale nemůže mi být líp, když nemůžu dýchat." "Proto ti bůh dal na dýchání pusu. Plán B," řekne Mami. (str. 227)</span></blockquote>
<div style="text-align: left;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivo0AXU8NvCg2F8kbKBRPWHOKVF1t1JgGy3F9IpsKwHHOC2ISkXEp5zpHbZQv4AuowUHTDYBfwTj0XPL9n_7qCmuiRM6qnFbCC6WtvW9uwVO6s14TbhBX-vyC1UnxJfvcgBlR7UoeKjw/s1600/IMG_20170209_164236.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: left;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivo0AXU8NvCg2F8kbKBRPWHOKVF1t1JgGy3F9IpsKwHHOC2ISkXEp5zpHbZQv4AuowUHTDYBfwTj0XPL9n_7qCmuiRM6qnFbCC6WtvW9uwVO6s14TbhBX-vyC1UnxJfvcgBlR7UoeKjw/s320/IMG_20170209_164236.jpg" width="320" /></a>Každého potěší, když knížku někomu doporučí a ona se líbí. Já si o ní udělala krátký referát do češtiny a přestože se mi vlastně vůbec nepovedl (no jo, měla jsem si udělat poznámky a nemluvit o takhle silné knížce z fleku...), třídní si knížku půjčila a po pár dnech mi ji vrátila s nadšeným výrazem (a čokoládou :D). Jejími slovy je knížka hlavně o mateřské lásce, ale aby tím nikoho neodradila, každý si v knížce najde to své. Doporučila ji i v jiné třídě a já ji zase doporučuju čtenářům svého blogu, protože to není čtivo natolik náročné, aby nestálo za ten zážitek.</div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
Podle knížky byl natočen i film, který jí v posledních dvou letech zajistil trochu reklamy. Mě osobně se líbil, ale něco málo tomu prostě chybělo. Více byste se snad měli dozvědět ve filmové recenzi (teda až se dokopu k tomu ji napsat... :D).</div>
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Emma Donoghue</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Originální název:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">Room</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Série:</span> </b>-</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>USA 2010 / ČR 2011</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>Knižní klub</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Veronika Volhejnová</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>Román, thriller, psychologie</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 336</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px;">
<b><br /></b></div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px;">
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; text-align: justify;">Moje hodnocení: 90%</span></div>
</div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-69943789454323289352017-02-09T10:58:00.000-08:002017-02-13T02:24:26.683-08:00Návštěva knihovny #9 a #10<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjy4br-ItV8uoUYhOS2MMeDiG0SnA2qQcVNiPTOPliqawrfeqzspzpY8PlDyPe-rlsjCacYwyQdQFLU0jbKPgbLuUq8ZOm9qvH74-lINti8NW7Q29w5fnbCvWx7W9SSq0ZTcK8kEpErcw/s1600/IMG_20160331_1641i.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="239" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjy4br-ItV8uoUYhOS2MMeDiG0SnA2qQcVNiPTOPliqawrfeqzspzpY8PlDyPe-rlsjCacYwyQdQFLU0jbKPgbLuUq8ZOm9qvH74-lINti8NW7Q29w5fnbCvWx7W9SSq0ZTcK8kEpErcw/s320/IMG_20160331_1641i.jpg" width="320" /></a></div>
Po dlouhé době jsem zase plenila knihovnu. Vím, že je to zase na dvakrát, ale zase se nenašel čas... znáte to, ne? Z poslední návštěvy jsem ale nadšená, protože jsem všechny knížky sehnala v dospěláckém oddělení a do dětského s Young Adultkami nakonec ani nevlezla... asi si od nich potřebuju dát trochu pauzu. Dokonce mám jednu "neříkala bych tomu knížka" do povinné četby. Jen Máchův Máj mi zase unikl a půjčovat tlustou sbírku děl jen kvůli nějakým čtyřiceti stránkám se mi nechtělo. Tak snad se někomu trefím do vkusu :)<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<div style="text-align: center;">
První knížka je ještě rest z minulé návštěvy. Takže... Představuji vám Kečupová mračna, dámy a pánové, knížka žánru YA, kterou jsem už dlouho sháněla. Recenzi si můžete přečíst <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2017/01/kecupova-mracna-recenze.html" target="_blank">zde</a>, ale berte ji s rezervou - pomohla mi ze čtecí krize, takže jsem nejspíš v hodnocení byla příliš shovívavá... :D</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0w6RiA2PP_BC9tAtSU52m5T0QRQcz2KLcj2vRGZF812zJ3ykmmQtRPzUE1HxCY9Eupb8nk52fCPB_TfU9oB4TB_CT_cP1E7q_VxjI3ComXeoIMWMJGnHFnIdF8cYEkzIRLXasrFZ1pA/s1600/IMG_20170108_141940.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0w6RiA2PP_BC9tAtSU52m5T0QRQcz2KLcj2vRGZF812zJ3ykmmQtRPzUE1HxCY9Eupb8nk52fCPB_TfU9oB4TB_CT_cP1E7q_VxjI3ComXeoIMWMJGnHFnIdF8cYEkzIRLXasrFZ1pA/s320/IMG_20170108_141940.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Běsnění je už taky z minula. Doplňkový soubor povídek k sérii Šepotání mě neurazil, ale zase příliš nenadchl... i když věřím, že opravdoví milovníci série uroní i nějakou tu slzičku... Recenze se snad brzy dočkáte...</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjc2bslZLdnqZ9K5pyLtI2kQhAVod5MwZbW6y6WzIGuRz3fzD_JyrznpwNkuE2qdCxx33WhDKO0e_yADCsL29HLtbAIJrpdLBF3vvWZkL4YpVoLQ7sW6xRzyTs-HlwgMSrnRezuYYrZ7Q/s1600/IMG_20170208_071824.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjc2bslZLdnqZ9K5pyLtI2kQhAVod5MwZbW6y6WzIGuRz3fzD_JyrznpwNkuE2qdCxx33WhDKO0e_yADCsL29HLtbAIJrpdLBF3vvWZkL4YpVoLQ7sW6xRzyTs-HlwgMSrnRezuYYrZ7Q/s320/IMG_20170208_071824.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Takže konečně aktuální náklad literatury...</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBukfZLtGAcr1CNbbcO7lF1fqIj98t4r1KD6-KSWak8jpX3o0FPpqHx1ddgvcjEeocfcnwdCeycfYXpyuOM70gLZQrasl36Lwt6ibSarTZSEj93NmpUCwnaPqdp7-N9ksHxR5l7r_LvA/s1600/IMG_20170209_164421.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBukfZLtGAcr1CNbbcO7lF1fqIj98t4r1KD6-KSWak8jpX3o0FPpqHx1ddgvcjEeocfcnwdCeycfYXpyuOM70gLZQrasl36Lwt6ibSarTZSEj93NmpUCwnaPqdp7-N9ksHxR5l7r_LvA/s320/IMG_20170209_164421.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Pokoj je prostě geniální knížka, kterou by si měl přečíst snad každý. Zhltla jsem ji za dva dny, takže recenzi můžete brzy čekat. Dokonce jsem měla na výběr ze dvou vydání. To druhé mělo filmovou obálku, ale byl to paperback, takže jsem radši zůstala u starší verze... a víte co, mně se ta barevná písmena líbí...</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaIKtOlXqWtMt9rYO1qcOawn0hNNshUxSe830HPpsb0pN-nLtEAKN52U_M1PIMkkg1tDbsGDTyw9Zf77cBd7UWi7ohhtHOIi8TPpxVmfWIrM1rzvTwOhuhhiXwWpnCDM6tB_2Yhyuvgg/s1600/IMG_20170209_164340.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaIKtOlXqWtMt9rYO1qcOawn0hNNshUxSe830HPpsb0pN-nLtEAKN52U_M1PIMkkg1tDbsGDTyw9Zf77cBd7UWi7ohhtHOIi8TPpxVmfWIrM1rzvTwOhuhhiXwWpnCDM6tB_2Yhyuvgg/s320/IMG_20170209_164340.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tady máme maličkou dávku povinné četby. Už v úvodu jsem psala, že se to skoro nedá označit za knížku, když by se mi vešla kapsy... :D Ale hudební film zná asi každý, takže klasika... </div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7ZiyXt6SxFeVmCLLlmRp_ZEpDdbhZWkMf_7BYl2zOZURee9_EnMe2JUz1YB7BqnAN_chmJ-Zp9EvQqTRZjqy2vEvN9QOsZzFNxIxVh91HI9dcaLlAx7Wxfuz3Lolpt0swl9eytw69Rg/s1600/IMG_20170209_164314.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7ZiyXt6SxFeVmCLLlmRp_ZEpDdbhZWkMf_7BYl2zOZURee9_EnMe2JUz1YB7BqnAN_chmJ-Zp9EvQqTRZjqy2vEvN9QOsZzFNxIxVh91HI9dcaLlAx7Wxfuz3Lolpt0swl9eytw69Rg/s320/IMG_20170209_164314.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tahle obálka Růže se mi prostě nelíbí... obě novější jsou daleko hezčí, ale chápu, že knihovna nebude každou chvíli obnovovat databázi... :D Mělo by jít o sci-fi román, něco s umělým zvyšováním inteligence, což mi k obálce už vůbec nesedí... :D O knížce jsem se doslechla ve škole v čtenářských dílnách.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSuHTgg12Tf-5BkzhMxS8_WS6egtsirRgGqAa8Sw71GKgPEYyvNOhj5lmw7m9MM76CmVjPT-j2itWEcGAm2_lCP4Im86K22RZBxoRtyzOmy7xAc2e4JnfPk1vURtNKddcU6Bzde19K6g/s1600/IMG_20170209_164304.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSuHTgg12Tf-5BkzhMxS8_WS6egtsirRgGqAa8Sw71GKgPEYyvNOhj5lmw7m9MM76CmVjPT-j2itWEcGAm2_lCP4Im86K22RZBxoRtyzOmy7xAc2e4JnfPk1vURtNKddcU6Bzde19K6g/s320/IMG_20170209_164304.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Na Jiskru v popelu jsem se dlouho těšila, ale pokaždé jsem na ni zapomněla (tentokrát jsem si radši všechny knížky vypsala na papírek :D) Každopádně jsem zvědavá. Je to docela macek... ale dobře 450 stránek není zase tolik... :D </div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghwfW1TRMM5zLg5pvGZJQANFsp_HJrI0BPx_3xzGMsnwWb_CxkVYByOVzfdYIkhH4UY1yQvNVl8voOk2do1ttIHdHWeFjozDBkpD_KYy-jl1s07Z_v6Lex1GJ5LlYRe8nN1csQLB32qQ/s1600/IMG_20170209_164323.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghwfW1TRMM5zLg5pvGZJQANFsp_HJrI0BPx_3xzGMsnwWb_CxkVYByOVzfdYIkhH4UY1yQvNVl8voOk2do1ttIHdHWeFjozDBkpD_KYy-jl1s07Z_v6Lex1GJ5LlYRe8nN1csQLB32qQ/s320/IMG_20170209_164323.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Díky všem za přečtení tohoto článku :) Není to kdo ví co, ale krize už pominula... doufám....</div>
<div>
<br /></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com11tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-42214130939450917432017-02-09T10:29:00.000-08:002017-02-09T10:29:09.518-08:00Let it snow / Sněží, sněží... - minirecenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaXy5rv1kv3Q783z-c-ZeNBBxCVJDUOUPnlOm1jrpf_9b2BQ-SQ7WU4xHxMybTqoY60HIRr0dcSd8gCvisaA-U_nFC9vb8ZSbN0ZCS6_SeCRkL9abmJGfJmn-HWD36j7I3VJsPkW9Jkg/s1600/IMG_20170209_163922.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaXy5rv1kv3Q783z-c-ZeNBBxCVJDUOUPnlOm1jrpf_9b2BQ-SQ7WU4xHxMybTqoY60HIRr0dcSd8gCvisaA-U_nFC9vb8ZSbN0ZCS6_SeCRkL9abmJGfJmn-HWD36j7I3VJsPkW9Jkg/s320/IMG_20170209_163922.jpg" width="240" /></a>Takže, trvalo to zase dlouhou dobu, ale tentokrát by článek mohl stát za to. Nejde totiž jen o obyčejnou recenzi. Rozhodla jsem se srovnat anglickou verzi vánočních povídek s českým překladem. Čtení v cizích jazycích je trochu snem i strašákem většiny knihomolů včetně mě. Toužíte dočíst oblíbenou sérii, kterou v Česku nevydali, nebo prostě jen tak vyzkoušet angličtinu (klidně i nějaký jiný jazyk, ale hádám, že k angličtině budeme mít všichni asi nejblíž :D). Let it snow by mi od loňských Vánoc určitě ležela v knihovničce ještě teď, kdyby se ke mně letos nedostal český překlad. Co teď, vlastním obě verze knížky? A tak přišla výzva...<br />
<a name='more'></a><div>
<br /></div>
<div>
Rozhodla jsem se střídavě přečíst jednu povídku v angličtině a poté si ověřit své porozumění v češtině. A víte co? Nebylo to tak zlé. Tak 3/4 textu jsem rozuměla, občas mi uniklo nějaké slovíčko, ale hlavní pointu jsem pochopila. Takže rada pro všechny: nebojte se angličtiny, vyberte si něco kratšího, třeba knížku povídek a pusťte se do toho. Možná mě teď polovina knihomolské komunity ukamenuje, ale při čtení anglických knížek si většinou (tužkou) podtrhávám a občas dopisuji slovíčka, kterým nerozumím. Mé nadšení z angličtiny dospělo tak daleko, že jsem občas zanadávala na český překlad.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br />
<h3>
<span style="color: #3d85c6;">The Jubilee Express / Zasněžený expres - Maureen Johnson</span></h3>
</div>
<div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRTIjCmgCWXE8-wDyaKe5021IbXkbqs4gYa1v6G4pz3Mftevte2BMSX8qCORqwPetOy9itoR0wll87WvG6XeXdknNOVH-uFzhAjgzrMC6JBdgD0nftBcujBLt7TD0vdk880P53gTu8sA/s1600/IMG_20170209_164025.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRTIjCmgCWXE8-wDyaKe5021IbXkbqs4gYa1v6G4pz3Mftevte2BMSX8qCORqwPetOy9itoR0wll87WvG6XeXdknNOVH-uFzhAjgzrMC6JBdgD0nftBcujBLt7TD0vdk880P53gTu8sA/s320/IMG_20170209_164025.jpg" width="320" /></a></div>
Všechny povídky jsou mírně bláznivé a hezky na sebe navazují, takže... Hlavní hrdinkou první povídky je Jubilee (to ztřeštěné jméno má podle jedné budovy z vánoční keramické vesničky a ne, není to striptérka...). Její rodiče zbožňují Santovu vesničku Flobie a každé Vánoce si kupují novou část, i tentokrát se na Štědrý den vypraví nakupovat, ale skončí ve vězení. (Já vás varovala, že je to blázinec :D) Jubilee teda místo výročí se svým přítelem musí nasednout do vlaku a jet k prarodičům (mimochodem která osoba ještě nikdy nejela vlakem?). Protože se chystá největší bouře za posledních 50 let, není žádný div, že vlak havaruje zrovna kdesi v zapadákově zvaném Gracetown. Přidejte si trochu dobrodružství romantiky a 14 roztleskávaček...</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<h3>
<span style="color: #3d85c6;">The Cheertastic Christmas Miracle / Vánoční zázrak - John Green</span></h3>
</div>
<div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZGZEPQKTvk3NWx1miINh86rOmCW9cgMzTTZ8F5edT52p2gQasNnLgej9XzTt1EBjQquL-V-Jzxerk0muFFEurK_yekcllh98xdzvDUS6dc9hNIw_lTn3CyjjjUKdeAMcAtCe5XCofcA/s1600/IMG_20170209_163948.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZGZEPQKTvk3NWx1miINh86rOmCW9cgMzTTZ8F5edT52p2gQasNnLgej9XzTt1EBjQquL-V-Jzxerk0muFFEurK_yekcllh98xdzvDUS6dc9hNIw_lTn3CyjjjUKdeAMcAtCe5XCofcA/s320/IMG_20170209_163948.jpg" width="320" /></a></div>
Je opět Štědrý den a Tobin se svými kamarády sleduje film. Několikrát mu zavolají rodiče, kteří se z jakési konference nemůžou vrátit domů a potom se ozve Keun, jeho kamarád z Waffle house, že se tam objevilo čtrnáct roztleskávaček z Pensylvánie. Začíná boj o čas, aby se ve sněhové bouři dostali i se stolní hrou Twister do Waffle house co nejdřív. Moje oblíbená postava byla Vévoda (v originále the Duke, což podle mě sedělo daleko víc) Tobinova typicky neholčičí kamarádka. Opět si přidejte dobrodružství, romantiku a křupavé bramboráčky...</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<h3>
<span style="color: #3d85c6;">The Patron Saint of Pigs / Archanděl prasátek - Lauren Myracle</span></h3>
</div>
<div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfCaukZKjaUfvcYNFk4qH1DHUOtO6CEM81GgjuV2E3LeDh49vEdYOGjUtRHZWHt54ZzISl48mbuERc_6eOqrZDHlaaXxns_RgQBm7y4TTT56wZ3oMUjn3f6I-31vv7d7spaUvm0JHJlg/s1600/IMG_20170209_164100.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfCaukZKjaUfvcYNFk4qH1DHUOtO6CEM81GgjuV2E3LeDh49vEdYOGjUtRHZWHt54ZzISl48mbuERc_6eOqrZDHlaaXxns_RgQBm7y4TTT56wZ3oMUjn3f6I-31vv7d7spaUvm0JHJlg/s320/IMG_20170209_164100.jpg" width="320" /></a>Do poslední povídky jsem se musela doslova nutit, protože hlavní hrdinka by si už od začátku zasloužila pár facek. Addie byla prostě kolosální plačka, co se zabývala jen svými problémy. Ne vážně, kdo by si obarvil vlasy na růžovo po dvou hodinách marného čekání na domluvenou schůzku? Naštěstí jsou s ní nejlepší kamarádky Dorrie a Tegan, která zbožňuje prasátka. Když ale úkol vyzvednout miniprase dostane Addie, můžou už všichni očekávat katastrofu, nebo ne? Ok, tady si možná můžete přidat hodně romantiky, hodně Starbucks a hodně šťastných shledání...</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<h3>
<span style="color: #0b5394;">Čeština vs. Angličtina</span></h3>
</div>
<div>
Ano musím přiznat, že povídky se mi daleko víc líbily v originálním znění. Možná kdybych je četla rovnou česky, přišly by mi jednodušší a nebavily by mě tolik. Daleko víc se mi líbily originální názvy kapitol, které vystihovaly tu ztřeštěnou atmosféru povídek, zatímco české byly nicneříkající a fádní (no dobře, kromě posledního). Angličtinu jsem sice louskala déle, ale tady u mně vede na plné čáře. Občas jsem si na český překlad hezky zanadávala, ale celkově to byly příjemně strávené povánoční chvíle... :)<br />
<br />
<br />
</div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-42723698462529310312017-01-08T05:27:00.000-08:002017-01-08T05:27:15.609-08:00Kečupová mračna - recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgsy2eQglm9selQCQdBbxzViwpRzUX4VcOeA9Or_jX2LvHiEiRzYk_wvfrZRV8t8GTQXlRM0s_dNaqlQzvDpPLDb0kKCOzrArb2e7ZL3_d10oaj3ULC9dmHsIYKnnk6zlUsKoBkrM94g/s1600/IMG_20170108_142249.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgsy2eQglm9selQCQdBbxzViwpRzUX4VcOeA9Or_jX2LvHiEiRzYk_wvfrZRV8t8GTQXlRM0s_dNaqlQzvDpPLDb0kKCOzrArb2e7ZL3_d10oaj3ULC9dmHsIYKnnk6zlUsKoBkrM94g/s320/IMG_20170108_142249.jpg" width="240" /></a>Já vím... za prosinec jsem nepřidala jediný článek. Ale...vánoční šílenství a škola mě zvládly zcela pohltit (ne v tom dobrém slova smyslu). Taky jsem plánovala, že prvním článkem nového roku bude něco jiného. Ale o tomhle teď vlastně vůbec psát nechci... holt, stalo se, a první knížka nového roku mě tolik pohltila, že si k napsání recenze musím sednout teď hned. Na Kečupová mračna jsem se neskutečně těšila už od vydání, nejvíc mě asi lákal ten název, ale v knihovně jsem měla smůlu... až do teď.<br />
<br />
Zoe je vlastně úplně obyčejná puberťačka, přiznejme si to, taky má své holčičí problémy a hlavu plnou párty a kluků... nebo mám spíš napsat <i>měla</i>? Teď tráví spoustu času poněkud netypicky... sedí ve staré zahradní kůlně a píše dopisy odsouzenci na smrt. Proč? Potřebuje se tak trochu vyzpovídat a nikdo v blízkém okolí nepřichází v úvahu. U odsouzeného vězně Stuarta Harrise je její tajemství v naprostém bezpečí. Texaská věznice je na druhé straně Atlantiku, on je odsouzený na smrt a Zoe v něm tak trochu vidí přítele... dalo by se říct, že jsou na stejné lodi.<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijgZzdpJtBgFEiIn9QUXHaWkD3ihBPCmqP6VcQcdJmaCEfw8hfXEhV2csYpBzUXjpyYEiPurN5KfelwccP8rcwS0cd_kLrGgzFr3EaUHMWr2eMWKdUTilBbJloxKjR96UxvMA2qxC0Cw/s1600/IMG_20170108_142044.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijgZzdpJtBgFEiIn9QUXHaWkD3ihBPCmqP6VcQcdJmaCEfw8hfXEhV2csYpBzUXjpyYEiPurN5KfelwccP8rcwS0cd_kLrGgzFr3EaUHMWr2eMWKdUTilBbJloxKjR96UxvMA2qxC0Cw/s320/IMG_20170108_142044.jpg" width="320" /></a>Zoe si žije celkem spokojeně v Bathu v Anonymní ulici (což samozřejmě není pravdivá adresa a mimochodem ani jméno). Má dvě mladší sestry Sofii, která si občas vymýšlí, a Dot, která je úplně hluchá, ale přes to si dokáže užívat každý den. Má rodiče, kteří jsou oba právníci a neustále se hádají. Oba chtějí pro své tři dcery to nejlepší, ale mají o tom mírně rozdílnou představu. Má dědečka, který je po mrtvici a kterého viděla možná jednou v životě. A nejlepší kamarádku Lauren, se kterou se jí díky drobným lžím podaří občas dostat na nějakou párty. Každý člověk má nějaký svůj malý podíl na příběhu, takže to většinou nejsou jen papírové karikatury, ale docela uvěřitelné postavy. I když mi třeba Zoeina máma pěkně lezla na nervy, nakonec jsem ji dokázala i pochopit.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Milý pane Harrisi, omluvte prosím ten červený flek v levém rohu. Je od marmelády, ne od krve. Ale myslím, že Vám ten rozdíl vysvětlovat nemusím. Nebyla to marmeláda Vaší ženy, co vám policie našla na botách. (str. 9)</span></blockquote>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYfzTPgBwjqcR3tXW4nidYujcb-Ru5Iebci8cjt2XUhhiPSJ-lMyeb7i87te-rdxK-HfBqLB78Ed6ExzixMFCBNRdQt9j-ARCdjdQlXOMMbVwfG7LfO3zObnIfmr6JfmZLdFCl5yBxpw/s1600/IMG_20170108_142059.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYfzTPgBwjqcR3tXW4nidYujcb-Ru5Iebci8cjt2XUhhiPSJ-lMyeb7i87te-rdxK-HfBqLB78Ed6ExzixMFCBNRdQt9j-ARCdjdQlXOMMbVwfG7LfO3zObnIfmr6JfmZLdFCl5yBxpw/s320/IMG_20170108_142059.jpg" width="240" /></a></div>
Celý příběh se dramaticky změní, když do příběhu vstoupí kluk... vlastně rovnou dva. Tolik podobní vzhledem, s úplně rozdílnými charaktery - a přece mají jedno společné. Docela vyhrocený milostný trojúhelník proplétající se celou knihou měl své pevné a důležité místo v příběhu. I když si myslím, že ve výběru musí mít snad všichni jasno. Max je takový stereotypní hrdina - klasický machr, ten známý týpek ze školy, za kterým se otočí nejedna sukně, a věčně opilý magor... i když měl možná i světlejší chvilky. Zatímco Aaron... je jeho naprostým opakem - pro pobavení vám postaví sněhuláka jen proto, že jste mu vyprávěli historku o nejlepších Vánocích, rozumí tomu, proč máte rádi ptáky a nesměje se vaší střelené povídce, jejíž název si ani nepamatuju... prostě úžasný člověk, který mi trošku připomínal jednu reálnou osobu...<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Aaron přejížděl prstama nahoru a dolů po hřbetech knih a mně zase přejížděl mráz po zádech. Přiblížila jsem se k němu, Aaron se zase přiblížil ke mně a mezi námi v tu chvíli byla jenom jedna kniha, Stuarte, ale shodou okolností to byla ta o Berlínské zdi a určitě víš, že přes tu se přelézt nedalo. (str. 133)</span></blockquote>
Má volba ohledně trojúhelníku byla jasná, ale Zoe v tom měla pořádný zmatek. Jednoho z nich má ráda, přesto ho nemůže mít, má tedy cenu být s tím druhým, nebo radši čekat a třeba se vůbec nedočkat? Její rozhodnutí mi občas přišla protichůdná a zdravému rozumu nepochopitelná, ale co já o tom můžu vědět.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwkp_YjrK0x7fspQY_Bj8L49wgMytGVuoJV2yqveExyyonECGBYVbXI7cK05-uwtgxs_KetZpAIBemICEetQ6I0kcSYMAdSuYASgJp-fEJ5dj_FE75OHXs_GSLAdAirYYcVSf4834xDw/s1600/IMG_20170108_142204_940.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwkp_YjrK0x7fspQY_Bj8L49wgMytGVuoJV2yqveExyyonECGBYVbXI7cK05-uwtgxs_KetZpAIBemICEetQ6I0kcSYMAdSuYASgJp-fEJ5dj_FE75OHXs_GSLAdAirYYcVSf4834xDw/s320/IMG_20170108_142204_940.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">Zasmála jsem se. Nemohla jsem si pomoct, přestože se mi v hlavě honil obrázek obou bratrů, jak sedí vedle sebe ve stejném pokoji s telefony v rukou a netuší, že si oba esemeskují s tou samou holkou. (str. 145)</span></blockquote>
Čtenář celou dobu ví, že se schyluje k nějaké katastrofě, ale stejně celou dobu netuší o co jde... ani který z obou chlapců může skončit špatně. Touha odhalit celé tajemství a tak trochu i strach mě hnaly dopředu. Knížka není příliš tlustá, ale i tak jsem ji sfoukla za dva večery. Celá se skládá jen z dlouhých dopisů, které Zoe naškrábala v kůlně a obsahují její zpověď, jinak knížka není nijak rozčleněná do kapitol, přesto jsem ji zvládla bleskovou rychlostí. Na konci na čtenáře čeká jeden dopis adresovaný Zoe (záměrně nepíšu, kdo je odesílatelem), u kterého si někteří možná pobrečí a deníčkový zápis malé Dot (i s pravopisnými chybami), který knížku hezky uzavírá a snad čtenáře trošku pobaví.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6kIrK91GgSwIucZwxFP4p5PqioxbhBaTtHb05mKfmJnK8iWt6AaCyqjHlohJfvCaJkuuozLH0J2cdbu9TAafHKjnUTbJbzpOdB1gv6om8JBvR18LwE-2OFvOK5g69EEx-9D3kJxwHTw/s1600/IMG_20170108_141940.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6kIrK91GgSwIucZwxFP4p5PqioxbhBaTtHb05mKfmJnK8iWt6AaCyqjHlohJfvCaJkuuozLH0J2cdbu9TAafHKjnUTbJbzpOdB1gv6om8JBvR18LwE-2OFvOK5g69EEx-9D3kJxwHTw/s320/IMG_20170108_141940.jpg" width="240" /></a><span style="color: #0b5394;">A jestli to tady musím všechno vypsat, chtěla bych to udělat tužkou, abych to pak mohla rovnou celé vygumovat, vymazat tuhle část svého života, jako kdyby se nikdy nic z toho nestalo, abych mohla začít znovu a na čistý papír vykreslit sama sebe s klidným úsměvem ve tváři, s čistým srdcem. Mohla bych pak napsat své vlastní jméno velkými písmeny, protože bych se nebála tenhle dopis naškrábaný v kůlně na zahradě našeho domu podepsat. Líbá, Zoe (str. 224)</span></blockquote>
Možná jsem zatím Kečupová mračna vychvalovala do nebe, což nebyl úplně záměr, protože nejsou nejlepší knížkou, co jsem kdy četla. Staly se pro mě hlavně příjemnou oddychovkou, díky které jsem po dočtení Bídníků získala opět chuť do blogování... Jsou spíš (ne úplně) obyčejnou youngadultkou, kterou si užijí hlavně mladší čtenářky. Přesto nikoho ze starších neodrazuji - v knížce se dá najít spoustu námětů k přemýšlení... stačí jen hledat. Vždycky záleží na konkrétní době a náladě, kdy knížku čtete, což se mi tentokrát (narozdíl od poslední recenze na <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/11/bohuzel-vsechny-male-zazraky-recenze.html" target="_blank">Všechny malé zázraky</a>) podařilo trefit.<br />
<br />
Na závěr můžu dodat jen větičku o grafickém zpracování knížky. Obálka byť jednoduchá se mi líbila a ptáčci na boku stránek jsou vskutku originální. Pár vtipných ilustrací obsahuje knížka i zevnitř, takže v tomto ohledu může být knihomol plně spokojený.<br />
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Annabel Pitcher</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Originální název:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">Ketchup Clouds</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Série:</span> </b>-</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>USA 2012 / ČR 2015</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>Slovart</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Jan Březovský a Tereza Nuckollsová</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>Young adult</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 272</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px;">
<b><br /></b></div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px;">
<span style="color: #073763; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; text-align: justify;">Moje hodnocení: 75%</span></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-4133773673521750882016-11-30T04:00:00.000-08:002016-11-30T04:00:53.967-08:00Bohužel... | Všechny malé zázraky - recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmxcoMHle8cyR0lKAnBW6HKKfUBPGz6hoRNHT-K6A5Xts4XWqu9wlFs3Pmqq4KStQ74jMq8YL4IjV5gC5k9-rD55PL-mrpQLeu2gdCU3EtOI38cDIZbVCYKlQ9ighMWJtmLcPxUQAO1g/s1600/IMG_20161117_140141.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmxcoMHle8cyR0lKAnBW6HKKfUBPGz6hoRNHT-K6A5Xts4XWqu9wlFs3Pmqq4KStQ74jMq8YL4IjV5gC5k9-rD55PL-mrpQLeu2gdCU3EtOI38cDIZbVCYKlQ9ighMWJtmLcPxUQAO1g/s320/IMG_20161117_140141.jpg" width="240" /></a>Občas se to stane... konečně si seženete knížku, na kterou se dlouho těšíte, všichni na ni pějí nadšené ódy a vy máte po dočtení pocit jako T<i>o bylo všechno? Tohle je ta knížka, která sbírá literární ocenění? V tomhle někteří z nás našli smysl života?</i>... Nechci tím říct, že Všechny malé zázraky jsou špatná kniha, nechci říct, že nemá cenu je číst, jen v ní asi nedokážu vidět tolik jako ostatní... je to milá zajímavá kniha s hezkými myšlenkami, jen mě na konci nečekal ten pocit <i>WOW.</i><br />
<a name='more'></a><br />
Finch a Violet. Tolik rozdílné osoby, člověk by řekl, že se nikdy nemůžou potkat... a přece se to stalo. Oba dva na římse školní zvonice. Kdo koho bude zachraňovat? Finch je naprosto fascinován představou smrti. Často myslí na sebevraždu, trpí psychickou poruchou, přesto je to obyčejný středoškolák. Skočit či neskočit? Violet naopak byla vždy ta populární holka, roztleskávačka se spoustou kamarádů a hezkým klukem... život jí obrátila vzhůru nohama smrtelná nehoda starší sestry. Teď je z ní šedá myška, která se bojí promluvit. Proč je vlastně tady? Navzájem si pomůžou a toho dne nikdo neskočí. Každý má svůj problém, přesto se z nich stávají přátelé. Blíží se k sobě malými opatrnými krůčky, jako by je přitahoval magnet. Ačkoliv zprvu ani nechtějí, stanou se navzájem nedílnou součástí života toho druhého. Tak běží příběh, knížka je opravdu plná malých zázraků, vět, které člověka potěší, je plný poznávání krás (nejen) Indiany... bohužel v životě nejsou jen ty hezké chvíle...<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjKioSftqRFcRVe7GLHXjMOQwJo7aJspFC1AmL8EYkbrANCaYFS4kNR8lqZlzdvDIegXjns9EElTdygvq-tHdjMNawAnBCRxArWBbyHWPqWft17N_BNL0JBNgI5ex6-c9sGAOTZ9s3bA/s1600/IMG_20161117_140146.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjKioSftqRFcRVe7GLHXjMOQwJo7aJspFC1AmL8EYkbrANCaYFS4kNR8lqZlzdvDIegXjns9EElTdygvq-tHdjMNawAnBCRxArWBbyHWPqWft17N_BNL0JBNgI5ex6-c9sGAOTZ9s3bA/s320/IMG_20161117_140146.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">Zasměju se, a pak hned přestanu. "Smát se je v pořádku. Můžeš se smát. Země se kvůli tomu neotevře a nespolkne tě. Neskončíš kvůli tomu v pekle. Věř mi. A jestli je nějaký peklo, budu tam dřív než ty a se mnou budou mít tolik práce, že jim nezbude čas se zabývat tebou. Chtěla bych se zeptat, co se s ním stalo. Je pravda, že se zhroutil? Že se předávkoval drogami? Kde byl na začátku posledního pololetí? "Slyšela jsem spoustu historek?" "O mně?" "Jsou pravdivý?" "Nejspíš." (Violet, str. 96)</span></blockquote>
Nevím, co říct o postavách... na jednu stranu mi nebyly vůbec sympatické, ale na druhou na nich něco bylo. Většinu času jsem si nedokázala pořádně vysvětlit jejich chování, ale byly i chvíle, kdy jsem ji bezmezně fandila. Finch je kapitola sama o sobě. Je opravdu zvláštním hrdinou, občas mi přišel totálně bláznivý, jindy milý, byl jako chameleon, neustále měnil svou osobnost... proto jsem často nemohla pochopit jeho rozhodnutí. Nikdy jsem, stejně jako Violet, nevěděla, co udělá. Mrzí mě, že jeho problémy nedokázala vyřešit rodina, školní výchovný poradce Embryo, a vlastně ani Violet...<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3WBvCUtFmIeInygvxFT624-WQuGCHn60erqy5L793B5mIrsYzfI7KMAhuR5QUSq1_z-dOHE16zvFVo2HfRd6UCo1Lk-DPXL0LYqriXXqbFvrY3Twu_XSRpJZ6dFsVubOQX5_mPElJQA/s1600/IMG_20161117_140231.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3WBvCUtFmIeInygvxFT624-WQuGCHn60erqy5L793B5mIrsYzfI7KMAhuR5QUSq1_z-dOHE16zvFVo2HfRd6UCo1Lk-DPXL0LYqriXXqbFvrY3Twu_XSRpJZ6dFsVubOQX5_mPElJQA/s320/IMG_20161117_140231.jpg" width="240" /></a><span style="color: #0b5394;">Opírá se o otevřené dveře u spolujezdce, slunce je přímo za ním, takže mu nevidím do tváře. "Někdy, Ultraviolet, je pravda to, co cítíme uvnitř, i když to tak ve skutečnosti není." (Violet, str. 183)</span></blockquote>
Ani Violet jsem docela neporozumněla. Její vztah se sestrou mě minul, protože já sama sestru nemám... možná mi to přijde trochu překombinované, kdyby autorka vypustila tuhle nešťastnou náhodu, která se vyskytuje snad v každé druhé YA a pro mě se z ní pomalu stává klišé, mohla by svůj příběh více soustředit na Finche, na druhou stranu by Violet asi nedostala tam, kde ji potřebovala mít. Violetino rozhodování jsem taky občas nemohla pochopit, přesto jsem se s ní dokázala sžít snáz. Podle mě byla opravdu milá a myslela to upřímně, co myslel Finch, nejspíš nevěděl ani on sám...<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Violet se opře o loket a zadívá se na mně: "A to se opravdu stalo?" "Jasně, že ne. Byl to aprílový žertík." Plácne mě přes ruku a znovu si lehá na deku. "Málem jsem ti to uvěřila." "Ale já jsem chtěl, abys věděla, že se přesně takhle cítím. Jako když je Pluto v jedné rovině s Jupiterem a v zákrytu se Zemí. Vznáším se." Trvá to asi minutu, než řekne: "Jsi hrozně divnej, Finchi. Ale tohle je to nejhezčí, co mi kdy kdo řekl." (Finch, str.217)</span></blockquote>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFSasr2Oq2-EFjOq-rqcUq-_U2ln4sTNB11QSebFEhdduIZxkjvpxgmQu_eSrZ7jlUn0DbKb4wFlzg53owomww8SF0QIndE1dC6kUW0wuscOPeJiFP8c2jLmrpkEL_Zc1hT9x_-jmrhg/s1600/IMG_20161117_140217.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFSasr2Oq2-EFjOq-rqcUq-_U2ln4sTNB11QSebFEhdduIZxkjvpxgmQu_eSrZ7jlUn0DbKb4wFlzg53owomww8SF0QIndE1dC6kUW0wuscOPeJiFP8c2jLmrpkEL_Zc1hT9x_-jmrhg/s320/IMG_20161117_140217.jpg" width="320" /></a>Líbil se mi systém zanechávání věcí na místech, lístečky s dobrými, špatnými či prostě jen inspirativními výrazy, vystřihování špatných vět z knížek, Jupitero-plutonský gravitační efekt a další věci, na které si teď nevzpomenu. Vím, že závěr byl vybrán takový, aby podtrhl celé vyznění knížky... no podle mě ho spíš podkopal... můj závěrečný dojem z knížky zkazila a hlavně mě strašně naštval...<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Bere si kbelík a odklápí víko. Po pár sekundách, kdy nedělá nic jiného, než že vdechuje vůni květin, se ke mně otočí a beze slova mě políbí. Když odchází, řekne: "Už žádná zima. Tys mi přinesl jaro, Finchi." (Finch, str. 245)</span></blockquote>
Za zmínku stojí, že pro autorku má kniha osobní význam, protože si hodně podobnou situací sama prošla. Knížka mi opravdu trochu připomíná <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/03/dopisy-na-konec-sveta-recenze.html" target="_blank">Dopisy na konec světa</a> příběhem i tím, že má v závěru uvedené kontakty na linku bezpečí a podobné organizace...<br />
<br />
Přes moje zmatené hodnocení bych vás od čtení nechtěla odradit... existuje milion nadšených čtenářů, takže ji klidně vyzkoušejte. Mě docela zklamala, prostě to nebyl můj šálek čaje, ale to neznamená, že by se nemohla líbit ostatním...<br />
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Jennifer Niven</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Originální název:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">All the Bright Places</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Série:</span> </b>-</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>USA 2015 / ČR 2015</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>Yoli</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Jana Rajnyšová</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>Young adult</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 360</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px;">
<b><br /></b></div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px;">
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; text-align: justify;">Moje hodnocení: 70%</span></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-50559093665390340682016-11-17T05:07:00.000-08:002016-11-17T05:07:24.291-08:00Erebos - recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDlzUQEqAXM7zgIStvwwma1E5Az-V7HWz9pnT1qlKvsYev-FjiwNliO4qR8VUc0BE9X0LtTuhuMQyuAJaSvedq1oikZYvWVAyAjUNN0hyphenhyphen-ulyFUg9iE6T_CypAWLKI1_oY8JSsklqhqA/s1600/IMG_20161117_140034.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDlzUQEqAXM7zgIStvwwma1E5Az-V7HWz9pnT1qlKvsYev-FjiwNliO4qR8VUc0BE9X0LtTuhuMQyuAJaSvedq1oikZYvWVAyAjUNN0hyphenhyphen-ulyFUg9iE6T_CypAWLKI1_oY8JSsklqhqA/s320/IMG_20161117_140034.jpg" width="240" /></a> Vlastně už jsem dlouho nevydala žádný článek, ne že bych nic nenapsala... V listopadu jsem zatím přečetla skvělou Marinu, dokonce jsem se dostala k sepsání recenze, ale zapomněla jsem ji nafotit a já blbec knížku vrátila... Takže se nakonec dostávám k Erebosu, který jsem přelouskala už v září a konečně bych ho měla vrátit do knihovny. Po příjemném překvapení, které skrývala knížka <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/08/kdyz-se-hra-na-stredovek-trochu-zvrtne.html" target="_blank">Saeculum</a>, jsem se rozhodla dát šanci autorčině prvotině. Tentokrát jde o prostředí počítačové hry... nejsem žádný expert přes PC hry, ale díky dvěma bratrům taky nejsem úplně mimo :D.<br />
<a name='more'></a><br />
Hlavním hrdinou je obyčejný, poměrně sympatický středoškolák Nick, který má rád basketbal. Určitě si říkáte, kde mám tu počítačovou hru... ale většina příběhů začíná nenápadně. Vše se začne zamotávat, když jeho kamarád Colin nepřijde na trénink, postupně začnou ve škole chybět ostatní spolužáci. Všichni se tváří děsně tajuplně, po škole se předávají tajemné balíčky, od nikoho se nic nedozví... nejdřív se tváří, že ho to nezajímá, ale zevnitř ho užírá zvědavost. Konečně mu pod nosem přistane taky jedna kopie od Brynne, holky, která ho patrně obdivuje. Ne, že by o to stál, ale aspoň má konečně tajemné cédéčko... Dobrodružná hra uchvátila pomalu celou školu, Nick se svou postavou Sariusem prožívá různá dobrodružství a plní úkoly, až jí taky zcela propadne. Erebos se nejdřív jeví jako hra zcela obyčejná, má možná přísná pravidla, ale jinak? Tahle hra žije, odpovídá na otázky a plní nejtajnější přání, přesahuje do reality a nutí hráče konat divné věci... Ale musí se přece najít někdo, kdo se vzepře pravidlům, aby mohl hru prozkoumat a zabránit katastrofě...<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicMDTwWIh-D3Vm5TaF39B7Yl8L14Rlok5mx6WbJUOzyOlADlVIKrKhxyRmCai9lLbwaUsYcvQw2moAklR5q_PtiJpzm2w8Qbw4-2NxiSAkS9SMw_h6kdmoj4DzbGQ7ihcjjw3BDIMkVQ/s1600/IMG_20161117_140056.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicMDTwWIh-D3Vm5TaF39B7Yl8L14Rlok5mx6WbJUOzyOlADlVIKrKhxyRmCai9lLbwaUsYcvQw2moAklR5q_PtiJpzm2w8Qbw4-2NxiSAkS9SMw_h6kdmoj4DzbGQ7ihcjjw3BDIMkVQ/s320/IMG_20161117_140056.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">"Nicku?" ... už se ani nehne. Ruce se mu rozletí, helma se skutálí na zem, krátká dýka... "Nicku? Co to hraješ?" "To ti vysvětlím později." ... amulet a něco, co vypadá jako chrániče nohou. Sarius vše rychle sbírá, ale bylo tam ještě něco, ještě... "To je něco nového? Odkudto máš?" Přesně. Miska, kterou lupič ztratil. Kam se poděla? Někam se odkutálela, sakra. Ale musí ji najít. Prohledává křoví. "Už jsi jedl?" "Sakra, nemůžeš mě ještě chvíli nechat na pokoji?" Tady je. Odkutálela se k kmeni stromu. Najednou se za ním ozve nějaký zvuk, hrozně hlasitý. Otočí se. Byla to ale jen jeho matka, která za sebou zabouchla dveře. (str. 49)</span></blockquote>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdOcZehobwjrxs0AsSNbMNxjLRPa3gJtFUyooxcGuUgF45ye5NUMnjc6da9vMhm6pGwyo1GH9YQb2-RE62yx-fkM9YhjZaD0bIHrT5DrY3ijllmwasibXz8LxUCvA5KZjM_H6ODsJ_6Q/s1600/IMG_20161117_140126.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdOcZehobwjrxs0AsSNbMNxjLRPa3gJtFUyooxcGuUgF45ye5NUMnjc6da9vMhm6pGwyo1GH9YQb2-RE62yx-fkM9YhjZaD0bIHrT5DrY3ijllmwasibXz8LxUCvA5KZjM_H6ODsJ_6Q/s320/IMG_20161117_140126.jpg" width="240" /></a></div>
Napínavost knížce rozhodně nechyběla, a musím říct, že její námět byl opravdu pečlivě propracovaný... sice nevím, do jaké míry je možné vymyslet samostatně uvažující hru, ale něco pravdy na tom nejspíš bude... no co, nejsem expert :D. Napětí a detektivní zápletky jsou autorčiným největším pozitivem. I tady jsem se od knížky nemohla odtrhnout a do samotného závěru jsem netušila, jak to dopadne. Postavy byly sympatické, i když se mi neustále pletla jména skutečná i herní (muselo být zajímavé hádat, kdo se za jakou herní postavou skrývá :D). Mými oblíbenci se stali samozřejmě Nick , Jamie a Emily. Jejichž názory většinou proti hře jsem plně sdílela. Asi bych prostě nepatřila k lidem, kteří po Erebosu toužili, a kdyby došlo na nějaký podobně nelegální úkol v realitě, asi bych se prostě nechala vyhodit... O to radši jsem byla, že se hlavní hrdinové sebrali odvahu přijít principu i účelu hry na kloub...mají za to u mě plusové body :D Převážně mimo hlavní příběh a zápletku stála roztomilá a trochu naivní láska Nicka a Emily, která mi nevadila a stala se aspoň zajímavým zpestřením (ne, že by samotný příběh nebyl zajímavý...).<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Nick praštil s myší, že přejela přes celý stůl, a utáhl si culík. Každopádně mohl ještě jednou zkusit Erebos nastartovat. Už uplynulo dobrých deset minut, možná to poslovi jako trest stačilo, možná chtěl jen vidět, jak vytrvale se Nick bude snažit dostat znovu do hry. Neklaplo to ani napoprvé, ani napopáté. Sakra, to ale fakt nebylo fér. Večer byl v tahu, prosvětlil jej jen obličej jeho otce, který, když nahlédl do pokoje, opravdu našel syna, jak si čte. (str. 126)</span></blockquote>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSxAaK9vtk6yYSxO7XEFXRQD1kayuXSfguDqooVB-c5q5Gt-Rc_BZYMG_QBKbxlDN09lOqYvxdvkYIEDgIwr2emDGZ3RVcUA1xzL3_Sl3cCEa0RRsCnmWl0Tm9Obn1aZCGJuDB-NV4DQ/s1600/IMG_20161117_140102.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSxAaK9vtk6yYSxO7XEFXRQD1kayuXSfguDqooVB-c5q5Gt-Rc_BZYMG_QBKbxlDN09lOqYvxdvkYIEDgIwr2emDGZ3RVcUA1xzL3_Sl3cCEa0RRsCnmWl0Tm9Obn1aZCGJuDB-NV4DQ/s320/IMG_20161117_140102.jpg" width="320" /></a></div>
Erebos samozřejmě všem doporučím. Vtáhne vás do děje stylem, že možná budete mít pocit, jako byste ho sami hráli. Stejně jako ostatní knížky Ursuly Poznanski budete mít problém dát ji z ruky, dokud neskončíte až na poslední stránce. Jediným nedostatkem bylo obrovské množství postav a dvojnásobný počet jmen... a možná téma, které si nemusí sednout úplně s každým. Erebos je trošku slabší než Saeculu, ale přesto jsem se při jeho čtení opravdu nenudila.<br />
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Ursula Poznanski</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<span style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763; font-weight: bold;">Originální název:</span><b> </b>Erebos</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<span style="color: #073763;"><b>Série:</b></span> -</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>Rakousko 2010/ ČR 2011</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>Fragment</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Karolína Kousalová</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>thriller, sci-fi</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 320</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<b><br /></b></div>
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; line-height: 18.2px; text-align: justify;">Moje hodnocení: 75%</span><br />
<br />
<br />Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-35293453489077356772016-11-01T09:47:00.000-07:002016-11-01T09:47:17.614-07:00Česká fantasy | Naslouchač - recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicCsQEizx3zSCP3c3xn1u8YmkB0Ij83ofhXvrHOB1wT_1hbbjXBVyuFDoQMjh8vSLPK94nnbyQBx7Bb2ub4yvbCMhRpm7-SiEmsj-IfeyhtMCLUHD_sVpnGk7NUXDktb0nixPFbuS3tA/s1600/IMG_20161027_130843.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicCsQEizx3zSCP3c3xn1u8YmkB0Ij83ofhXvrHOB1wT_1hbbjXBVyuFDoQMjh8vSLPK94nnbyQBx7Bb2ub4yvbCMhRpm7-SiEmsj-IfeyhtMCLUHD_sVpnGk7NUXDktb0nixPFbuS3tA/s320/IMG_20161027_130843.jpg" width="240" /></a> Na knížku Naslouchač, která zapadá do žánru české fantasy, převážně kladné recenze, ale našlo se i pár lidí opačného názoru, takže jsem se těšila až si na ni budu moct udělat vlastní názor. Takže jsem byla moc ráda, když jsem ji naposledy zahlédla v knihovně. Zaujala mě samotná anotace, její český původ a kladné recenze. Příběh je složitý a zamotaný... místy mi trošku připomínal čtení Kostičasu, hlavně svým propracovaným dystopickým světem i jistou rozvláčností ve vyprávění. Určitě však stojí za to.<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Je těžké popsat v několika větách tak složitý svět, jaký vymyslela Petra Stehlíková ve své knize, ale pokusím se... Nacházíme se někdy v 24. století, svět už není, co býval. je rozdělený uměle dotvořeným Uralem, který je přejmenován na Duvalské pohoří. Jedna jeho strana je plná jedovatých výparů, které jsou drženy na své straně energetickými štíty ze zvláštního nerostu sklenitu, zatímco druhá je díky turnulům (štítům) relativně obyvatelná. Na druhé straně žili lidé z nížin a do hor přišli sklenaři, lidé, kterým se podařilo objevit vzácný nový druh nerostu, který má nevídané energetické schopnosti... aby toho nebylo málo přišla Velká válka a sklenaři byli lidmi z nížin zotročeni. V tomto světě by asi nikdo nechtěl žít dobrovolně, a přesto se do něj narodí malé děvče Ilan.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjebAT0A6OzRe2BQvbnrdnlj4jI4oQpl09Jg3nubRv4LBDPZa7BfajeU29V8jmZ7skln1KHEmc9kd_OW-8160Tsa6t40pVk7XPC-3GPidosCzsZ1iWg0JkulGe9vXkJ_PojbGVCRo1VoA/s1600/IMG_20161027_130821.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjebAT0A6OzRe2BQvbnrdnlj4jI4oQpl09Jg3nubRv4LBDPZa7BfajeU29V8jmZ7skln1KHEmc9kd_OW-8160Tsa6t40pVk7XPC-3GPidosCzsZ1iWg0JkulGe9vXkJ_PojbGVCRo1VoA/s320/IMG_20161027_130821.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">"Je to rozhodně lepší než to vaše mléko," usoudila jsem nahlas ve chvíli, kdy byla miska dočista prázdná. "Jaké mléko vyptával se Vargas a upíjel cosi červeného ze stikly. "To u té kádě," popisovala jsem místo, kde jsem nápoj našla. "V koupelovně." U stolu zavládlo ticho. Trvalo ale jen krátce, protože náhle mi v uších zaburácel smích. "Tys to pil?" zeptal se nevěřícně Vargas. (str. 168)</span></blockquote>
Ilan je čistá, nemá žádné deformace vzniklé působením sklenitu v dolech, takže by ve svých 15 letech byla odvedena do nor (nevěstinců), navíc matka vytuší její dar pro sklenit, proto se rozhodne zapřít její pravou totožnost a vydává ji za zdeformovaného chlapce. Není těžké ji ukrýt protože kromě výjimek musí všichni sklenaři nosit mantii (hábit od hlavy až k patě). Díky tomu, že existuje jako chlapec, může se Ilan naučit pracovat se sklenitem a brzy převýší ostatní sklenařské učně. Její práce se zalíbí jednomu z nejmocnějších mužů, kapitánovi pětadvacítky, který si ji rozhodne pronajmout (sklenaři jsou přece otroci). Ilan tedy víceméně proti své vůli cestuje s družinou nejmocnějších bojovníků, a ačkoliv ví, že jsou její nepřátelé, postupně se s některými spřátelí.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3CN3JFOi4z3UPCNXM-jB3UE-7ft3uxndYMEFKg1VVKnXkf7bRELTuVLFV57q3rmtPK3sg9Tql7hJv-hRzyUUw0FCtou3BJ5Iby42n9yMVAsM8Q4GOvYh0Mk4eDr6XM7EanJpVSYuMVg/s1600/IMG_20161027_130910.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3CN3JFOi4z3UPCNXM-jB3UE-7ft3uxndYMEFKg1VVKnXkf7bRELTuVLFV57q3rmtPK3sg9Tql7hJv-hRzyUUw0FCtou3BJ5Iby42n9yMVAsM8Q4GOvYh0Mk4eDr6XM7EanJpVSYuMVg/s320/IMG_20161027_130910.jpg" width="240" /></a><span style="color: #0b5394;">Cestou dolů se nám přece jen podařilo objevit pár poškozených stromů. Kůra na nich byla strhaná tak, jak mi Vargas vypravoval. Zamyšleně jsem na jeden z nich položila ruku a prsty sledovala rýhy pokrývající silný kmen, vtom mi došlo, že pocházejí od nehtů. Něco tady běhalo. Něco bylo na zemi a muži, ať už vojáci, nebo hotulové, před tím chtěli vylézt nahoru. (str. 238)</span></blockquote>
Tempo čtení bylo pro mě docela zvláštní. Knížka neubíhala příliš rychle, a přece jsem se od ní nemohla odtrhnout. Je vyprávěná z pohledu malé holky, ale přesto bych ji nejspíš nedoporučovala dětem. Je v ní pár souvislostí i narážek na současný svět, 2. světovou válku, lidské chyby, otroctví... a samotný svět je docela složitý na to, aby ho malé dítě mohlo pochopit. Pro mě však bylo vyprávění z pohledu přehnaně zvědavé Ilan milé zpestření. S každou její zvědavou otázkou se člověk dozvěděl novou souvislost tohoto fascinujícího světa. Zvláštní osobností byl samotný kapitán pětadvacítky, u něhož člověk nikdy nevěděl, na čem je. Nevěděla jsem jestli soucítil se sklenaři, nebo to byl jejich nepřítel. Jeho chování bylo plné protikladů a tím mě docela fascinoval. V jednu chvíli se o Ilan dobře staral a povídal si s ní, jindy jí předhazoval její otroctví. Jsem moc zvědavá, co se z něj nakonec vyklube. Jen mi v knížce trochu chyběl humor, kterého tam bylo pomálu.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrTQj8nxELt4PFLsRhpNKEugjWEIRCVWWKsgYIFB-meCqWoNruF5W5VUjXnWt1S7js6Xx5aP35qF_uyK0GtD27v03p6Af32EZ8rdHbBEIQiQRa_z17yiG0YWmn7630SB4tjvIXrf01Xw/s1600/IMG_20161027_130849.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrTQj8nxELt4PFLsRhpNKEugjWEIRCVWWKsgYIFB-meCqWoNruF5W5VUjXnWt1S7js6Xx5aP35qF_uyK0GtD27v03p6Af32EZ8rdHbBEIQiQRa_z17yiG0YWmn7630SB4tjvIXrf01Xw/s320/IMG_20161027_130849.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">"Vargas mi řekl, že tě asi najdu na hradbách. Co tu pořád děláš? Co je tu k vidění?" Rozhlédla jsem se po okolí a přemýšlela nad tou otázkou. Jak se mohl takhle ptát? Copak to neviděl? "Ty se rozhlížíš celý svůj život. Kdykoliv se ti zachce. Já se můžu rozhlížet až teď. Zdi sklenařského ghetta nejsou tak krásné. Věř mi." Bojovník zamrkal, ale na mou prostořekost nic neodpověděl. Tak jsem se otočila a uháněla pryč. Nechala jsem ho za sebou, aby nad tím mohl přemýšlet. (str. 291)</span></blockquote>
Zatím nevím, kam směřovala celá myšlenka příběhu, zatím se skládal spíše z drobnějších více či méně děsivých epizod... které nejspíš mířily k něčemu většímu. Přestože měla knížka pěkných 400 stránek, přišlo mi, že příběh se nestačil zcela rozvinout a některé záhady zůstaly neobjasněny... důvodem nejspíš bude, že jde zatím jen o první díl budoucí série. Bohužel o dalším dílu zatím nic netuším... ale určitě si ho přečtu (už jen proto, abych zjistila, co je to Nasterea). Knížku doporučuji všem milovníkům fantasy a dystopií, a klobouk dolů před paní autorkou za to, co vytvořila. Buďme hrdí i na naše české autory.<br />
<br />
<div style="font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="color: #666666; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Petra Stehlíková</div>
<div style="color: #666666; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Originální název:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">Naslouchač</span></div>
<div style="color: #666666; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Série:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">Naslouchač 1</span></div>
<div style="color: #666666; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>ČR 2016</div>
<div style="color: #666666; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>Host</div>
<div style="color: #666666; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>-</div>
<div style="color: #666666; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>fantasy, sci-fi, dystopie</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran: </span><span style="color: #666666;">374</span></b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; text-align: justify;"><b>Moje hodnocení: 78%</b></span></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-26210234935257023772016-10-27T04:45:00.000-07:002016-10-27T04:45:07.732-07:00Návštěva knihovny #7 a #8<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjy4br-ItV8uoUYhOS2MMeDiG0SnA2qQcVNiPTOPliqawrfeqzspzpY8PlDyPe-rlsjCacYwyQdQFLU0jbKPgbLuUq8ZOm9qvH74-lINti8NW7Q29w5fnbCvWx7W9SSq0ZTcK8kEpErcw/s1600/IMG_20160331_1641i.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="239" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjy4br-ItV8uoUYhOS2MMeDiG0SnA2qQcVNiPTOPliqawrfeqzspzpY8PlDyPe-rlsjCacYwyQdQFLU0jbKPgbLuUq8ZOm9qvH74-lINti8NW7Q29w5fnbCvWx7W9SSq0ZTcK8kEpErcw/s320/IMG_20160331_1641i.jpg" width="320" /></a></div>
Tak trochu paradox vydat článek o knížkách z knihovny, které jsem si přinesla už před měsícem, část z nich už vrátila, vypůjčila si jiné a na část z nich dávno napsala recenze, ale věřte tomu, že se na to nějak nenašel čas. Na druhou stranu, nerada bych vás ošidila o můj čtenářský vkus. Takže jsem tu opět s dvojnásobnou návštěvou knihovny.<br />
<a name='more'></a><br /><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
Erebos jsem si půjčila hlavně pod vlivem přečtení Saecula (recenze<a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/08/kdyz-se-hra-na-stredovek-trochu-zvrtne.html" target="_blank"> zde</a>), které mě bavilo. Erebos nabyl tak úžasný, ale přesto příjemně napínavý i akční. Na sepsání recenze se chystám v nejbližší době.</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEib4raQDEBRRZRJn64Z7u9XiK1yBfkFQq1PiOaZ8PRD2J-PBEdxMu0oQVi0Fqcjdu8_AWO3bdLsEBJOfpCKpOoP30hJrG5bRgB6S_1US0PPVIKEs6i2E3eVfEiEUj8RKYq1KVZaRjX5GA/s1600/IMG_20161027_131031.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEib4raQDEBRRZRJn64Z7u9XiK1yBfkFQq1PiOaZ8PRD2J-PBEdxMu0oQVi0Fqcjdu8_AWO3bdLsEBJOfpCKpOoP30hJrG5bRgB6S_1US0PPVIKEs6i2E3eVfEiEUj8RKYq1KVZaRjX5GA/s320/IMG_20161027_131031.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Kteroukoliv knížku Fredrika Backmana jsem v knihovně dlouho vyhlížela, takže jsem po babička hmátla všemi deseti. Neudělala jsem chybu a jak moc se mi líbila si můžete přečíst v nedávno sepsané <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/10/babicka-pozdravuje-omlouva-se-recenze.html" target="_blank">recenzi</a>.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxGRj-n7WFxAQGsKKfuurbgpfdkzSZlIlA9eFUPcH1aTXBOGdxwQNXepi94GwF_BMI3zr3SEjTFZd5HFV7FGyPjxDzrjbadDJ6m6sGO6kD3NBQEWb8xU_CuFmre6_hHBbrm3d9ZI1Ctw/s1600/IMG_20161005_181506.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxGRj-n7WFxAQGsKKfuurbgpfdkzSZlIlA9eFUPcH1aTXBOGdxwQNXepi94GwF_BMI3zr3SEjTFZd5HFV7FGyPjxDzrjbadDJ6m6sGO6kD3NBQEWb8xU_CuFmre6_hHBbrm3d9ZI1Ctw/s320/IMG_20161005_181506.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Vypůjčení města padlých andělů bylo pro mě téměř povinností. Čtvrté pokračování Nástrojů smrti na mě čekalo. Knížku už jsem také stihla přečíst a recenzi na ni můžete brzy čekat. Mou poněkud nadšenou shrnující recenzi na předchozí díly najdete <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/09/nastroje-smrti-1-2-3-mega-recenze.html" target="_blank">zde</a>. </div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvuZFaYwrbCKZx7rvrEnNS6WYZzxAO70GnjTSKa0fYm0nU2OrB4Nc13_BikpVTZaH9JSp8PmhOvkKkvucsy62aPTP9X9CRYc3y5rUOkcMpipfHQ3cFoVptPIkuy0D5c09fdE_NqfnEzg/s1600/IMG_20161016_224347.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvuZFaYwrbCKZx7rvrEnNS6WYZzxAO70GnjTSKa0fYm0nU2OrB4Nc13_BikpVTZaH9JSp8PmhOvkKkvucsy62aPTP9X9CRYc3y5rUOkcMpipfHQ3cFoVptPIkuy0D5c09fdE_NqfnEzg/s320/IMG_20161016_224347.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jedna z povinných knížek k maturitě. Bohužel mě přeslavný pan Shakespeare docela zklamal a já se děsím chvíle, kdy ji budu muset zapsat do čtenářského deníku.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjW0IoRz6JuUoap-ILap9Ep56kB8jAkiq4b9WcKMezvWm7lY8J4Ml3LcS9WghGf01Ib2eIpQWzNiDZAkiSN8xHVW413DQB6oPMFR0y5CH2Qb1fCUL6Gt5FQfdAkp17m4NQx5ZWsQj16Xw/s1600/IMG_20161027_131055.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjW0IoRz6JuUoap-ILap9Ep56kB8jAkiq4b9WcKMezvWm7lY8J4Ml3LcS9WghGf01Ib2eIpQWzNiDZAkiSN8xHVW413DQB6oPMFR0y5CH2Qb1fCUL6Gt5FQfdAkp17m4NQx5ZWsQj16Xw/s320/IMG_20161027_131055.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Fantasy české autorky jsem si vyhlídla už před delší dobou. Naslouchače jsem právě dočetla a moje nadšená recenze na sebe nenechá dlouho čekat.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCQk8SRRatiEUxwpJ2wnv4BXWK1tWYzQV52MwEfQh4bpZ6EZRw4Rz9E6_4dNb4rWQkof6eCkuiYw_19Cn4-1hAycnWLnEGn0eW7qvd_bIE-5ymFQ1O_sM-ERB0cYkcUcKtUBv4ao5DBA/s1600/IMG_20161027_130843.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCQk8SRRatiEUxwpJ2wnv4BXWK1tWYzQV52MwEfQh4bpZ6EZRw4Rz9E6_4dNb4rWQkof6eCkuiYw_19Cn4-1hAycnWLnEGn0eW7qvd_bIE-5ymFQ1O_sM-ERB0cYkcUcKtUBv4ao5DBA/s320/IMG_20161027_130843.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nepovinná četba do školy aneb jak se co nejlépe připravit na sloh. Fejetony Rudolfa Křesťana jsem si chtěla už dlouho vypůjčit a kdy je vhodnější příležitost než před školní slohovou prací.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIiDXuGGZIwPp2DC7H6K2Leef1eVwHoH80FJGu-CegHsBRVOkkIrm0HRxEmWGS0VaC0L-D5hzCI0sP-80N4SfjzRidIV8U-LjEHskpMsRBp288l5d2bgjA3IuoVwFbhKMwHEWMbx4icA/s1600/IMG_20161027_131040.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIiDXuGGZIwPp2DC7H6K2Leef1eVwHoH80FJGu-CegHsBRVOkkIrm0HRxEmWGS0VaC0L-D5hzCI0sP-80N4SfjzRidIV8U-LjEHskpMsRBp288l5d2bgjA3IuoVwFbhKMwHEWMbx4icA/s320/IMG_20161027_131040.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Opět jedna knížka z povinné četby. Jako poslední ze seznamu, kterou jsem ještě nepřečetla. Základní děj Krysaře znám, tak snad to nebude takový propadák.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJzJhop0DJlzBdENsfaxJQzTu8IXZTGUA7VJZU-ysz1wc81d8fllw8SJzmuoxu-OdK-xHS3gH9Ds3906qCXvzSQZEsJN-mR9DEU0tYkzJdl86wE5e8sfRw7AjwD98qlgNJYHkUs3BStA/s1600/IMG_20161027_131106.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJzJhop0DJlzBdENsfaxJQzTu8IXZTGUA7VJZU-ysz1wc81d8fllw8SJzmuoxu-OdK-xHS3gH9Ds3906qCXvzSQZEsJN-mR9DEU0tYkzJdl86wE5e8sfRw7AjwD98qlgNJYHkUs3BStA/s320/IMG_20161027_131106.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Děkuji za přečtení článku, který shrnuje mé výpůjčky z knihovny za hodně dlouhou dobu. Příště se pokusím stihnout to dřív. Možná jste si všimli, že se tu najednou objevují knížky z četby k maturitě... jsem sice ve druháku, ale naše třídní to bere docela vážně. Dál se chystám na Victora Huga, tak kdyby mi chtěl někdo poradit... </div>
<br />
<br />
<br />Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-42063931699919744922016-10-20T11:41:00.000-07:002016-10-20T11:41:00.242-07:00Loučím se s Brownem | Pavučina lží - recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQpxPwYrFke5ipx9CW9XUx1-HLh64T7OSnMtY080aCXQCRhgyCqLB2SKGbH3stR_aKgX2kLBmKWxsQ3DGkVelrsSmn6HOXXhC5_oMK3lVXHtDmynA9I4NuQsxpzUQWNNgUrgiUEi-W7Q/s1600/IMG_20161014_140425.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQpxPwYrFke5ipx9CW9XUx1-HLh64T7OSnMtY080aCXQCRhgyCqLB2SKGbH3stR_aKgX2kLBmKWxsQ3DGkVelrsSmn6HOXXhC5_oMK3lVXHtDmynA9I4NuQsxpzUQWNNgUrgiUEi-W7Q/s320/IMG_20161014_140425.jpg" width="240" /></a>Nebojte se nehodlám se svým oblíbeným spisovatelem skončit nadobro, jen jsem prostě dočetla i jeho poslední knihu. Říkám poslední, i když jsem je nečetla popořadě. Sice jsem po ní cestou na dovolenou poslouchala v autě audioknihu Inferno, ale recenze na audioknihy zatím neplánuji... ale vraťme se k tématu. Pavučina lží (v dalším vydání také jako Anatomie lži) je knížka samostatně stojící a nezapadá do autorovy série s Robertem Langdonem, což může být dobře... i špatně :)<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Takže zaprvé, hlavní hrdinkou celého příběhu je (podobně jako v Digitální pevnosti) žena. Poměrně sympatická Rachel Sextonová, která je naneštěstí dcerou vysoce postaveného senátora, ale rodiče si člověk nevybírá... Senátor Sedgwick Sexton mi byl nesympatický už od samého začátku, šlo prostě o chlapa, kterému moc stoupla do hlavy a na rodinu měl čas vlastně jen v případě, že něco potřeboval. Začátek byl poněkud pomalejší, rozvláčný a ne tak úplně zajímavý, což jsem si možná způsobila sama tím, že jsem si na knížku nedokázala najít čas a četla ji jen po krátkých částech. Nicméně touhle relativně klidnou situací pořádně zamíchá nález unikátního meteoritu, ve kterém jsou nalezeny pozůstatky mimozemského života... K místu nálezu v Arktidě se mezi tím sjíždí kromě týmu NASA i několik předních nezávislých vědců (včetně sympatického oceánologa Michaela Tollanda) a Rachel požádá samotný prezident, aby nález také obhlédla a potvrdila jeho pravost. Všechno je zdánlivě úžasné, fyzikální zákony se převrátili naruby, ale, co když přece... Nález unikátního meteoritu zrovna před prezidentskými volbami může být docela podezřelý, když se každý i Rachelin otec snaží získat u voličů plusové body...<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiU6EKAfv5q60hlj1-8ZnDp-nOnWZRJnbQIOxFMDjDrvN6ahp15E0aRubtvP8a6kJa4SJeR9IePxIxibMGyZmrNjb1AwNnR_0wPIfsq6_CnvcI5EE_yfJRrIqQxxx7C0l8sC_FO2TgIVw/s1600/IMG_20161014_140525.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiU6EKAfv5q60hlj1-8ZnDp-nOnWZRJnbQIOxFMDjDrvN6ahp15E0aRubtvP8a6kJa4SJeR9IePxIxibMGyZmrNjb1AwNnR_0wPIfsq6_CnvcI5EE_yfJRrIqQxxx7C0l8sC_FO2TgIVw/s320/IMG_20161014_140525.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">Tolland si sundal bundu a lehl si vedle šachty. Rachel nevěděla, co si o tom má myslet. "Co to děláte Miku?" zeptala se ho. "Chci zjistit, jestli dovnitř přitéká slaná voda." "A to zjistíte tak, že si lehnete na led bez bundy?" "Jasně." Tolland se doplazil k okraji otvoru, vzal bundu za rukáv a spouštěl ji k hladině, až se manžeta druhého rukávu ponořila do vody. "Tohle je nesmírně přesný test na zhjištění obsahu solí. Používají ho jenom nejuznávanější světoví oceánologové. Říká se mu >>olizování mokré bundy<<." (str. 170)</span></blockquote>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj628liXmfqSkYqxlfOnakazehXCQQSz5RzdTZVVWGNkSmAIvVB_J4eUqEGPiLv38D0kXtZoo6T6KY05BXRSk8QeSGtAX3f9wWMMkPdz0DQqI_BU5DDMzBmE2xehyphenhyphenASwkw0a-q8f39_oA/s1600/IMG_20161014_140602.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj628liXmfqSkYqxlfOnakazehXCQQSz5RzdTZVVWGNkSmAIvVB_J4eUqEGPiLv38D0kXtZoo6T6KY05BXRSk8QeSGtAX3f9wWMMkPdz0DQqI_BU5DDMzBmE2xehyphenhyphenASwkw0a-q8f39_oA/s320/IMG_20161014_140602.jpg" width="240" /></a>V Pavučině lží se opět promítá Brownova vypravěčská forma. Rád si pohrává s fakty, takže jestli si chcete udržet trochu nadhledu, nesmíte věřit vlastně nikomu a ničemu. Tentokrát jde zdánlivě spíše o technickou a vědeckou zápletku, ale hlavní náplní jsou promyšlené tahanice a intriky NASA a vysokých politiků a poměrně hodně napětí a akce. No... taky jde o zajímavou zkušenost, i když tentokrát bych možná radši uvítala umělecko-historické téma z pozdějších sérií o Langdonovi. Postavy mi byly prostě sympatické (jiné slovo mě bohužel nenapadá) a docela propracované. Romantická zápletka mezi Mikem a Rachel je všechno jenom ne nečekaná, ale přesto mi nějak nevadila (a u závěru v Bílém domě jsem se docela dobře bavila :D). Svým způsobem jsem si trochu oblíbila i ostatní postavy Corkyho, Gabrielu (vloupání do senátorovy kanceláře s odbíjením hodin bylo skvělé :D) i prezidenta a některé záporáky... Hlavního viníka celé téhle zapeklité situace budete hledat opravdu dlouho, a přece nikomu nedojde, že ho má celou dobu před nosem... to je přesně Brownův styl.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Corky ji přivítal s plnou pusou. "Tak co si dáš? Sendvič s kuřetem, co smrdí rybinou, sendvič s hovězím, co smrdí rybinou, nebo sendvič s vaječným salátem, co smrdí rybinou?" Rachel ho stěží vnímala. Otočila se k Tollandovi a zeptala se: "Miku, za jak dlouho můžeme získat potřebné informace a odletět z lodě?" (str. 420)</span></blockquote>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6CVZtMOo5y72YQP6ZqpgeSjhimwnYTE-N4p6iT5ZNn15lyEEL1_hNf58GmnJ7tXL3eEP4I3th0ugSx_GbUVIA02NX3SSqLUigcTtDdBkFEXZtFtWF_bhm87AmaLawrFYIQqhWkHuYjA/s1600/IMG_20161014_140539.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6CVZtMOo5y72YQP6ZqpgeSjhimwnYTE-N4p6iT5ZNn15lyEEL1_hNf58GmnJ7tXL3eEP4I3th0ugSx_GbUVIA02NX3SSqLUigcTtDdBkFEXZtFtWF_bhm87AmaLawrFYIQqhWkHuYjA/s320/IMG_20161014_140539.jpg" width="320" /></a></div>
Až teď jsem pochopila výstižný název Pavučina lží, protože fakta a tvrzení lživá i pravdivá se neskutečným způsobem zamotávají a nabalují jako pavučina. Přesto, že tady knížku vychvaluji, oproti jeho ostatním dílům je poněkud slabší, něco mi v ní chybělo a něco naopak přebývalo. Což ale nemění nic na tom, že knížka autor píše skvěle, možná mi jen jeho styl po všech knížkách trošku zevšedněl...<br />
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Dan Brown</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Originální název:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">Description Point</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Série:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">-</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>USA 2001/ ČR 2005</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>Metafora</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Blanka Petáková</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>thriller, sci-fi</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 536</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; text-align: justify;"><b>Moje hodnocení: 78%</b></span><br />
<br />
<br />
<br />
</div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-65604616805976206722016-10-07T09:17:00.000-07:002016-10-07T09:17:04.475-07:00Mořeplavec - recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXuHipWDKuKi0FoLlLwjgGg5ZQ550tnbVNG5nIDeKsqpvvG6IhnrUYwQ-ih5vx13IjTiqprIDTP2PwNoQPXDY_hJn2fk-pxgSEY-wIbpTEz4y6jhRN_1dzhHr5xnoecVNaeQR19wHd9Q/s1600/IMG_20160908_163809.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXuHipWDKuKi0FoLlLwjgGg5ZQ550tnbVNG5nIDeKsqpvvG6IhnrUYwQ-ih5vx13IjTiqprIDTP2PwNoQPXDY_hJn2fk-pxgSEY-wIbpTEz4y6jhRN_1dzhHr5xnoecVNaeQR19wHd9Q/s320/IMG_20160908_163809.jpg" width="240" /></a>Je těžké začít psát recenzi na knížku, která je tolik objemná, jako Mořeplavec. Je to hlavně i tím, že jsem se čtením začala hned poté, co jsem si ho přitáhla z knihovny (tj. tuším na konci května), a skončila na začátku července v rámci <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/07/prazdninovy-read-thon-moje-vysledky.html" target="_blank">Prázdniového read-a-thonu</a>. No, vidíte... a recenzi píšu až teď... :D Mezi čtením jsem si často dělala přestávky a Mořeplavce, hlavně protože jsem ho nemínila tahat do školy, prokládala jinými ne-tolik objemnými knížkami. Líbil se mi Mořeplavec víc než předchozí díly, nebo série Cizinka v mých očích klesla?<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Celé vyprávění začíná vlastně tam, kde skončilo předchozí. Jamie, který si byl jistý, že v bitvě u Cullodenu padne, poslal těhotnou Claire zpátky do 20. století, ale sám nějakým zázrakem přežil. Vyprávění tentokrát poprvé začíná u Jamieho. Jeho příběh je vyprávěný ve třetí osobě a samotnou mě překvapilo, že mě Jamieho příběh nenudil. Samozřejmě, že bitva u Cullodenu skončila neúspěchem a Jamie teď s ostatními zajatci čeká, až ho zastřelí, nebo pověsí, ale důstojník, který má trest vykonat ho paradoxně a přes jeho protesty ušetří a pošle ho zpátky na Lalybroch. Zatím se Claire s Briannou i Rogerem snaží Jamieho vystopovat a Claire Rogerovi vypráví, jaké to bylo vrátit se k Frankovi a jak spolu vychovávali maličkou Bree. Po návratu domů se musí ukrývat v jeskyni, aby ho neobjevily anglické hlídky. To trvá do té doby, než v jeho panství zavládne chudoba a Jamie se raději dobrovolně vydá angličanům, aby jeho lid mohl přežít z peněz za jeho dopadení.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVWrZBRT_QFKoJ9P6Vd58NvjnrhIWm7unQVM2xTByKkGeWAQrDwLsb0PAt9Gk-RtTtm0BY-OuP18QkWTchgcraqUZ26jsRyO0rNqT5L3yqe3V-6oV9pS8x7eGK34LOrGTCD_zPvzXN9w/s1600/IMG_20160908_163844.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVWrZBRT_QFKoJ9P6Vd58NvjnrhIWm7unQVM2xTByKkGeWAQrDwLsb0PAt9Gk-RtTtm0BY-OuP18QkWTchgcraqUZ26jsRyO0rNqT5L3yqe3V-6oV9pS8x7eGK34LOrGTCD_zPvzXN9w/s320/IMG_20160908_163844.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">"Myslím, že je to jako jízda na bicyklu," řekla jsem. Hlavu jsem měla poklidně položenou v záhybu jeho paže a ruce si pohrávaly s narudlými chomáčky, kterému rašily na hrudi. "Víš, že máš na hrudi mnohem více chloupků, než jsi míval?" "Ne," řekl rozespale, "nikdy jsem je nepočítal. Takže bicykl má hodně chlupů?" Překvapilo mě to a začala jsem se smát. "Ne," řekla jsem. "Jen jsem tím chtěla říci, že jsme si docela dobře vybavili, jak se to dělá." (str. 318)</span></blockquote>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZHt4QrMNEWEgvJQQceNLHU5mQOZB9gqxOQ-LQDqRPtGGAfPKNRgGvozZdXOJh_O7gFxteKYCAo1ehjnvKxX1LO_InVI79YIGrQQmB7gYVEDrE_tACV9HbL_o4ZvPLXKV7U-S5TTIqNg/s1600/IMG_20160908_163856.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZHt4QrMNEWEgvJQQceNLHU5mQOZB9gqxOQ-LQDqRPtGGAfPKNRgGvozZdXOJh_O7gFxteKYCAo1ehjnvKxX1LO_InVI79YIGrQQmB7gYVEDrE_tACV9HbL_o4ZvPLXKV7U-S5TTIqNg/s320/IMG_20160908_163856.jpg" width="240" /></a>Od té doby přežívá ve vězení... nakonec se mu podaří uniknout, ale je si jistý, že milovanou Claire znovu neuvidí a složitým způsobem se zamotá do vztahů. Poté se přestěhuje do Edinburghu a začne pracovat jako tiskař a pašerák, kde ho Claire konečně vypátrá a rozhodne se k němu navždycky vrátit. Téměř dospělou Bree zanechá v současné době ve společnosti mladého Rogera Walkerfiela. Shledání s Jamiem je naprosto nečekané, ale přesto šťastné. Oba se změnili a prožili si nějakou vlastní minulost, ale na jejich vztahu to moc nezměnilo. Akce opravdu nechybí a to je člověk teprve na začátku. Opět mě bavil pohled Claire a sem tam i Jamieho, minulost i současnost... prostě autorčin skvělý styl vyprávění i popisu mě opět nezklamal. Hodně velká část příběhu se hlavně v druhé části odehrává na moři po cestě do Amerických kolonií. Takhle se to může zdát nudné, ale věřte, že okolnosti jako bouře, piráti i rodina na palubě můžou pořádně zamíchat s kartami.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipAtFw0U56ymIXEqd1uIzIbRxwyQRm9dTGOqpt2ICwsuOJhT760FI-KQTd9fDgY6Tw5iOPdIXu0QIqnjcOLP51kmIrA_FxwIUC0R7cCu1r23fjmxdELz57etKsa8413bFtzSD7_ykxKA/s1600/IMG_20160908_163829.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipAtFw0U56ymIXEqd1uIzIbRxwyQRm9dTGOqpt2ICwsuOJhT760FI-KQTd9fDgY6Tw5iOPdIXu0QIqnjcOLP51kmIrA_FxwIUC0R7cCu1r23fjmxdELz57etKsa8413bFtzSD7_ykxKA/s320/IMG_20160908_163829.jpg" width="240" /></a><span style="color: #0b5394;">"Pani Malcolmová!" řekl. "Jak příjemné je znovu vás vidět." Pohlédl na pana Willouhbyho, zamrkal a jeho rysy v obličeji mě utvrdily v tom, že se mu tento muž ani zdaleka nelíbí. "Eeee... to je pan Willoughby," představila jsem ho. "Je... spolupracovníkem mého muže. Pane Willoughby, Ctihodný Archibald Campbell." "Zajisté." Reverend Campbell běžně vypadal poměrně dost přísně, ale momentálně se zdálo, jako by měl k snídani ostnatý drát a k tomu ještě ne moc chutný. (str. 579)</span></blockquote>
Je těžké popsat tak obsáhlou knížku, kterou jsem navíc četla tak dlouho, že jsem si na konci pomalu nepamatovala začátek. Byly doby, kdy se mi do čtení nechtělo, ale to bylo způsobeno spíš neuvěřitelnou tloušťkou, než samotným příběhem. V příběhu potkáváme stále ty stejné sympatické postavy, objevuje se i velké množství nových a nakonec ze stínů vystupují i některé, o kterých jsme si mysleli, že už je nikdy neuvidíme. Název získala knížka poměrně výstižný... díky hodně cestování a velké plavbě do Ameriky (hlavně v akčnější druhé polovině knížky). Celý děj je opravdu napínavý a akční (snad ještě možná víc než díly předchozí), takže i pře šílenou tloušťku není těžké se přes Mořeplavce prokousat. Na celé Cizince se mi líbí ta propracovanost a historická stránka věci. Třetí díl mi přijde zatím nejpropracovanější. Tady se části příběhu opět propojují a dohromady tvoří velkou skládačku, takže na další díl se opět moc těším... tuším, že autorka se svým způsobem vrátí i do současnosti a ještě to celé pořádně zamotá, ale to je jen můj odhad... Nevím, jak to přesně popsat, ale... jde o velkou skládačku, v níž chybí dílky, autorka vám jich sice pár složí, ale stále zůstávají nezodpovězené otázky. Mořeplavec nekončí tak šíleným způsobem jako <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/05/vazka-v-jantaru-recenze.html" target="_blank">Vážka v jantaru</a>, ale slibuje zajímavé pokračování.<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgojgro0OsyfJFn2wsaMRmQmgstbGaClel9-GoGyHm6RZoarchN54b-QeiO-d7U7NL0076gXCprXb_-FfiiODIPRFbLbhmWyyOvZf4rC4pdHZ7immE7Z5X69Kv1m8NwLJXEagSKZO3OMQ/s1600/IMG_20160908_163902.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgojgro0OsyfJFn2wsaMRmQmgstbGaClel9-GoGyHm6RZoarchN54b-QeiO-d7U7NL0076gXCprXb_-FfiiODIPRFbLbhmWyyOvZf4rC4pdHZ7immE7Z5X69Kv1m8NwLJXEagSKZO3OMQ/s320/IMG_20160908_163902.jpg" style="cursor: move;" width="320" /></a>Tuším, že v hodnocení Vážky v jantaru jsem si měla nechat větší rezervu, protože Mořeplavec předchozí dva díly opět o něco překonal... na další knížky od autorky se těším, takže až budu mít zase někdy cestu do knihovny...<br />
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Diana Gabaldon</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Originální název:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">Voyageur</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Série:</span> </b>Cizinka 3</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>USA 2009/ ČR 2011</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>Plejáda</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Robert Dastych</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>historický román</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 1016</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<b><br /></b></div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; text-align: justify;">Moje hodnocení: 93%</span></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-40613178038552009822016-10-05T09:26:00.001-07:002016-10-05T09:45:15.417-07:00Babička pozdravuje a omlouvá se - recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3dwzbf_Jbv513Zw130neFXP78jw36rAvvNrIDKIGBYhkWCNLbqG02WvXYtLD4gFCUku1f6MkuJ3TGkGF8gYbcc4W56PcpapbTffUgYfpYppBGYFZvDoIVHPn1qkptzwjXwlbL3pmuQg/s1600/IMG_20161005_181506.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3dwzbf_Jbv513Zw130neFXP78jw36rAvvNrIDKIGBYhkWCNLbqG02WvXYtLD4gFCUku1f6MkuJ3TGkGF8gYbcc4W56PcpapbTffUgYfpYppBGYFZvDoIVHPn1qkptzwjXwlbL3pmuQg/s320/IMG_20161005_181506.jpg" width="240" /></a>Milí knihomolové, po dlouhé pauze jsem zpátky s novým elánem a hodlám dopsat své resty. Poslední dobou jsem se tu příliš neobjevovala hlavně kvůli škole a jedné osobě, se kterou se snažím trávit co nejvíc času. Ale... snad se to zase zlepší ;)<br />
<br />
Máte taky rádi svoji babičku? Elsa svoji babičku zbožňuje, stejně jako Harryho Pottera, komiksy a wikipedii, kde se dá najít všechno na světě. Takže jak se asi zatváříte, když zjistíte, že příběh vypravuje sedmiletá (no dobře skoro osmiletá) přehnaně inteligentní holčička? Ačkoliv autorovi vyšly i další knížky a je u nás docela slavný, Babička byla mým prvním setkáním, takže jsem měla poměrně velká očekávání... a dostala jsem to, co jsem chtěla a čekala, dokonce i něco navíc.<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Elsa není vůbec obyčejná, je jí sedm, ale ví toho víc než ostatní děti v jejím věku, hlavně díky googlu, wikipedii, dalším moderním technologiím a knížkám. Děti ve škole si z ní utahují, třeba protože nosí nebelvírskou šálu a jejím oblíbeným hrdinou je Spiderman. Její babička taky nezůstává pozadu, přestože je stará, je stále ještě dost čiperná, což by si někteří mohli přeložit jako pořádně praštěná. Babička vlastně neustále podniká nějaké blázniviny, ať už jde o lezení přes plot, vloupání se do Zoo, útěky z nemocnice nebo házení hovínek na policajta... a Elsa do toho pokaždé spadne s ní, z čehož její máma nemá velkou radost. Taky vypráví Else úžasné pohádky a naučila ji, jak se dostat do Říše před procitnutím, a jezdit na mrakoních. Elsa s mámou (a Georgem) bydlí v jednom bytě a babička ve vedlejším, vlastně jejich dům je plný zvláštních nájemníků od pedantské Britt-Marie po obřího worse (a co je to vlastně wors si budete muset přečíst sami :D).<br />
<blockquote class="tr_bq">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgD9Qx9YFq-xqWXIAvuGHe3xxHL0xFc6KgAo96rJ5p4Hxtrg76VzCUDytLkfo_qWMA_1G3ZhDBKBkN5G8CnD9M_6wcfJsblAW7ED2XW4-wp1hqA6bpOkR2m9rszigo2_tEI2SJNDFf59w/s1600/IMG_20161005_181522.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgD9Qx9YFq-xqWXIAvuGHe3xxHL0xFc6KgAo96rJ5p4Hxtrg76VzCUDytLkfo_qWMA_1G3ZhDBKBkN5G8CnD9M_6wcfJsblAW7ED2XW4-wp1hqA6bpOkR2m9rszigo2_tEI2SJNDFf59w/s320/IMG_20161005_181522.jpg" width="320" /></a></div>
<span style="color: #0b5394;">O doby, co je doma, přivádí Britt-Marii a mamku k šílenství. Britt-Marie je babiččína sousedka z domu, mamka je Elsina máma. A taky Britt-Mariina sousedka, protože má byt hned vedle babičky. Tím pádem s babičkou sousedí i Elsa, protože bydlí u mamky. Kromě každého druhého víkendu, kdy je u táty a Lisette. George je taky babiččin soused, jelikož žije s mámou. V tomhle je trochu zmatek. Ať je to, jak chce, podstatné je, že zachraňovat životy a přivádět lidi k šílenství jsou babiččiny superschopnosti, což z ní číní poněkud dysfunkčního superhrdinu. (str. 11)</span></blockquote>
Všichni žijí svůj normální život, dokud babička nezmizí (odejde na věčnost, umře... říkejte si tomu, jak chcete) a pro Elsu připraví honbu za pokladem. V tu chvíli se z Elsy stává skutečný rytíř Miamasu, prokazuje pořádnou dávku odvahy, doručuje dopisy a postupně odhaluje, že pohádka a skutečný svět můžou splynout dohromady. Každý obyvatel domu musí dostat svůj vlastní dopis, ve kterém babička pozdravuje a omlouvá se (což je myslím docela originální nápad).<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Podle babičky byl tenhle vnitřní hlas "dobrej tak akorát pro psychology a vrahouny útočící dezertníma vidličkama". Babička psychology moc nemusela. A dezertní vidličky už vůbec ne. I přesto se opravdu snažila Černé sukni pomoct. (str. 250)</span></blockquote>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAO_0ZjDm0QNhEaipphkGtVFc7_f6GoNEQxIRBH-mXzop4d2YcWh1snvBKAGy1US9IEOZzhfXr1AX2W1UdBxJ-RBrr4YhcEnHW2UIZtxpqVl7tcjSlJrqOhQ_fCrRcUXEtMK1JKXwcJA/s1600/IMG_20161005_181551.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAO_0ZjDm0QNhEaipphkGtVFc7_f6GoNEQxIRBH-mXzop4d2YcWh1snvBKAGy1US9IEOZzhfXr1AX2W1UdBxJ-RBrr4YhcEnHW2UIZtxpqVl7tcjSlJrqOhQ_fCrRcUXEtMK1JKXwcJA/s320/IMG_20161005_181551.jpg" width="240" /></a></div>
S takhle osobitými postavami jsem se dlouho v žádné knížce nesetkala, z počátku vypadají jen jako obyčejní nájemníci - papírové figurky k vyplnění příběhu, ale postupně člověk začíná odhalovat, že každý má svůj vlastní osobitý příběh a charakter... a navíc se všechny jejich příběhy prolínají a propojují víc, než by kdo mohl čekat. Dalším bodem, který mě zaujal, bylo vyřešení jmen tak velkého množství postav. Autor si neláme hlavu vymýšlením jména každé postavy a místo toho často používá obecná pojmenování (Příšera, Černá sukně, chlapec se syndromem a další) a čtenáři to ani v nejmenším nevadí. Mně to přišlo originální a jména se mi alespoň nepletla. Nemohla jsem si pomoct, ale postupně jsem si oblíbila úplně všechny postavy (nejvíc teda geniální Elsu, jejíž vyprávění mě neskutečně bavilo). Při čtení jsem se často smála nahlas a lepíky mi na vtipné a zajímavé části ani nestačily, protože situace byly často tak absurdní, až se stávaly naprosto geniálními a naopak se v knížce našlo i požehnaně dojemných pasáží (hlavně v závěru), kde by slabší povahy mohli uronit slzičku.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Den před Štědrým večerem dostala Elsa překvapivě dopis od Santy, ve kterém jí nejdřív vynadal za nemožné chování, a pak následoval proud nadávek uvedený slovy "ty nevděčnej spratku!". V závěru stálo, že jen kvůli tomu, že přestala věřit, nebudou mít elfové kolektivní smlouvu pro příští rok. "Vím, že jsi to napsala ty!" rozčílila se Elsa na babičku. Ta vnučce ironicky odsekla: "A jak asi?" "Protože ani Santa by nenapsal ve slově kolektivní tvrdé y!" zakřičela na ni Elsa. Babička se přestala tvářit povýšeně a omluvila se. Pokusila se přemluvit vnučku, aby jí doběhla do obchodu pro zapalovač výměnou za to, že se nad sebou zamyslí. Ani na to jí však Elsa neskočila. (str. 314)</span></blockquote>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiw8NH1OQ1tX0ZAVXc73MwUFIKGMJux_yQxLI_lwmVFWnjjhgoslgklDCFxrCi7CJeHSc0wptCIekHhyR1jPVo41dJeIoIZxok8USrF1Q4vHstwCrcA1udO2VBakLihPmxIPX6u68eenA/s1600/IMG_20161005_181529.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiw8NH1OQ1tX0ZAVXc73MwUFIKGMJux_yQxLI_lwmVFWnjjhgoslgklDCFxrCi7CJeHSc0wptCIekHhyR1jPVo41dJeIoIZxok8USrF1Q4vHstwCrcA1udO2VBakLihPmxIPX6u68eenA/s320/IMG_20161005_181529.jpg" width="320" /></a>Knížka byla naprosto skvělá. Nevím jestli jsou základními prvky mísení kruté reality a absurdních prvků, dokonale propracované postavy nebo autorův humor, ale všechny dohromady dávají vzniknout knížce, jako je tato. Kombinace pohádky a reálného života, kontrast mezi vnímáním dítěte a uspěchaným světem dospělých, vtipné i dojemné situace tuto knížku dělají jedinečnou. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla a rozhodně se chystám na další Backmanovy knížky.<br />
<br />
Babičku musím všem okamžitě doporučit... prostě si ji přečtěte! Není rozdíl v tom, jestli je člověk dítě, nebo babička, protože každý si v knížce najde to své...<br />
<br />
<div style="line-height: 18.2px;">
<div style="color: #666666; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Fredrik Backman</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<div style="color: #666666; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763; font-size: 13px;">Originální název:</span> </b><span style="background-color: white; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Min mormor hälsar och säger förlåt</span></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Série:</span> </b>-</div>
<div style="color: #666666; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>Švédsko 2013/ ČR 2015</div>
<div style="color: #666666; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>Host</div>
<div style="color: #666666; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Jitka Herčíková</div>
<div style="color: #666666; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>román, společenský román</div>
<div style="color: #666666; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 450</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<b><br /></b></div>
<div style="color: #666666; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; text-align: justify;">Moje hodnocení: 90%</span></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-86319858672543846532016-09-08T06:43:00.001-07:002016-09-08T06:43:49.134-07:00Nástroje smrti 1, 2, 3 - MEGA recenze<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfdF_WO-CuhEZNv-05D8bA0R_i1_bUTcRBVsQ9VDjcvtcWFHYf8gECHo8a9iR6kX8hheyZjBqDDiX-nRaDvohfjqh5E-g69n68EKKtgzDdRSusabfipBuN-43SGiSMUPISMtiLvzLD2w/s1600/IMG_20160908_152131.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfdF_WO-CuhEZNv-05D8bA0R_i1_bUTcRBVsQ9VDjcvtcWFHYf8gECHo8a9iR6kX8hheyZjBqDDiX-nRaDvohfjqh5E-g69n68EKKtgzDdRSusabfipBuN-43SGiSMUPISMtiLvzLD2w/s320/IMG_20160908_152131.jpg" width="320" /></a></div>
Abych mohla s klidným srdcem vrátit knížky do knihovny a překonat čtecí krizi, rozhodla jsem se sepsat první tři díly Nástrojů smrti do jedné opravdu MEGA recenze. Snad to nebude nikomu vadit. Už někde dávno jsem vypisovala, že tahle přeslavná série už při prvopočátečním nadšení šla mimo mě. První díl vyšel v době, kdy jsem se o fantasy literaturu nijak zvlášť nezajímala a ani při druhém vydání mě knížka nenalákala. Vlastně mě to až mrzí, protože rozhodně stojí za to si tuhle sérii přečíst. Všechny tři díly jsem četla v rámci <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/07/prazdninovy-read-thon-moje-vysledky.html" target="_blank">Prázdninového read-a-thonu</a>.<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Tak abych začala hned prvním dílem:<span style="color: #3d85c6;"><b> Město z kostí</b></span><br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkJCwunOcISmY5rp7wN93rcdDvJ63GDmdl996q9Ip_iNfMuwgjgd85tDlJMcrG6sJQ-S8PaDGVt6DzGSbgZ7WbKb-VwMj8OrXzKWnJ9_RTSkFNA2hJhYglP6iAJkl4tnvIbGAgJ7ZXQg/s1600/IMG_20160627_185621.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkJCwunOcISmY5rp7wN93rcdDvJ63GDmdl996q9Ip_iNfMuwgjgd85tDlJMcrG6sJQ-S8PaDGVt6DzGSbgZ7WbKb-VwMj8OrXzKWnJ9_RTSkFNA2hJhYglP6iAJkl4tnvIbGAgJ7ZXQg/s320/IMG_20160627_185621.jpg" width="240" /></a>Hlavní hrdinkou je patnáctiletá Clary, která i se svým nejlepším kamarádem Simonem náhodou v klubu potká tajemné lovce démonů. Od té chvíle se začnou dít hrozné věci, které nedávají smysl... Claryina matka zmizí a ona sama zjišťuje, že má s lovci stínů společného daleko víc, než by se jí kdy zdálo. Postavy jsem si velice rychle oblíbila, Clary mi byla hodně sympatická. Nepůsobila nijak dokonale, i když byla jakýmsi prototypem (sympatická holka vyrůstá v nevědomosti, poté jí zmizí matka a ona musí celé tajemství odhalit sama...). Simon, ani lovci stínů nezůstávali pozadu. Musím přiznat, že Isabelu i Aleka nebylo těžké si oblíbit, ale s Jacem jsem měla ze začátku trochu problém... prostě jsem se do něj narozdíl od většiny čtenářek nezamilovala, přišel mi dost egoistický, ale postupem času se náš vztah trochu vylepšil. Jejich chování bylo uvěřitelné, občas přišlo nějaké to zbrklé rozhodnutí, ale celkově odpovídalo jejich věku. Clary neodolá a začne pomalu pronikat do tajů světa lovců stínů, kde se to hemží, démony, vílami, čaroději, vlkodlaky, upíry... zkráceně obyvateli Podsvěta. (Určitě se mezi vámi najdou tací, kteří řeknou: Jé víly, vlkodlaci, upíři, čarodějové... to už tady bylo... Ale já jsem se tomuto tématu docela dlouhou dobu záměrně vyhýbala, takže pro mě bylo příjemnou změnou.) Rychle se spřátelí s Jacem a Lightwoodovými k velké nelibosti Simona. Byla jsem ráda, že se knížka hemží vtipnými hláškami a slovními přestřelkami, hlavně mezi Simonem a Jacem... vlastně nám tu vznikl menší milostný trojúhelník :D. Nebyla jsem si jistá, komu fandit, ale Jace mi zase tolik sympatický nebyl. Dalším skvělým faktorem knížky byly zamotané a složité vztahy, ať už příbuzenské či milostné, a fakt, že nikdy nevíte, kdo stojí na které straně. Další mojí oblíbenou postavou byl Luke (přítel Claryiny mámy), který... ale nebudu nic prozrazovat :) Vážně jsem nečekala, že mě knížka tolik zaujme. Příběh je psaný ve 3. osobě a ve vyprávění se střídají hlavně Clary a Jace. Musím přiznat, že autorka měla celý svět skvěle promyšlený a pro mě nebylo možné v něm najít nějakou zásadní chybu. Svým způsobem by se dala najít lehká podobnost s Harry Potterem, ale nakonec bych tahle díla radši nesrovnávala, je to každé o něčem jiném. Jde o skvělou kombinaci YA a fantasy... i když jsem místy měla chuť postavy přetrhnout. Vážně se hlavní padouch jmenuje Valentýn...? :D :D :D<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">"Jenom jsi hádal? Musel sis bejt dost jistej, protože jsi mě taky mohl zabít." Stiskl tlačítko na stěně a výtah se uvedl do chodu s trhnutím provázeným vibrujícím zaskřípěním, které Clary projelo celým tělem. "Byl jsem si jistý na devadesát procent." "Aha," řekla Clary. Musela to říct nějak zvláštně, protože se otočil a podíval se na ni. Na tváři mu přistála její dlaň a vrazila mu takovou facku, že se zhoupl na patách. Zvedl si ruku k obličeji, spíš překvapením než bolestí. "Za co to sakra bylo?" "Za těch zbývajících deset procent," řekla. Zbytek cesty výtahem jim uběhl beze slova. (Město z kostí str. 84)</span></blockquote>
<div style="text-align: center;">
Moje hodnocení: 79%</div>
<br />
Pokračujeme druhým dílem: <b><span style="color: #3d85c6;">Město z popela</span></b><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKwGBGkKGycm3JQ1HSXLU8vkwgfJHrwiFQtljOlZdo-41RTUpv3VmYVXLIY0dCsbjr1hG4BP3vACctmAXT0B5w-d40zB_FTdITpiFsHjsy4XOQqTNeqhvMNc4C8cngZF2jPN92ZRa1ew/s1600/IMG_20160627_185633.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKwGBGkKGycm3JQ1HSXLU8vkwgfJHrwiFQtljOlZdo-41RTUpv3VmYVXLIY0dCsbjr1hG4BP3vACctmAXT0B5w-d40zB_FTdITpiFsHjsy4XOQqTNeqhvMNc4C8cngZF2jPN92ZRa1ew/s320/IMG_20160627_185633.jpg" width="240" /></a></div>
Město z popela dokázalo zvednout úroveň. Knížce přibyla spousta akce, napětí a ještě jednou akce :D Je opět psána ve 3. osobě, ale tentokrát se střídají pohledy různých postav, které se střídají vždycky v tom nejnapínavějším místě. Do děje se opět zamotávají podsvěťané a hlavně Valentýn, kterému je třeba se postavit. NEzůstává stát ani milostný trojúhelník (Mým oblíbencem se stal Simon, ale bylo mi jasné, že ve většině knížek si hrdinka nevybere nejlepšího kamaráda, když má jako druhou možnost sexy kluka...) a hlavně složité rodinné vztahy mezi Clary a Jacem. Mimo jiné se Clary musí pokusit zachránit svou matku, která je v kómatu. NÉÉÉ.., Proč Simon...? Do háje, nemůžu to vyspoilerovat... Tentokrát nejspíš nastala nějaká změna v překladu (starší vydání), protože jméno čaroděje v prvním díle <i>Magnus Bane</i> bylo tady přeloženo jako <i>Krasomil Pohroma</i>. Nakonec mi to ani nevadilo, ale docela mi trvalo se v tom ze začátku zorientovat. Trošku mi chyběly slovní roztržky mezi Clary, Jacem a Simonem, takže humoru mírně ubylo. Abych to ještě jednou shrnula bylo to opravdu napínavé a akční a snad i o něco lepší než první díl.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">"Ale nezlobím," procedil Alek mezi zuby. "Jenom proto, žes tvrdil, že dračí démoni už vyhynuli -" "Říkal jsem, že skoro vyhynuli." Alek na něj namířil prst. "Skoro," řekl a hlas se mu třásl hněvem, "není ANI ZDALEKA DOSTATEČNÉ." "Aha," opáčil Jace. "Asi budu muset požádat, ať kvůli Alekovi změní v učebnici démonologie údaj 'skoro vyhynulý' na 'zdaleka ne dostatečně vyhynulý'. Má totiž rád, když jsou příšery opravdu, </span>ale opravdu pořádně vyhynulé. Budeš se pak cítit líp?" (Město z popela str. 19)</blockquote>
<div style="text-align: center;">
Moje hodnocení: 80%</div>
<br />
Následuje závěr, prozatím poslední přečtený díl: <b><span style="color: #3d85c6;">Město ze skla</span></b><br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5ilYs0Y6sHjdHqUneKtJkpOhB-bDeKeIyiR3Hk2CnXdRZRbLi04I_1uX_tkCC6gJY-GcrZeF4VuLZX2-1zIyuqh9RcRwglXlD5er_g09uGXlO-fLIM6JEptBg9D8vhfguN95U8mWaFA/s1600/IMG_20160627_185657.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5ilYs0Y6sHjdHqUneKtJkpOhB-bDeKeIyiR3Hk2CnXdRZRbLi04I_1uX_tkCC6gJY-GcrZeF4VuLZX2-1zIyuqh9RcRwglXlD5er_g09uGXlO-fLIM6JEptBg9D8vhfguN95U8mWaFA/s320/IMG_20160627_185657.jpg" width="240" /></a>Třetí díl mě ze začátku moc nechytl, neboť se děj přesouvá z New Yorku do Alicante (Skleněného města), které se nachází v Idrisu, zemi lovců stínů. Původně se tam Simon, Clary a hlavně Luke vůbec nemají dostat, ale co člověk neudělá pro své blízké... Celé se to šíleně zamotá a v ohrožení je celé město. Clary je nejspíš mocnější, než by kdo kdy tušil a konečně se podaří za pomoci Jace najít způsob jak zachránit mámu. Opět se řeší milostný trojúhelník a ta bratrsko-sesterská věc mezi Clary a Jacem, která se naštěstí do úplného konce stihne vyřešit. Vztahy jsou opět zamotané, zvlášť když se na scéně objevuje Sebastian... no o tom si povíme až na konci :D Celý díl je zatím nejakčnější a ticho před bouří vrcholí epickou bitvou. Opět si člověk nemůže být stoprocentně jistý, kdo stojí na správné straně a kdo nikoli, navíc se rozdíly často stírají. Někde jsem zaslechla, že autorka plánovala původně jen trilogii... takže pokud bych to měla hodnotit z tohoto pohledu musím říct, že autorce se povedl epický závěr a trochu se bojím, co se vlastně stane v dalších dílech... Někomu na příběhu vadila postava Simona, ale já jsem si ho strašně moc oblíbila... i když to celé dopadlo podle očekávání.<br />
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: left;">
<span style="color: #0b5394;">"To tys mi vzkázal, abych sem přišel," připomněl mu Simon. "Když jsem se ráno probudil, našel jsem tvoji zprávu přilepenou na okno. Copak nikdy nepoužíváš telefon jako normální lidi?" "Ne, když se tomu můžu vyhnout, upíre," řekl Jace. Zamyšleně si Simona prohlížel, jako by četl z knihy. V jeho výrazu se mísily dvě protichůdné emoce: lehký údiv a něco, co Simonovi připadalo jako zklamání. "Takže to pořád ještě platí. Můžeš se pohybovat venku za denního světla. Nespálí tě ani polední slunce." "Přesně tak," potvrdil Simon. "Ale to už přece víš, vždyť jsi tam byl." Nemusel dlouze vysvětlovat, co znamená "tam" - z tváře druhého chlapce bylo jasné, že si moc dobře pamatuje mořskou úžinu, korbu dodávky, slunce vycházející nad vodou i Claryin křik. Pamatoval si to stejně dobře jako Simon. "Říkal jsem se, jestli to třeba časem nevymizelo," utrousil Jace, avšak bylo zřejmé, že to nemyslí vážně. "Kdybych najednou pocítil potřebu vznítit se, dám ti vědět." Simon nikdy neměl s Jacem velkou trpělivost. (Město z popela str. 24)</span></blockquote>
<div style="text-align: center;">
Moje hodnocení: 81%</div>
<br />
<span style="color: #3d85c6;"><b>Pár slov závěrem: </b></span>Série mě bavila a rozhodně se pustím do dalších dílů. Jsem ráda, že jsem neodolala a taky se začetla... Nejhezčí obálky má podle mě nové vydání... ale bohužel jsem v knihovně objevila jen ty staré. První díl se ke mně dostal s filmovým přebalem, který se mi vůbec nelíbí... z čehož vyplývá, že na film/seriál se v žádném případě dívat nebudu, nebo to zničí celou moji představu o lovcích stínů... Jsem ráda, že jste moji MEGA recenzi dočetli až do konce a budu ještě radši, když mi necháte komentář s vaším názorem :)Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-5409211313373596732016-09-07T09:47:00.001-07:002016-09-07T09:47:28.763-07:00Larisa a dlouhověcí - recenze<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-PAGPV54E7RwagDITJbAafAsADzA_b5kxBa-_JRVJUowfNibQ6MbMTcpmMyfqcBl8_xYKKaUv6nW4pnoBOevxZ2MBrAjwY6HU1yuQ1LzHeEVD6L9HmGEkJ3I9cd260pqD1use7Ea7Gw/s1600/IMG_20160907_183428.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-PAGPV54E7RwagDITJbAafAsADzA_b5kxBa-_JRVJUowfNibQ6MbMTcpmMyfqcBl8_xYKKaUv6nW4pnoBOevxZ2MBrAjwY6HU1yuQ1LzHeEVD6L9HmGEkJ3I9cd260pqD1use7Ea7Gw/s320/IMG_20160907_183428.jpg" width="240" /></a></div>
Pomalu se propracovávám nedopsanými recenzemi, které se mi nakupily přes prázdniny, takže jsem tady s jednou docela dlouho rozepsanou recenzí. Larisa a dlouhověcí je knížka, která mě nesmírně zaujala svou obálkou a názvem. Mělo by jít o fantasy tady od nás z Čech, takže jsem byla hodně zvědavá, jak se autorka s daným tématem popere. Bohužel jsem na databázi knih zjistila, že knížka nemá příliš dobré hodnocení... no asi oprávněně.<br />
<a name='more'></a><br />
Larisa je vlastně úplně obyčejná. Měla ráda Aleka, svého kamaráda z dětství, který tenkrát bez rozloučení zmizel. Má ráda svého bílého kocourka Antonyho, do jehož kožíšku brečela, když ji Alek opustil, a nejlepší kamarádku Alici. (To je náhoda, že všechna zatím uvedená jména začínají na A...) Začíná to tak nějak docela jako obyčejná YA fantasy, až na to, že se děj odehrává v Čechách (což by podle jmen člověk opravdu neodhadl). Larisa, sedmnáctiletá, krásná, světlovlasá, trochu naivní... no možná až moc dokonalá a občas se chovající nerozvážněji než mladší hrdinky, zjišťuje, že prakticky všichni její přátelé patří k dávnému společenství dlouhověkých, kteří žijí na zemi už dlouhá staletí, a největší novinkou je, že mezi ně patří i ona sama, ačkoliv si to z minulého života nepamatuje. Byla jednou z nejmocnějších a proto o ni usiluje nejen Černý kníže, který sídlí ve Velkých Losinách a i v současnosti praktikuje čarodějnické procesy.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhiithqA29Trd7Tbv7P9MaueuBviulEdxEPWEvUbIB8_0szduXUdt5a2hQisnVdwkEfAFzpBDmRjcZy9TZT9049GwGB0-1FhPojo7dRqoQfq6_mTtkag6ygdf7sgeh-tEHC9NgYb-WW_A/s1600/IMG_20160907_183600.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhiithqA29Trd7Tbv7P9MaueuBviulEdxEPWEvUbIB8_0szduXUdt5a2hQisnVdwkEfAFzpBDmRjcZy9TZT9049GwGB0-1FhPojo7dRqoQfq6_mTtkag6ygdf7sgeh-tEHC9NgYb-WW_A/s320/IMG_20160907_183600.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">Malou chvíli stál před roztomilým bílým domečkem s červenou doškovou střechou. Vzpomněl si na babičku. Milou, starou paní, kterou tak dlouho neviděl. Bylo mu to líto. (str. 54) A teď vážně... může být došková střecha červená? :D :D :D</span></blockquote>
Knížka mi místy přišla nedopracovaná, jako by nápad byl dobrý, ale po slohové stránce se tam občas vyskytovaly věci, které bych nepoužila. Vím, že nejsem úplně správná osoba, pro hodnocení... ale, copak neexistuje jiné nahrazení vlastního jména než blondýnka, brunetka či tmavovláska...? Poměrně často se v ní vyskytovaly i různé neobratnosti. Po téhle stránce pro mě byla knížka dost iritující.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQB8fhJvIL1swNUddrZoOutjqZnIVJ6Vwga4Oo2T1LQcAZSJWprCrHZA_G-foq-_rGBaZvTaJGhcuveL4I6z12343AgS3r5JBEc5xrbckIViGLdOFEdOKlmdUmWceU1ue3mZkgE19fOA/s1600/IMG_20160907_183450.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQB8fhJvIL1swNUddrZoOutjqZnIVJ6Vwga4Oo2T1LQcAZSJWprCrHZA_G-foq-_rGBaZvTaJGhcuveL4I6z12343AgS3r5JBEc5xrbckIViGLdOFEdOKlmdUmWceU1ue3mZkgE19fOA/s320/IMG_20160907_183450.jpg" width="240" /></a><span style="color: #0b5394;">"Do Velkých Losin," vyhrkla a dál upřeně sledovala asfaltovou cestu před sebou. "Divné místo na noční výlet. Je to odsud minimálně dvě hodiny, opravdu chceš jet teď do Losin? Co kdybychom to nechali na ráno? A mezitím se vrátili do chalupy. Mám krásnou velikou postel," utahoval si z ní Alek a musel se hodně ovládat, aby nevyprskl smíchy. "Já věděla, že budeš mít plno keců!" vyprskla naštvaná a uražená Larisa. (str. 87)</span></blockquote>
Postavy docela ušly. Nejsympatičtější postavou celého příběhu se mi jevil Alek. Celou dobu se snažil Larisu přes její zbrklá rozhodnutí zachraňovat a nakonec pochopil i dlouhověkost. Byl to milý mladík, jenom z něj autorka nemusela udělat namakaného borce. Naopak hlavní padouch mi nenaháněl ani trošku strach. Paní autorka má u mě malé plus, za to, že se pokusila děj zasadit do naší české krajiny... nicméně tomu mohla přizpůsobit některé skutečnosti např. jména postav.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">"Ty nevíš, kdo jsi, že ne?" začal muž a nabral si velkou porci pečeného masa. Larisa už tuhle otázku slyšela. Věděla, že i její přátelé si myslí, že je výjimečná. Ona sama si to však nemyslela. Nic si nepamatovala, neměla žádné zvláštní schopnosti ani nadání. Celý svůj život prožila se svou rodinou a bílým chundelatým kocourem v malé vísce uprostřed hor. Vůbec nechápala, co se to kolem ní v posledních pěti dnech dělo. Přetahovali se o ni jako malé děti o oblíbenou hračku. (str. 122)</span></blockquote>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggNxfWdP6TKQBtf22EgrGUEs2YYdvkV6DjT6ngnBB4wqH4JBLfz6_TdOWHNQYayopToXwaCzoMuAPMmPmMf0Ayo1BH995qa_WrKP9WxB5rDemRNmyBfe6UoRj_jjp_RIH5hXnYK56V1g/s1600/IMG_20160907_183650.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggNxfWdP6TKQBtf22EgrGUEs2YYdvkV6DjT6ngnBB4wqH4JBLfz6_TdOWHNQYayopToXwaCzoMuAPMmPmMf0Ayo1BH995qa_WrKP9WxB5rDemRNmyBfe6UoRj_jjp_RIH5hXnYK56V1g/s320/IMG_20160907_183650.jpg" width="320" /></a>Celý nápad o dlouhověkosti mi přišel skvělý a poměrně originální (jen abyste věděli, dlouhověkými se můžete stát i vy... stačí chtít :D), ale zpracování pokulhává. Je vidět, že autorka si je poměrně jistá tématem, o kterém píše, ale nemá tolik spisovatelských zkušeností. Z daného námětu by se nejspíš dalo vyždímat i víc a hlavně by stálo za to knížku propracovat (děj, postavy i jazykovou stránku). Pár slov musím věnovat závěru, který byl na jednu stranu hodně naivní a sladký, ale přesto se mi svým způsobem líbil. Jde o téměř obyčejnou YA s prvky mysteriózní fantasy a místy až naivní pohádky.<br />
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Nora Madisonová</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<span style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763; font-weight: bold;">Originální název:</span><b> </b>Larisa a dlouhověcí</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<span style="color: #073763;"><b>Série:</b></span> -</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>ČR 2014</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>Ivana Bilková - Larisabooks</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>-</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>YA, fantasy</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 228</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<b><br /></b></div>
<span style="color: #073763; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; line-height: 18.2px; text-align: justify;">Moje hodnocení: 70%</span>Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-40228071206998886722016-09-03T10:26:00.000-07:002016-09-03T10:26:14.049-07:00Otevřené konce | Rekviem - recenze<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKwHZ7AblEUjOJYtjkhUfqTZi_PqBgkrdttnud1HTXhfuMvMFmhGi5jpyyqaHrSCIJfGCVPO0m3uesWyAS-l7GDs2wb43SWlqCv35bm64egBvHFeLnBvFD6yh18y4CCvuu2i02TH8ZDw/s1600/IMG_20160903_191734.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKwHZ7AblEUjOJYtjkhUfqTZi_PqBgkrdttnud1HTXhfuMvMFmhGi5jpyyqaHrSCIJfGCVPO0m3uesWyAS-l7GDs2wb43SWlqCv35bm64egBvHFeLnBvFD6yh18y4CCvuu2i02TH8ZDw/s320/IMG_20160903_191734.jpg" width="240" /> </a></div>
Přestože jsem přes prázdniny své tempo poněkud zvolnila, stálo by za to vydat další recenzi. Tentokrát si posvítím na závěrečný díl série Delirium, která vypráví o dystopickém světě, kde je láska nakažlivou nemocí, před kterou je třeba se bránit. Těšila jsem se hlavně na uzavření série. Už v komentářích na <a href="http://www.databazeknih.cz/knihy/delirium-rekviem-159478" target="_blank">databázi knih</a> jsem sice vyčetla, že knížka končí otevřeně, ale to jsem ještě netušila, co mě čeká...<br />
<a name='more'></a><br />
Poslední díl se od předchozích dvou liší hlavně dvojím pohledem postav. Kromě Leny, která se zapojuje do odboje a protlouká se divočinou, autorka přidala i pohled Hany, Leniny kamarádky z Portlandu, která podstoupila léčbu a její největší starostí je svatba s vysoce postaveným mužem. Už v Pandemoniu mi Lena jako hlavní hrdinka úplně neseděla, takže narozdíl od ostatních čtenářů mi Haniny kapitoly připadaly jako příjemné zpestření (asi mi byla sympatičtější a při jejích kapitolách jsem se aspoň občas zasmála :D). Styl vyprávění zůstává stejný jako ve druhém díle, takže tím u mě autorka bohužel body nezískala.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">"Tohle - to, co se děje teď - je to jediné, na čem záleží. Není to hra, ani nějaký žert. Je to válka. Tady jde o víc než o tebe nebo o mě. Jde tu o víc než o nás všechny dohromady. Na nás už nezáleží vůbec." Pak její hlas zjihne. "Pamatuješ, co jsem ti vždycky říkávala? Minulost neexistuje." V tu chvíli mi dojde, že mluví o Alexovi. Cítím, jak se mi stahuje hrdlo, ale nechci, aby mě Raven viděla plakat. Kvůli Alexovi už brečet nebudu. Nikdy. Raven znovu vykročí. "Tak běž," pobídne mě. "Měla bys jít Julianovi pomoct sbalit stany." (str. 62 - Lena)</span></blockquote>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqmqyaMVOpdgzLQUhIn1neBc7Q16CWKiLUDdVmX6T0TGsYTIHZPwsy1Mr1iRlRkz4axQlntITs-a_V32TnFuIggz3kpdXGmWvX6E1WHLADg5-PpL3JZuZOdoCelyAEaVVuYwauj9rxZA/s1600/IMG_20160903_191754.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqmqyaMVOpdgzLQUhIn1neBc7Q16CWKiLUDdVmX6T0TGsYTIHZPwsy1Mr1iRlRkz4axQlntITs-a_V32TnFuIggz3kpdXGmWvX6E1WHLADg5-PpL3JZuZOdoCelyAEaVVuYwauj9rxZA/s320/IMG_20160903_191754.jpg" width="320" /></a></div>
Celý díl se motá okolo odboje a opět se dozvíme i něco málo o politice společnosti žijící bez lásky, odboj už pomalu graduje ve velkou revoluci a divočina je plná regulátorů. Konečně se vyjasnily vztahy mezi Lenou a její matkou, což mě po dvou dílech docela potěšilo. V příběhu se objeví sem tam nové postavy a na druhou stranu s některými se musíme rozloučit. Musím říct, že ačkoli jsem Coral ze začátku dost neměla ráda (a moc velkou roli v příběhu nehrála), na konci jsem si ji docela oblíbila. Opět pokračuje pro mě nervydrásající milostný trojúhelník, který podle mě v příběhu nemá žádnou zásadní roli. Opět jsem nebyla schopná rozhodnout, kterému z kluků mám fandit - paní autorka na tom byla možná stejně.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Je tu takové ticho, že i zvuk otáčejících se pneumatik mého kola je strašlivě hlasitý. V hlavě se mi usadí náhlá, nevítaná myšlenka. <i>Tiše mezi hroby kráčím, jinak pod tím rovem skončím</i> - staré říkadlo, které jsme jako děti šeptali, když jsme procházeli kolem hřbitova. Hřbitov. Přesně to teď Deering Highlands jsou. (str. 74 - Hana)</span></blockquote>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVoKMViHndPFfaEl7_pPogzdqInRRNnXcYRQtKr8qqQ9e_tNPAt5ysMe8NSuVKTF2dcoWLMtrF9GRJgENcreI19Gw1PjaA9VZHDgFlAk0k96X7t_JsZgq8Rkc47HBKRPuyeXX02SLvvQ/s1600/IMG_20160903_191808.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVoKMViHndPFfaEl7_pPogzdqInRRNnXcYRQtKr8qqQ9e_tNPAt5ysMe8NSuVKTF2dcoWLMtrF9GRJgENcreI19Gw1PjaA9VZHDgFlAk0k96X7t_JsZgq8Rkc47HBKRPuyeXX02SLvvQ/s320/IMG_20160903_191808.jpg" width="320" /></a>Velký význam musím v hodnocení dát závěru, ze kterého mám mírně rozporuplné pocity. Na jednu stranu je konec hezký, poetický a inspirativní, ale na druhou přichází dost náhle a příběh nijak neuzavírá. Na konci zůstává příliš mnoho neuzavřených záležitostí, nevyřešené otázky jak v politice, tak v osobních vztazích... vlastně není přímo řečeno, jak tohle celé dopadlo. Člověk má pocit, jako by mu na konci prostě chyběly stránky a stojím si za tím, že knížka by si zasloužila alespoň epilog. Ale berme to sportovně, paní autorka si vyloženě libuje v otevřených koncích, což se nám čtenářům ne vždycky úplně líbí. Pro mě byl Rekviem bohužel nejslabším dílem celé série, i když měl i dobré chvilky... Mrzí mě, že by závěr posledního dílu měl být jakýmsi závěrem celé trilogie a to se úplně nestalo, proto mi přijde, že velký potenciál celé série vyšel trochu naprázdno.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaDAUUolJPDiCIuQcO6r8-YU3DusQSrtIAKA2xCcgocwOMvATEdso9WeZ8posjRiRqg1D9Fd_uftOG_XQWHQGKCEPjUMPUNA5AMq90MTHakeL9EZgfCy-IGzsok_43oGr0qbpGpcShgg/s1600/IMG_20160903_191836.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaDAUUolJPDiCIuQcO6r8-YU3DusQSrtIAKA2xCcgocwOMvATEdso9WeZ8posjRiRqg1D9Fd_uftOG_XQWHQGKCEPjUMPUNA5AMq90MTHakeL9EZgfCy-IGzsok_43oGr0qbpGpcShgg/s320/IMG_20160903_191836.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">To je koneckonců smysl života bez léčby. Mít na výběr. Dokonce si můžete vybrat i špatně...</span></blockquote>
Samozřejmě vám Rekviem i celou sérii Delirium doporučím, ale od Lauren Oliver se mi více líbily samostatně stojící knížky Chvíle před koncem a Panika.<br />
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Lauren Oliver</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Originální název:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">Requiem</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Série:</span> </b>Delirium 3</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>USA 2013 / ČR 2013</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>CooBoo</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Romana Bičíková</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>romantický, sci-fi, dystopie</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 391</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<b><br /></b></div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; text-align: justify;">Moje hodnocení: 73%</span></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-61304070362640681532016-08-29T09:21:00.002-07:002016-08-29T09:21:40.278-07:00Když se hra na středověk trochu zvrtne | Saeculum - recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzF10ZA27LoXWIqGIF5EQICz3ldU-l4LB-HqNLU7_RsBSSkr1qA4Ns4mVSIoQfC4_mblEA88ojVRNVs3UdqvojiFK_ngnbOjTGs9AlXoElYFNmXWmtr_P84ULIQb024nw4K1vi_tyVzQ/s1600/IMG_20160829_181337.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzF10ZA27LoXWIqGIF5EQICz3ldU-l4LB-HqNLU7_RsBSSkr1qA4Ns4mVSIoQfC4_mblEA88ojVRNVs3UdqvojiFK_ngnbOjTGs9AlXoElYFNmXWmtr_P84ULIQb024nw4K1vi_tyVzQ/s320/IMG_20160829_181337.jpg" width="240" /></a><br />
Konečně jsem se rozhodla, že povalování a užívání prázdnin bylo dost, a tak jsem se konečně dokopala k sepsání další recenze. Saeculum jsem si už před dlouhou dobou přivlekla domů z knihovny jako pokus. Četla jsem na něj nespočet kladných ohlasů, ale přesto jsem si nebyla jistá, co mám od knížky čekat. Neuvěřitelně mě tedy překvapilo, když jsem necelou pětistovku stránek sfoukla za jedno odpoledne... (to je dost i na rychločtenáře, jako jsem já :D)<br />
<a name='more'></a><br /><br />
<br />
Bastian je... no, prostě šprt. Je to tak trochu nesmělý mladík a zapálený student medicíny s brýlemi na nose. Nikdo, včetně jeho otce by nečekal, že se s partou dobrodruhů, z nichž většinu viděl pouze jednou v životě, vydá na dobrodružnou výpravu, aby zkusil žít jako ve středověku. Ale přesto, pro dívku svého srdce Sandru by nejspíš udělal cokoliv, takže s pětidenním larpem nakonec souhlasí. Abych teď všem objasnila pro mě nepochopitelný název knížky: ona partička středovekých nadšenců si říká Saeculum (což je tuším latinský název pro století) a specializuje svoje výpravy na život ve 14. století. Zní to nevinně, ale pokud se musíte vypravit do lesa daleko od civilizace a žít bez předmětů, které jsou v dnešní době běžné, je to samo osobě dost těžké, ale pokud se ke středověkým podmínkám přidá i stará kletba, která se váže k místu, kde mají členové Saecula přebývat po celou dobu larpu, dokáže to vyděsit nejen Bastiana a pověrčivou Doru, ale i ostatní racionálně uvažující členy skupiny.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2NuckIvQViw7SsqHCaoElBtfSLb2AaMobpsB_n80Rop8jVbz-IIiRa1I5t3F0ANwkR6yeLaj6NLI-M1S0nWnzh4d9eDN-f2Q3v8Wm-esccMuzgWe96EfzObL4AliTWHaPHoy9evpWJw/s1600/IMG_20160829_181350.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2NuckIvQViw7SsqHCaoElBtfSLb2AaMobpsB_n80Rop8jVbz-IIiRa1I5t3F0ANwkR6yeLaj6NLI-M1S0nWnzh4d9eDN-f2Q3v8Wm-esccMuzgWe96EfzObL4AliTWHaPHoy9evpWJw/s320/IMG_20160829_181350.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">"Ach můj bože, tolik krve!" "Umírá. Určitě umírá." "Kde je ten meč?" "Leží na schodišti." "Tam nemůže zůstat." "Prosím, já už chci konečně odsud pryč." "Nikdo se o tom, co se tady odehrálo, nezmíní ani slovem, jasný?" "Ale co když... chci říct, co když..." "Bez obav, postarám se o to." (str. 5) </span></blockquote>
Abych se přiznala knížka mě na úplném začátku příliš nechytla, ale to se docela brzy změnilo, jakmile jsem se začala orientovat v prostředí a postavách, příběh mě zcela pohltil. Děj byl strašidelný a napínavý jako kšandy a já se nemohla od knížky odtrhnout. Celou dobu jsem stejně jako Bastian tušila, že za onou strašlivou kletbou bude něco víc a že se celá záhada nějak racionálně vysvětlí, ale přesto jsem nebyla zrovna nadšená, když jsem zjistila, že jsem doma sama a světla pomalu ubývá... :D Autorka dokázala vykouzlit skvěle středověkou atmosféru, kdy se opravdu bojíte o členy skupiny, kteří se ztratí a nejste si jistí, co je potká příště. Bonusem jsou nic neříkající úryvky rozhovorů, které do aktuálního děje příliš nezapadají, ale po dočtení vám nakonec všechno bude jasné...<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRkUVhr0e1QaZGJ_kja-HF6Fsan6P8AoDt3AEHmH9eB6OuDEg-RmNiDZ1ZigD_gpG0UydqQszoKB7ItJIlaglPyl-FO3sKOahvdoydWv8Bac_p72wK8FZSOkVGZUgSlt4fXFe68hDpgg/s1600/IMG_20160829_181503.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRkUVhr0e1QaZGJ_kja-HF6Fsan6P8AoDt3AEHmH9eB6OuDEg-RmNiDZ1ZigD_gpG0UydqQszoKB7ItJIlaglPyl-FO3sKOahvdoydWv8Bac_p72wK8FZSOkVGZUgSlt4fXFe68hDpgg/s320/IMG_20160829_181503.jpg" width="240" /></a></div>
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Dora svraštila husté tmavé obočí, jako by očekávala nějakou pohromu. "Chci vás jen ochránit," řekla. "I když si myslíte, že jsem blázen. Ale já ty neklidné bytosti kolem nás cítím. Nerozzlobte je." "To nemám v úmyslu." Dlouze na něj hleděla a pak k němu popošla. "Podejte mi ruku." "Ne, děkuji." "Máte strach, že?" "Omyl. Mám hlad," odpověděl Bastian podle pravdy. "Jíst blízko hrobů taky přináší smůlu?" (str. 111)</span></blockquote>
Postavy nebyly propracované tolik jako celý příběh, ale přesto musím uznat, že mi svým způsobem přirostly k srdci. V knížce se klasicky vyskytne i menší milostný trojúhelník, který ale v žádném případě nehraje hlavní roli v příběhu. Mojí oblíbenkyní byla Iris (která má dokonce podobné jméno jako já :D). Ze začátku mi přišla trochu švihlá, ale postupem času jsem si ji opravdu oblíbila a oproti Sandře jasně vedla. Oškubaná elfka s harfou a zvláštní minulostí...<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">"Jsi tam ještě?"Bastian zněl znepokojeně. "Ano, samozřejmě! Jo - abych nezapomněla, přinesla jsem ti brýle." Zasmál se. "Díky! Aspoň bude ta tma míň rozmazaná." Iris mu podala brýle skrz mříže a cítila, jak po nich sahá. "Kdyby to teď nebylo úplně šílené, nejraději bych vyndala harfu a hrála," prohlásila. "To neuděláš!" "Ne, jasně, že ne. Ale hra na harfu mě zbavuje strachu. Je to jako létat, pozvedává mě to nad všechno svinstvo -" Náhle ztichla. Zaslechla zvuky, ne příliš hlasité, ale zřetelné. Tlumené hlasy, krátké zasmání.<i> Už jsou tady.</i> (str. 416)</span></blockquote>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAzdKrjbCU41mrBGrrILTHpJKSA8XhL-38ncMFRZ172zEvqCrNkbLu-jglGIWLS6ufcw1nssClfLLawXP2hDVM8DAiQsMSO6o_7BprXyp5MxOnPGTjviHtzO8NTlrRBSo3HLeEqGkGnA/s1600/IMG_20160829_181456.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAzdKrjbCU41mrBGrrILTHpJKSA8XhL-38ncMFRZ172zEvqCrNkbLu-jglGIWLS6ufcw1nssClfLLawXP2hDVM8DAiQsMSO6o_7BprXyp5MxOnPGTjviHtzO8NTlrRBSo3HLeEqGkGnA/s320/IMG_20160829_181456.jpg" width="320" /></a>Celý příběh je přímo geniálně propracovaný a všechno v něm má svůj význam. Často si musíte klást otázky, jak to vlastně celé skončí a věřte, že většina vašich teorií vyjde naprázdno. Potěšilo mě, že jsem si v jednu chvíli s úspěchem tipla hlavního padoucha (svým způsobem jsem ho nakonec chápala a měl můj obdiv za zorganizování toho všeho, ale mým oblíbencem se nestal), a přesto mě závěr opravdu překvapil. Od téhle nejspíš poměrně známé rakouské autorky jsem žádnou další knihu nečetla, takže nemůžu porovnávat, ale musím uznat, že mě kniha mile překvapila a podívám se po dalším díle autorky.<br />
<br />
Knížku doporučím každému, ale hlavně těm, co rádi trochu dobrodružství a tajemna. Větším strašpytlům, jako jsem já nedoporučuju číst v noci a už vůbec ne, když jste sami doma :) Věřím, že vás knížka taky naprosto dostane a až se jednou začtete, nebudete schopní ani vstát a dojít s na záchod nebo pro jídlo :)<br />
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Ursula Poznanski</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<span style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763; font-weight: bold;">Originální název:</span><b> </b>Saeculum</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<span style="color: #073763;"><b>Série:</b></span> -</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>Rakousko 2011/ ČR 2014</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>Fragment</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Vladana Hallová</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>thriller, dobrodružné</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 480</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<b><br /></b></div>
<span style="color: #073763; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; line-height: 18.2px; text-align: justify;">Moje hodnocení: 85%</span>Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-32611856329235837922016-08-23T05:39:00.002-07:002016-08-23T05:39:44.880-07:00Pandemonium - recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWe35MYyKrrfTh3_gQG_2L-l_ns8pgJBd9kQTw2J25Q3x5NBx4-thCogePulyiQmWhbKZLCqUZCVC2JsMoonwzT_yI5p4tPX1NXAHGJv70LYfKSvx2OwL9uwjOwprgJxNrPu77Ge9r2g/s1600/IMG_20160823_143633.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWe35MYyKrrfTh3_gQG_2L-l_ns8pgJBd9kQTw2J25Q3x5NBx4-thCogePulyiQmWhbKZLCqUZCVC2JsMoonwzT_yI5p4tPX1NXAHGJv70LYfKSvx2OwL9uwjOwprgJxNrPu77Ge9r2g/s320/IMG_20160823_143633.jpg" width="240" /></a>Jednou z knížek, které jsem naposledy přitáhla domů z knihovny, byly i dva pokračující díly série Delirium (recenze na první díl <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/04/laska-jako-nemoc-delirium-recenze.html" target="_blank">zde</a>). Na knížku jsem se těšila už po dočtení Deliria, ale v poslední době jsem její čtení docela odkládala. Jak už jsem asi zmiňovala, první díl měl neskutečně napínavý a otevřený konec. Podle recenzí a komentářů se čtenáři dělí na dva tábory. Tak co já, jak se mi Pandemonium líbilo a do kterého tábora zapadám? Byl druhý díl daleko lepší nebo naopak horší než první?<br />
<br />
Bohužel se nelze vyhnout spoilerům na první díl!<br />
<a name='more'></a><br />
Když Alex zůstane trčet za plotem, Lena nemá jinou možnost než prchnout do Divočiny. Netuší, co se s Alexem stalo, ale pravděpodobně je mrtvý. Musí začít od začátku. V lese ji polomrtvou zachrání skupinka 'nežádoucích', kteří žijí na chátrající usedlosti v Divočině. Lena musí žasnout nad způsobem života, jaký vedou - všichni se chvají jako jedna rodina. Všechny ideály oploceného města jsou pryč a Lena se musí začlenit do života v Divočině. Setkává se se svéráznou vůdkyní Raven i dalšími obyvateli a stále vzpomíná na Alexe. Časem se rozhodne zapojit do odboje, aby spolu s ostatními zkusila zachránit svět před 'zombíky', jak říkají lidem na druhé straně plotu.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgt9giw1YL1rX4qgNXAji1YxBQKTj6dRo15ozisy2h_XUr0zM_WzyEktK79KEvC5h4Egxwq0vyWoKI5DR_xeywAlIITW3cMgmG1-rpR_q3o6Ry853NiWRjm2tfJCpRF_y5Vx1x9MUXESA/s1600/IMG_20160823_143621.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgt9giw1YL1rX4qgNXAji1YxBQKTj6dRo15ozisy2h_XUr0zM_WzyEktK79KEvC5h4Egxwq0vyWoKI5DR_xeywAlIITW3cMgmG1-rpR_q3o6Ry853NiWRjm2tfJCpRF_y5Vx1x9MUXESA/s320/IMG_20160823_143621.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">"Skleničky tu jsou jen těžko k dostání," zašklebí se, když při pohledu na plechovku údivem zvednu obočí. "Bomby," dodá, jako by byla v zelinářství a říkala <i>jablka</i>, jako by to byla ta nejvšednější věc na světě. (str. 22)</span></blockquote>
Ze začátku mi děj přišel dost zmatený, což nejspíš bylo způsobeno mým zlozvykem nečíst názvy kapitol. Asi ve čtvrtině knížky jsem přišla na to, že se celý příběh dělí na dvě časové roviny <i>tehdy</i> a <i>teď </i>oddělené pouze názvy kapitol. Část <i>tehdy</i> vypráví o Lenině útěku do divočiny a <i>teď</i> zase o něco později, když se Lena zapojí do odboje. Druhý díl mi úplně nesedl. Celý příběh je prostoupený Leniným, občas nesmyslným, uvažováním, neustálým porovnáváním obou světů na rozdílné straně plotu, smutkem nad ztrátou Alexe... prostě pocity, pocity, pocity, zatímco děj trochu stojí.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjovkkKgy6yHbA5rD7WNOcBbi1dN47gkxxkVtTlztsQY_5zy0iHkEDRMgtU2uz_Q-R0ouRRxio2KneiPJG6hgR0TgKoo6xylYZMMSboJgLOEf-IE3IPuxb0IlWDWNAMTB_rlkeQ23MaZQ/s1600/IMG_20160823_143604.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjovkkKgy6yHbA5rD7WNOcBbi1dN47gkxxkVtTlztsQY_5zy0iHkEDRMgtU2uz_Q-R0ouRRxio2KneiPJG6hgR0TgKoo6xylYZMMSboJgLOEf-IE3IPuxb0IlWDWNAMTB_rlkeQ23MaZQ/s320/IMG_20160823_143604.jpg" width="240" /></a><span style="color: #0b5394;">- a v tu chvíli vidím, že stačí otočit hlavu a bude tam Alex, bude mě se smíchem pozorovat, ruce rozpažené, aby mě mohl obejmout. Pochopitelně tu hlavu nikdy neotáčím. Ale jednoho dne to udělám. Jednoho dne to udělám a on tam bude, bude zpátky a všechno bude v pořádku. A do té doby poběžím. (str. 65)</span></blockquote>
I v druhém díle se dozvídámě něco málo o fungování dystopického světa, politice a odboji, ale narozdíl od prvního dílu jde pouze o střípky skládačky, kterou nám doufejme autorka odkryje v závěrečném díle. V druhé polovině vzniká také jakýsi milostný trojúhelník, když Lenu spolu se synem vůdce ABADu Julianem zajmou Mrchožrouti. Tohle jsem nečekala, nevím jestli je dobře, že do téhle série autorka milostný trojúhelník zapletla. Nemám svého favorita, protože Alex byl skvělý, ale ani Julian není takový, jak by se na začátku mohlo zdát. Nejsem si jistá, jak z téhle situace autorka vybruslí. V jednom momentě se v ději objeví Lenina ztracená matka, ale nakonec se o ní stejně nic nedozvíme.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Vztek odeznívá a místo něj mě přemáhá šílený smutek nad tím hloupým, blbým, důvěřivým zvířetem, které běželo příliš rychle a nepodívalo se, kam šlape, a i když mu nohu sevřely nůžky naší kovové pasti, stále věřilo, že se dokáže osvobodit. Blbý, blbý, blbý králík. (str. 138)</span></blockquote>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQZPSyfM6r8hPIYf8ehwvyetDSNloTEyJCtm_juBe6gjb_PPQ_K8G3DZDYaq8JUiJj5GzetA5KT7huLh4vPSMqAqoh6cIm_is0jYhfAIGMot-wW_bMC-yGeu9G327WvI_gVUHMnWAn3A/s1600/IMG_20160823_143547.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQZPSyfM6r8hPIYf8ehwvyetDSNloTEyJCtm_juBe6gjb_PPQ_K8G3DZDYaq8JUiJj5GzetA5KT7huLh4vPSMqAqoh6cIm_is0jYhfAIGMot-wW_bMC-yGeu9G327WvI_gVUHMnWAn3A/s320/IMG_20160823_143547.jpg" width="320" /></a>Poslední kapitola je poněkud natažená a místo obvyklých dvaceti zabírá rovnou šedesát stránek. Autorka si opět libuje v otevřených koncích, takže varuju všechny: neudělejte stejnou chybu jako já a nečtěte si poslední větu, přijdete o moment závěrečného překvapení!!!<br />
<br />
Abych to trochu shrnula. Pandemonium nebyla špatná kniha,jen mi úplně nesedl její styl. Určitě potěší fanoušky série a je důstojným druhým dílem, takže nehleďte na moji recenzi a knížku si klidně přečtěte.<br />
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Lauren Oliver</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Originální název:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">Pandemonium</span></div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Série:</span> </b>Delirium 2</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>USA 2012 / ČR 2013</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>CooBoo</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Romana Bičíková</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>romantický, sci-fi, dystopie</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 304</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<b><br /></b></div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<span style="color: #073763; font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; text-align: justify;">Moje hodnocení: 75%</span></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-46187169656875426232016-08-15T04:15:00.001-07:002016-08-15T04:15:58.689-07:00Láska na druhý pohled | Krycí jméno Verity - recenze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfurv2ujMEd3t4B4UFCNTGwvTT-6NnIJoLYX-jK3uDpm_1Oml55RTydBgSi4Lk7cqtpG2xmKzTc91W0wggbbR_kZauDNl3jceuECu39mzkpnndSCkXDuxOe4az3UBxtIC1GEydw8gBEA/s1600/IMG_20160725_111217.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfurv2ujMEd3t4B4UFCNTGwvTT-6NnIJoLYX-jK3uDpm_1Oml55RTydBgSi4Lk7cqtpG2xmKzTc91W0wggbbR_kZauDNl3jceuECu39mzkpnndSCkXDuxOe4az3UBxtIC1GEydw8gBEA/s320/IMG_20160725_111217.jpg" width="240" /></a>Jak vlastně začalo moje setkání s Verity? Abych tak řekla, úplnou náhodou. Poprvé jsem o knížce zaslechla na nějakém blogu (bohužel si nevzpomenu, který z mých oblíbených blogů to byl) brzy po tom, co knížka vyšla. Myslím, že jsem si tenkrát říkala: To nebude nic pro mě, to nemá cenu a článek s recenzní ani nerozklikla. Taky si uvědomuju, že jsem někde viděla soutěž o tuhle knihu, ale taky jsem ji přešla... pak plynul čas, hodně času... v pondělí jsem šla s mamkou nakupovat a že se cestou stavíme do knihovny, protože mamka musí něco vrátit. Nejdřív jsem litovala, že jsem to netušila dřív, abych mohla vrátit některou dočtenou knížku, ale potom jsem si řekla, že když se jenom kouknu, nic se nestane. V mém oblíbeném T-klubu, kde se nachází asi 90% celé YA literatury v knihovně, jsem v doporučených knihách narazila právě na Krycí jméno Verity. Trochu mě to zmátlo, protože jsem nečekala, že jde o žánr YA. Nakonec jsem to riskla a knížku si se smíšenými pocity odnesla v kabelce :)<br />
<a name='more'></a><br />
Celý děj knížky se odehrává za druhé světové války. Tentokrát už mě to neodradilo (dalšími brutálně skvělými knížkami z druhé světové jsou: V šedých tónech a Zlodějka knih), takže jsem se do čtení nadšeně pustila. Musím poznamenat, že knížce jsem propadla už na první stránce. Celá kniha je rozdělená do dvou částí. První část vypráví o skotské (Pozor! Neplést s anglickou! :D) špiónce, kterou v okupované Francii zajalo gestapo. Julie mi byla sympatická už od první stránky, kdy si naprosto jasně přizná, že je srab. Nesnaží se předstírat odvahu a místo zbytečných gest plných svobody se nechá uplatit oblečením. Ostatní uvěznění ji považují za kolaborantku a vysoce jí pohrdají. Ona si místo mučení vyprosí papír a pero a rozhodne se napsat písemné přiznání. Rozhodne se napsat pravdu. Ale bude to jiná pravda, než jakou ostatní čekají.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5re4n5SnLD0Y5sP5eXNnQ-EtGfhNM0d3XRmyVD3UIkDJqJ-XT2xCIg7oqnnzSyUPDjVlpHCfLvDBJJk9EbdAP3qZchmkzmoFAfVJOkqHNKOil7M7Tg_5kOuV90lKn8Sd5TSI7EBQouw/s1600/IMG_20160725_111309.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5re4n5SnLD0Y5sP5eXNnQ-EtGfhNM0d3XRmyVD3UIkDJqJ-XT2xCIg7oqnnzSyUPDjVlpHCfLvDBJJk9EbdAP3qZchmkzmoFAfVJOkqHNKOil7M7Tg_5kOuV90lKn8Sd5TSI7EBQouw/s320/IMG_20160725_111309.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">(<span style="background-color: white; font-size: 13px; white-space: nowrap;"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Fräulein</span></span><span style="background-color: white; font-family: "arial" , sans-serif; font-size: 13px; white-space: nowrap;"> </span>Engelová po mně chce, abych sem kapitánu von Lindenovi připsala, že jsem zbůhdarma vyplýtvala dvacet minut, protože v tomhle místě jsem sezačala tomu svému slabomyslnému vtipu o cibukách smát, až jsem ulomila hrot tužky. Musely jsme počkat, až někdo donese nůž a tužku mi ořeže, protože slečna Engelová mě nesmí nechávat o samotě. Dalších pět minut jsem zabila nářkem nad tím, že se hrot zlomil znovu, jenže slečna E. mi pak tužku ořezávala hrozně blízko u obličeje a SS-Scharführer Thibaut mi držel hlavu, aby i odřezky lítaly rovnou do očí, což mě příšerně znervózňovalo. Teď se nesměju ani nebrečím a už se snažím tolik netlačit) (str. 16 Verity)</span></blockquote>
Julie má za úkol napsat co nejvíc o britských letadlech, polohách letišť a tajných operacích, které Británie chystá. Ano, Julie sice ve své výpovědi sem tam zmíní nějaké to letadlo, ale požádejte agentku bez orientačního smyslu, aby vám popsala přesnou polohu letiště (Vidíte to, hlavní hrdinka má stejný anti-orientační smysl jako já :D). Místo přesných informací se rozhodne napsat příběh. Příběh svojí nejlepší kamarádky Maddie, která je pilotka a dovezla ji do francouzské Ormanie. Líbilo se mi, jak Julie dokázala celý příběh napsat z pohledu Maddie a sama sebe v příběhu zmínila jen jako vedlejší postavu.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh81WiOilnR1MVaAtzHXAYX1DZEzfD387nPmwLjOK6THZCZ-Ax-y8X-GM2JmGSRI-l-1VMid_GMPzC-Dh25-hGHqdK65sR3TTY73ybNm5-Z_XMdNIXoMH3-kcDoYMSX2c_qYdISpM3sIQ/s1600/IMG_20160725_151330.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh81WiOilnR1MVaAtzHXAYX1DZEzfD387nPmwLjOK6THZCZ-Ax-y8X-GM2JmGSRI-l-1VMid_GMPzC-Dh25-hGHqdK65sR3TTY73ybNm5-Z_XMdNIXoMH3-kcDoYMSX2c_qYdISpM3sIQ/s320/IMG_20160725_151330.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">Maddie byla konečně ve svém živlu. Nevadil jí, že žila pod dočista jiným nebem - tady byla obloha plná balonových kotvicích lan, překážek a vojenských letadel a často taky psího počasí. Maddie byla ve svém živlu a jejím živlem byl vzduch. (str. 98 Verity)</span></blockquote>
Příběh psaný střídavě na luxusní dopisní papír bývalého hotelu, kde ji vězní, na recepty nějakého židovského doktora nebo na archy notových skladeb, je pravdivý a Julie dojemné scény se svojí nejlepší kamarádkou, která se svým letadlem nejspíš uhořela, prokládá vtipnými poznámkami o jejích věznitelích. Strašně jsem ji obdivovala za to, že i takovéhle šílené patové situaci neztrácela smysl pro humor, a udiveně shledávala, že se u knížky často zasměju i nahlas. Neskutečně mi sedl autorčin styl psaní a já se od knížky vůbec nemohla odtrhnout. Naprosto jsem ji hltala v jednom kuse, takže musím přiznat, že čtivost jí rozhodně nechybí. Nedokážu pochopit, jak někdo může tvrdit, že mu první část přišla zdlouhavá nebo nudná... :)<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjB3z1XCiiqiTqmOlDPidcZh3gZXHIsyD5LE6fJCIK97QR6SMvLDzmc7udsR6v3cAlcR9dJerTmnwIWjN8_qGoLqANrDhpSu6Xrhf_3Svliw3TPPw0_jnWoAo17W5uVG82TQUtsLjQT8w/s1600/IMG_20160725_111202.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjB3z1XCiiqiTqmOlDPidcZh3gZXHIsyD5LE6fJCIK97QR6SMvLDzmc7udsR6v3cAlcR9dJerTmnwIWjN8_qGoLqANrDhpSu6Xrhf_3Svliw3TPPw0_jnWoAo17W5uVG82TQUtsLjQT8w/s320/IMG_20160725_111202.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">Je to jako sledovat Romea, jak pije jed. Pokaždé když se na to díváte, vás přemůže bláhová naděje, že se Julie třeba vzbudí a zarazí ho. Pokaždé se vám chce vykřiknout: "Počkej prosím tě chvilku, ty pitomče!" A ona pak otevře oči. "Hej, ta huso, otevři ty oči, vzbuď se! Ne, že zase umřeš!" Ale pokaždé to dopadne stejně. (str. 158 Verity)</span></blockquote>
Druhá část z pohledu Maddie se mi četla trochu hůř. Nebylo to tím, že by byla hůř napsaná. Jenom jsem se nemohla smířit s tím, že vypravování Julie skončilo. Ukazuje se, že Maddie s letadlem sice nabourala, ale fotky uhořelého pilota byly jen nastrčené a Maddie zachránila jedna francouzská rodinka, která má co do činění s povstáním a tak se rozhodnou, že Julii, kterou tady všichni znají jen pod krycím jménem Verity, musí najít.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Jestli mě chytnou, jak si tohle píšu, tak si to odskáču, a je jedno, jesti to budou Němci, Francouzi nebo Britové. Dokoncei s Američany to vyjde nastejno. Nesmím si vůbec nic zapisovat. VOJENSKÝ SOUD. Jenže já nemám nic jiného na práci, a navíc mám nejúžasnější pero na světě - Eterpen, ve špičce má kuličku a je plné rychle schnoucího tiskařského inkoustu. (str. 190 Kittyhawk)</span></blockquote>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIUIZedGn3sI9qP0b_P8d5fTHzV0PALIAUiVZqUg9Z8dtE2FCD426mDgkd92Fp1dIe0Xxa45pU5yegMY48yv1nL6FVaxjX7C-4tiubYOqw68uKS0A9ugC8EgZpDhnlKxqDPGeKAsdY2g/s1600/IMG_20160725_151442.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIUIZedGn3sI9qP0b_P8d5fTHzV0PALIAUiVZqUg9Z8dtE2FCD426mDgkd92Fp1dIe0Xxa45pU5yegMY48yv1nL6FVaxjX7C-4tiubYOqw68uKS0A9ugC8EgZpDhnlKxqDPGeKAsdY2g/s320/IMG_20160725_151442.jpg" width="320" /></a>Styl psaní autorky se v druhé části nezměnil, což je sice dobře, protože její styl mě neskutečně chytnul a už mi ani nevadilo, že příběh vypráví někdo jiný, ale na druhou stranu nebylo rozlišené uvažování obou děvčat, takže mi jejich postavy trochu splývaly. V druhé části z pohledu Kittyhawka dojde k nečekaným odhalením a propojením obou částí. Taky se může ukázat, že první část není úplně taková, jaká se na první pohled zdála. Zatímco Julie se v první části zaměřuje především na minulost a pokračování jejich společného příběhu zamrzlo v bodě, kdy Julii zajali, s Maddie se příběh konečně dává do pohybu a spěje ke konci. K tomu bych mohla říct snad jedině, že jsem ho nečekala.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Je neuvěřitelné, jaké tanečky dělali kolem těch slepic na každé kontrole. Každá měla dokonce své doklady, na rozdíl ode mě. (str. 218 Kittyhawk)</span></blockquote>
Zajímavostí celé knížky je úplná absence jakékoliv romantické linky. Ze začátku jsem netušila, jak tohle chce autorka dokázat, ale výsledek předčil mé očekávání a oproti často přeslazeným YA to byla příjemná změna. Julii i Madie si neuvěřitelně rychle oblíbíte. Možná se mezi vámi najde nějaký šťoural, který bude chtít znát historickou přesnost. Upřímně nevím, nejsem odborník, ale řekla bych, že příběh nestaví na historii, spíš na přátelství - přátelství s historickou situací v pozadí. Na rozdíl od většiny ostatních mi nevadily popisy letadel a jiných technických vymožeností té doby, protože se jich v knížce vyskytovalo opravdu pomálu a navíc ani nebyly nijak odborné. Věřím, ale v jejich naprostou přesnost, protože sama autorka má ráda létání a některé scény mohou být určitě inspirované jejími vlastními zážitky, i když ne asi ty válečné.<br />
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_PxKJTWXFuZPd1alU8UXR4oPi56dyGkhp0sZ1rKElpbtNmv5HmbXToId8LpLptvOGhm68lPd7e7j7SjVxivnjuuCzvkVbS_WbDwfULu_o9wjEAD2YQzwnrISCAcV4BkSmru4KtPcabw/s1600/IMG_20160725_151504.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_PxKJTWXFuZPd1alU8UXR4oPi56dyGkhp0sZ1rKElpbtNmv5HmbXToId8LpLptvOGhm68lPd7e7j7SjVxivnjuuCzvkVbS_WbDwfULu_o9wjEAD2YQzwnrISCAcV4BkSmru4KtPcabw/s320/IMG_20160725_151504.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">Obě nás to rozesmálo. Asi jsme byly trochu v rauši - nafrčené benzedrinem jsme se za měsíčního svitu kodrcaly francouzskou krajinou a lidi, které jsme měly rády a s nimiž jme spolupracovaly, kolem nás mizeli jako vyhořelé prskavky. Těžko si představit, jak bychom dopadly, kdybychom někoho potkaly - připadaly jsme si plné života a neporazitelné. (str. 225 Kittyhawk)</span></blockquote>
Knížka ve mně vyvolala nekonečné množství pocitů a já si myslím, že si zaslouží být čtená. Myslím, že zaujme klidně i mladé lidi, kteří by rádi vyzkoušeli změnu oproti klasickým YA. Nikdo rozhodně neprohloupí, když po ní sáhne, takže doufám, že jsem třeba některé z vás inspirovala k přečtení :)<br />
<br />
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Elizabeth Wein</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Originální název:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">Code name Verity</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Série:</span> </b>-</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>USA 2012 / ČR 2015</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>CooBoo</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Petr Eliáš</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>Young Adult, historický - 2. světová válka, </div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 308</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<b><br /></b></div>
<div style="font-family: arial, tahoma, helvetica, freesans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="color: #666666;">
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; text-align: justify;">Moje hodnocení: 99,5%</span></div>
<div style="color: #666666;">
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; text-align: justify;"><br /></span></div>
<span style="font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; text-align: justify;">Mimo téma se opět musím omluvit, že jsem ani v druhé polovině prázdnin nevěnovala blogu patřičnou pozornost... v srpnu se mi totiž naskládaly všechny dovolené, tábory a jiné akce... takže čtení a recenzí jsem zase tolik nestihla... ale chystá se vandr knižních blogerů a do září se tady snad zase objevím v plné polní :) :) :) budu mít co dělat, abych tu všechny svoje resty dohnala :)</span></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-56516702915289640952016-07-26T14:39:00.000-07:002016-07-26T14:45:47.872-07:00Návštěva knihovny #5 a #6<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyNUslHqZ0Hf8yRIfVNwP4ThhjczsnhwiWbLX3IgzyVulvOpUiONiC6cpjNrts71xylWBslpMlMx7gOIJ8OL94Yhl6vePgl2520qt0GernBUT18WcWLcJ7MeMRhF7yQpsuyisWMYbezw/s1600/IMG_20160331_1641i.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="239" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyNUslHqZ0Hf8yRIfVNwP4ThhjczsnhwiWbLX3IgzyVulvOpUiONiC6cpjNrts71xylWBslpMlMx7gOIJ8OL94Yhl6vePgl2520qt0GernBUT18WcWLcJ7MeMRhF7yQpsuyisWMYbezw/s320/IMG_20160331_1641i.jpg" width="320" /></a>Jak už většina z vás nejspíš ví ze včerejšího článku, díky přestavbě bytu mi na čtení a blogování nezbylo moc času, proto přidávám dva díly Návštěvy knihovny dohromady... no co, stejně toho zase až tolik nebude :)<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<div style="text-align: center;">
Tady jsou dohromady všechny moje nově vypůjčené knížky... já jsem říkala, že jich moc není :D</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhltGAAzGJ5cAsc13SfQSYkGpihuTU1b8fa-X361AtvamoxlxGML8wHJdfJtR49TCYmGhKd7G9ef1KrB3vw7_KIduDCsZW1wFdzBcUJYWF31ZjO0kAioenctL3h8Tm-L6jKfKs0Hse_cg/s1600/IMG_20160725_115040.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhltGAAzGJ5cAsc13SfQSYkGpihuTU1b8fa-X361AtvamoxlxGML8wHJdfJtR49TCYmGhKd7G9ef1KrB3vw7_KIduDCsZW1wFdzBcUJYWF31ZjO0kAioenctL3h8Tm-L6jKfKs0Hse_cg/s320/IMG_20160725_115040.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Pavučina lží mě samozřejmě nalákala jménem autora, který je podle mě jedním z literárních géniů, i když jsem původně šla pro Inferno... nevadí</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjG_IjcUfNMiY7roKjPMCONNhS-5XZHRAJk4Cua6v9h2z_UfUB8xAhfwkwe1HJI-c1qPugvdauMlD3_GryM60rCjrMKNiS-OrHcXv9lFEKk4UAP_MaFgkEDcsNRMzjYrgZoC4pDLH0kkw/s1600/IMG_20160725_115048.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjG_IjcUfNMiY7roKjPMCONNhS-5XZHRAJk4Cua6v9h2z_UfUB8xAhfwkwe1HJI-c1qPugvdauMlD3_GryM60rCjrMKNiS-OrHcXv9lFEKk4UAP_MaFgkEDcsNRMzjYrgZoC4pDLH0kkw/s320/IMG_20160725_115048.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
V knihovně jsem se nezdržela dlouho, ale konečně jsem se dostala k druhému dílu série Delirium (<a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/04/laska-jako-nemoc-delirium-recenze.html" target="_blank">recenze na první díl</a>) já prostě musím vědět, jak tohle pokračuje, to přece nemohlo skončit, tak jak to skončilo...</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNiy2YqFeggUFwA7Y-iaWXuE8MPfJntZxU-pztqso29DnkGQWO5BPs0lEfIfoxtXeh1yDhFy6J3zLvfqenpUx5JB659ApJzs4zxwQxqah47afNd2lg_47y0mo3qtHmc1gp0UpvqYyfGw/s1600/IMG_20160725_115057.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNiy2YqFeggUFwA7Y-iaWXuE8MPfJntZxU-pztqso29DnkGQWO5BPs0lEfIfoxtXeh1yDhFy6J3zLvfqenpUx5JB659ApJzs4zxwQxqah47afNd2lg_47y0mo3qtHmc1gp0UpvqYyfGw/s320/IMG_20160725_115057.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Zároveň jsem chmátla i po třetím a závěrečném dílu... když už, tak už :D na obě knížky jsem zvědavá a doufám, že mě budou bavit stejně jako první díl :)</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlPBwXU4RKJehrPp1ZyNkJIdsZeXoL_6Qyqf2Vy-wQENlYSBwWnOb277StGZUZhKxokUkZqUi6UI28c1bhxhU0Zns4Te7-BK6IYoBgdnqL_vBQM2OFwO6suWqyS1HcPJxfUrH5SLWLIw/s1600/IMG_20160725_115106.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlPBwXU4RKJehrPp1ZyNkJIdsZeXoL_6Qyqf2Vy-wQENlYSBwWnOb277StGZUZhKxokUkZqUi6UI28c1bhxhU0Zns4Te7-BK6IYoBgdnqL_vBQM2OFwO6suWqyS1HcPJxfUrH5SLWLIw/s320/IMG_20160725_115106.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tuhle krásku, kterou jsem si z naprosto náhodné návštěvy knihovny odnesla už minule, jsem si radši nechala na konec... než jsem stihla sepsat tenhle článek mám Verity už přečtenou a s klidem bych ji doporučila úplně každému, myslím, že moje recenze bude plná superlativ, protože... tahle knížka za to rozhodně stojí <3 <3 <3</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghiC6AuFPfIHkv7UHuwkQH_4O6ZnwQjKZ4U40qoQBFRehNzxzg7g9_Gx7vscv8MhK49t5u4eSng1ayETm2mVibr9k3PvOK8qMuMM6rVxjtMVSEjXIXhM6N3PK0INXeOIsLBB4kEVrrGQ/s1600/IMG_20160725_111217.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghiC6AuFPfIHkv7UHuwkQH_4O6ZnwQjKZ4U40qoQBFRehNzxzg7g9_Gx7vscv8MhK49t5u4eSng1ayETm2mVibr9k3PvOK8qMuMM6rVxjtMVSEjXIXhM6N3PK0INXeOIsLBB4kEVrrGQ/s320/IMG_20160725_111217.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jen nakonec dodávám Labyrint: Útěk znovu vypůjčený pro bratříčka, držte mu všichni pěsti, protože tohle bude těžký boj :D</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggrOdwwDcHluuXBDbN2EI04OM0NzAuxGFkkE10UPsSxplad7PYtJtk9QL1AtmWR5HVfql18qBdjpx-kueAV0rJ4d4Ekbz6F94UBUPIMDsL6RMJKVu3gm13KuuDMbdK3RvuA1n5DenCvw/s1600/IMG_20160725_111459.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggrOdwwDcHluuXBDbN2EI04OM0NzAuxGFkkE10UPsSxplad7PYtJtk9QL1AtmWR5HVfql18qBdjpx-kueAV0rJ4d4Ekbz6F94UBUPIMDsL6RMJKVu3gm13KuuDMbdK3RvuA1n5DenCvw/s320/IMG_20160725_111459.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-63526736934909390492016-07-25T02:48:00.002-07:002016-07-25T02:48:37.462-07:00Co se se mnou stalo? Kam jsem zmizela? Moje knihovnička. A tak trochu mimo téma...<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX6Ai-4ehzxrc9HZpIZs3Y5o5F6n77QWsRwj8q0_MNsY7ImLwO8lvbVWr7mSTm4QJgJ-J4gi9Ai2IxCdX6dznbA95GfEcvTo3S2euubKc_EH-Er-6a8Qp94xeZcLa13uRtZgkCSP2Bow/s1600/IMG_20160725_110734.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX6Ai-4ehzxrc9HZpIZs3Y5o5F6n77QWsRwj8q0_MNsY7ImLwO8lvbVWr7mSTm4QJgJ-J4gi9Ai2IxCdX6dznbA95GfEcvTo3S2euubKc_EH-Er-6a8Qp94xeZcLa13uRtZgkCSP2Bow/s320/IMG_20160725_110734.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Můj nový polštářek <3 ...ano, jsem sovičkofil :D</td></tr>
</tbody></table>
Tak vážení čtenáři mého blogu, po velice dlouhé době jsem zpět. Když se tak zpětně dívám, poslední knižní recenzi jsem psala na konci června, což je dost šílené. Když porovnám své tempo čtení a psaní recenzí, začínám uvažovat, že je určitě nestihnu dopsat ani do Vánoc (no nic, co jsem si nadrobila, to si taky musím sníst) :D<br />
<br />
<br />
<a name='more'></a><br /><br />
Tak abych vás už dál nenapínala, hlavním důvodem, proč jsem blog v poslední době dost zanedbávala je, že se mi můj starší bratr odstěhoval do Brna (tak víte, ten náš zapadákov není moc zajímavý :D) a tím se nám v bytě uvolnil jeden pokoj. A tak začala naše domácí přestavba... Jen aby bylo jasno, bohužel ten samostatný pokoj nepřipadl mě, protože náš byt je opravdu malý, ale mamce, a nám se s mladším bráchou zvětšilo místo v pokoji... teď to zjednoduším - mimo jiné budu mít víc místa na knihy :) :) :)<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMPa6Gn1dqwbGMULetfftmHIOCODJ26b5XcJHgVy9-_dQnywgXpROaOQGTFozaV1Ubn-zqtkkHQuzpFJTL8DB7SM1WvPs939ITpNep7RNv0OytxinWDtfb1BK0-EN89hSanvP3fMJOQQ/s1600/IMG_20160725_111012.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="67" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMPa6Gn1dqwbGMULetfftmHIOCODJ26b5XcJHgVy9-_dQnywgXpROaOQGTFozaV1Ubn-zqtkkHQuzpFJTL8DB7SM1WvPs939ITpNep7RNv0OytxinWDtfb1BK0-EN89hSanvP3fMJOQQ/s640/IMG_20160725_111012.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Můj nepovedený pokus o panoramatickou fotku nového pokoje... :D</td></tr>
</tbody></table>
Za poslední týden jsem opravdu neměla náladu cokoliv psát, neboť mít všechny věci v krabicích, protože se přehazuje nábytek, několik celých dní lézt po stolech i štaflích a taky vydržet několik hodin v záklonu, aby mohl člověk vymalovat hned oba pokoje (mimochodem v malování jsem opravdu amatér :D), a mít mladšího bratra, který veškeré své volné chvíle tráví u počítače, neuspíší napsání recenzí ani trochu.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTallHaNk8qKoXHQlGvWokdzxFUJJVSmxgJN0DcRIeEOrjeT_Quvv_-las5Y2r0M2kye2eP3Z7Aez0jTTMIpTEHFaVce6iHMfdFckY0Rv4OR_sjH9LCjiaxFOOdy7iQfyKchSWDheCJQ/s1600/IMG_20160725_111348.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTallHaNk8qKoXHQlGvWokdzxFUJJVSmxgJN0DcRIeEOrjeT_Quvv_-las5Y2r0M2kye2eP3Z7Aez0jTTMIpTEHFaVce6iHMfdFckY0Rv4OR_sjH9LCjiaxFOOdy7iQfyKchSWDheCJQ/s320/IMG_20160725_111348.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ach, ty nevybalené krabice...</td></tr>
</tbody></table>
Zato jsem v poslední době stihla hned dvakrát navštívit knihovnu, což přidám v samostatném článku, na který se můžete těšit, a úplnou náhodou jsem objevila knížku, kterou bych nejradši nominovala na knihu roku :) knížka se mnou přežívala celé stěhování a - sakra, chybí mi posledních patnáct stránek :D (na zbytek si budete muset počkat v samostatné recenzi, protože o téhle knížce bych se okamžitě dokázala rozepsat :D mimochodem nemůžu pochopit, proč jsem tenhle skvost docela dlouhou dobu přehlížela...)<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhb9FCmOpK24XvG1dG-IqI037tCxvihFcAuI6wEeSqRRwFe-t2QQY6yERTw7uoFUDA9llvw-yUtrmhdXhPYcbgwcl6jZetbnC4nrtxN8YclRnT5ci3-e4_o6rk0GUlNLNttYtmBV87KQA/s1600/IMG_20160725_111202.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhb9FCmOpK24XvG1dG-IqI037tCxvihFcAuI6wEeSqRRwFe-t2QQY6yERTw7uoFUDA9llvw-yUtrmhdXhPYcbgwcl6jZetbnC4nrtxN8YclRnT5ci3-e4_o6rk0GUlNLNttYtmBV87KQA/s320/IMG_20160725_111202.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">No jasně, že s ní budu spát... :D</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcFEA_wndH3dpAFexeyKxu_sW4s-RAmEe1quK0PQ-7HYnbVy_sSnjWX5RGrJCvWlSY9SPKxpXR3KWEbU1uZ1zy4OHKQaz1Wize4RgQYXtwfUPhZnu0oCIX0jKPc1fQdjMzEiXWERn_Cw/s1600/IMG_20160725_111309.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcFEA_wndH3dpAFexeyKxu_sW4s-RAmEe1quK0PQ-7HYnbVy_sSnjWX5RGrJCvWlSY9SPKxpXR3KWEbU1uZ1zy4OHKQaz1Wize4RgQYXtwfUPhZnu0oCIX0jKPc1fQdjMzEiXWERn_Cw/s320/IMG_20160725_111309.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Knížka mě tak šíleně inspirovala, že jsem místo záložky musela použít fotku ze základky, která mi předchozích pět let visela nad postelí...</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeXoc4PRbwIlx79KoajiAW3HMtKF9aFL1KzJOX6p5hnigyM4xynqdY7YgMRUyeWVhvfCkPN_zNayuOrls_EoLubPrvTLe5BQgS6q5zEpG0YG1n77uikEOkY5h9nvOXSQI28OlSXmsiWg/s1600/IMG_20160725_111217.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeXoc4PRbwIlx79KoajiAW3HMtKF9aFL1KzJOX6p5hnigyM4xynqdY7YgMRUyeWVhvfCkPN_zNayuOrls_EoLubPrvTLe5BQgS6q5zEpG0YG1n77uikEOkY5h9nvOXSQI28OlSXmsiWg/s320/IMG_20160725_111217.jpg" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tak ještě jeden serióznější záběr na obálku...</td></tr>
</tbody></table>
Konečně přidávám fotky své pidikniovničky, kterou hodlám v nejbližší době rozšířit (ano, opožděná odměna za vysvědčení se v prasátku dlouho neohřeje :D). Jednotlivé poličky nejsou nijak roztříděné, protože, přiznejme si to, na takovém množství není vlastně co třídit.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih5XjW5zEAxlzBI50cO9tKcvcYbdpGBfNXzBg8mbVBCJqnojQK4EwRWkkuyTL4hemZbJz8PTOYy9mkHfFoebGOVhXBLLQBUPA0xZ4K52yuImVGUbfKRZJwEWMEuHjyhOIlRxfLzKGruQ/s1600/IMG_20160725_110757.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih5XjW5zEAxlzBI50cO9tKcvcYbdpGBfNXzBg8mbVBCJqnojQK4EwRWkkuyTL4hemZbJz8PTOYy9mkHfFoebGOVhXBLLQBUPA0xZ4K52yuImVGUbfKRZJwEWMEuHjyhOIlRxfLzKGruQ/s320/IMG_20160725_110757.jpg" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tohle je veškerý můj knižní majetek... teda pokud do toho nezahrnuji dětské knížky :)</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBckFYIL5LkpzzfpQgFcR1pNCvOUSiQauBwlz5vXQm1s8alsSrLW3lT2NIS1o_hAjnTFKv-Rc-gZATSo2EyC8qkQxq1EoCyM0NFd_-AznDBkfnP6Ycj6Avp_2feCFIyUP5x3HoBsHJDQ/s1600/IMG_20160725_110821.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBckFYIL5LkpzzfpQgFcR1pNCvOUSiQauBwlz5vXQm1s8alsSrLW3lT2NIS1o_hAjnTFKv-Rc-gZATSo2EyC8qkQxq1EoCyM0NFd_-AznDBkfnP6Ycj6Avp_2feCFIyUP5x3HoBsHJDQ/s320/IMG_20160725_110821.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">1. polička:<br />Zleva anglické knížky - John Green - nějaké to YA - dvě z mýc nejoblíbenějších knížek z dětství -Malýprinc<br />Úplně vepředu je sešitek TBR, kam si zapisuji knížky, které mě nějak zaujaly, a potom si je hezky odškrtávám :)</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEVzZkvyyxaWyAPs7Ks7jC835NzdkKitgl6yfKLhBPd0d2sBteynkebTBwGMyKdvn2qruNcihQgUExGpF_rOOowN46lPm9you8wIg7xEkY_vgDaf3H9V3EsjZm-zdP-Fl8ImFNPXIJuA/s1600/IMG_20160725_110830.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEVzZkvyyxaWyAPs7Ks7jC835NzdkKitgl6yfKLhBPd0d2sBteynkebTBwGMyKdvn2qruNcihQgUExGpF_rOOowN46lPm9you8wIg7xEkY_vgDaf3H9V3EsjZm-zdP-Fl8ImFNPXIJuA/s320/IMG_20160725_110830.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">2. polička:<br />Zleva Drahokamy v boxíku - dva zápisníčky: jeden na citáty Johna Greena, druhý je můj pomocník k psaní recenzí - dva díly Harryho Pottera, které se ke mně přistěhovaly z knihovny staršího bratra - Austenová - Jana Eyrová anglicky i česky (teda ne, že bych tu anglickou někdy přelouskala...) - Něco jako životopis Karla IV. (myslím, že to byl dárek, ale i dějiny se dají přelouskat, když jsou čtivě napsané :D)</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgM2thGYH9gBB0WJc96h38CPmePKJ2hnG2lY6Ko0s5MHfjqIs8YJXe3mgSDs4V3NLr2vJmNdxfKtK4PYtOToGx1oAIzDQiMSFMjw7trNw85vny7VFgavGPNlcVnXTkJOzVTtek-FDj9wg/s1600/IMG_20160725_110837.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgM2thGYH9gBB0WJc96h38CPmePKJ2hnG2lY6Ko0s5MHfjqIs8YJXe3mgSDs4V3NLr2vJmNdxfKtK4PYtOToGx1oAIzDQiMSFMjw7trNw85vny7VFgavGPNlcVnXTkJOzVTtek-FDj9wg/s320/IMG_20160725_110837.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">3. polička:<br />Poslední polička je dost proměnlivá, protože zatím čítá jen moje knížky z knihovny (docela mi to připomíná ty nedopsané recenze...)<br />Zleva Pavučina lží - druhý a třetí díl Deliria - Saeculum - první tři díly Nástrojů smrti - Mořeplavec - Kryí jméno Verity tu samozřejmě chybí <3</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
Další pozitivní věcí je, že jsem svého bratra nečtenáře konečně dokopala k tomu, aby začal číst knihu. Teď se mně určitě budete ptát, jak jsem to dokázala, protože třeba máte v okolí taky nějakého zarytého odpůrce knih, ale já vlastně ani nevím... Můj bratr má opravdu rád filmový Labyrint: Útěk a vlastně to byl on, kdo mě nakonec dokopal k přečtení téhle skvělé dystopické série. (<a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/03/takovy-bratricek-hunger-games-labyrint.html" target="_blank">recenze na knihu</a>; <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/03/filmova-recenze-labyrint-utek.html" target="_blank">filmová recenze</a>). On sám tvrdí, že jsem do něho tak dlouho hučela, že film je pitomý a knížka je lepší a že to celé bylo úplně jinak a taky že se na druhý filmový díl nejspíš ani nehodlám podívat... až jsem ho nakonec nejspíš nějak ukecala :D :D :D ...no uvidíme, snad to dopadne líp než předchozí pokus s Harry Potterem :D<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0XHASagTYk6xtul_ZOwHzUNOi5jxvJELsZv1Rr5bzLhOjFSYoza8M5_KlX5PFwQU9KhzjgKIdTHRhe581xKgGZNB-ySkvBxZWVsSJvgltMQOYGV-wReBCMQcxdI-maw-28BhLwOfK-w/s1600/IMG_20160725_111459.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0XHASagTYk6xtul_ZOwHzUNOi5jxvJELsZv1Rr5bzLhOjFSYoza8M5_KlX5PFwQU9KhzjgKIdTHRhe581xKgGZNB-ySkvBxZWVsSJvgltMQOYGV-wReBCMQcxdI-maw-28BhLwOfK-w/s320/IMG_20160725_111459.jpg" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tak, hlavně, že si čte spíš plyšák... :D</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Tentokrát už poslední informace, která mě tíží na srdíčku... Doufám, že většina z vás si nejspíš všimla jedné blogerské akce, která se uskuteční v srpnu - jedná se o <a href="http://marky-books.blogspot.cz/2016/07/vandr-kniznich-blogeru-23-258.html" target="_blank">Vandr knižních blogerů, který má na svědomí Marky</a>. Já mám v plánu se zúčastnit, takže si po dovolené u moře sbalím stan a povandruju na Šumavu. Bohužel já se svým orientačním smyslem zabloudím i v rodném městě, proto bych byla moc ráda, kdyby se ozval kdokoli z vás, co by mohl jet z Brna nebo aspoň z Moravy, abych nemusela jet sama přes půl republiky. Jestli někdo máte strach ze spaní ve stanu, musím vás ujistit, že zase taková hrůza to není :) Můžete si prohlédnout i <a href="https://www.facebook.com/events/1020740847968976/permalink/1115858581790535/" target="_blank">facebookovou stránku události</a>. :)<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhY8EKMUiUFNo5zltSkDwXhkvtNs2G18n6VEDEkMi6M91FxQl8wILx2vk1F70EIkCp0uNlyqzX7II2cGABAzH9I0hyMG6pu_-fvjRf5WdCAZw7ysxyk_JBhixJ5pd61NRUPlpqRIlkRlA/s640/vandr_kniznich_blogeru+%25281%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="192" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhY8EKMUiUFNo5zltSkDwXhkvtNs2G18n6VEDEkMi6M91FxQl8wILx2vk1F70EIkCp0uNlyqzX7II2cGABAzH9I0hyMG6pu_-fvjRf5WdCAZw7ysxyk_JBhixJ5pd61NRUPlpqRIlkRlA/s320/vandr_kniznich_blogeru+%25281%2529.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://marky-books.blogspot.cz/2016/07/vandr-kniznich-blogeru-23-258.html" target="_blank">Zdroj obrázku a odkaz na celý článek u Marky</a></td></tr>
</tbody></table>
Teď se s vámi zase rozloučím, protože mám v hlavě spoustu nápadů na články, protože mám nekonečné množství nedopsaných recenzí a protože musím okamžitě dočíst těch zbývajících patnáct stránek ze strhující knihy Krycí jméno Verity...Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-74699650886321441392016-07-24T13:15:00.000-07:002016-07-24T13:15:14.413-07:00Všechno, úplně všechno | Everything, everything - recenze<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjF80iX_xHJom-JnDvOjIdqALxWusVBgqPrKubq24vZIK9bmbqe7Nt1S9CDhl9cy1jtAN_6wQHggD1kViF0lvpeX_s-NdRLpAbctMwOuwEdKCVMfL2AtC6AgMjIb6RI8KckGvwQ0wzu0Q/s1600/IMG_20160627_142203.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjF80iX_xHJom-JnDvOjIdqALxWusVBgqPrKubq24vZIK9bmbqe7Nt1S9CDhl9cy1jtAN_6wQHggD1kViF0lvpeX_s-NdRLpAbctMwOuwEdKCVMfL2AtC6AgMjIb6RI8KckGvwQ0wzu0Q/s320/IMG_20160627_142203.jpg" width="240" /></a>Když jsem si pro tuhle knížku vracela do knihovny, moc jsem si od ní neslibovala, protože podobných jednodušších romantických knížek jsem v poslední době přečetla dost. Zároveň jsem ale věděla, že tahle knížka má potenciál být lepší než jen obyčejná romanťárna. Další skutečností, proč jsem knížce moc nevěřila, byl fakt, že v knihovně byla zařazená primárně v dětském oddělení (většina knížek, co si půjčuji je buď v dospěláckém nebo v takovém oddělení pro teenagery). No, ve všech ohledech jsem se spletla, protože tahle knížka byla naprosto skvělá.<br />
<a name='more'></a></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Téměř každý z nás je na něco alergický někdo (třeba já) na pyl, jiný na prach nebo roztoče, někdo další třeba na zvířecí srst nebo některé jídlo... ale znáte někoho, kdo by byl alergický na celý svět? MadelineWhittierová má už od dětství velmi vzácnou nemoc SCID.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijGpU_Sjn34jBiHh-a3fEFb9EpLmxcFbS-wRZRQDRdnPEaF00nTumwuJlPwTWVddWon3JtwghCzX_ZD3tJOl2qSNF_fj1qCRqmscHnr99G9nCFbQsIX5Lbw9ooyjli7tIdbLwXDM7YDQ/s1600/IMG_20160627_142504.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijGpU_Sjn34jBiHh-a3fEFb9EpLmxcFbS-wRZRQDRdnPEaF00nTumwuJlPwTWVddWon3JtwghCzX_ZD3tJOl2qSNF_fj1qCRqmscHnr99G9nCFbQsIX5Lbw9ooyjli7tIdbLwXDM7YDQ/s320/IMG_20160627_142504.jpg" width="240" /></a><span style="color: #0b5394;">PŘEČETLA JSEM MNOHEM víc knih než vy. A je úplně jedno, kolik jste toho přečetli. Já jich přečetla víc. Věřte mi. Měla jsem čas. (str. 9)</span></blockquote>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Upřímně, než jsem si knížku přečetla nevěřila jsem, že taková nemoc existuje. Myslela jsem si, že si autorka tento zvláštní druh nemoci vymyslela, aby měla o čem psát (protože číst o holce, co je alergická na celý svět, zní samozřejmě zajímavě :D), ale postupem času s ubíhajícími stránkami jsem pochopila, že tohle si nejspíš nikdo nevymyslel. (Pro šťouraly, kteří jako já pochybovali, jsem se při psaní recenze podívala na wikipedii a věřte mi SCID existuje).</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Na zápěstí má černý gumový náramek a než se odhodlá pokračovat, párkrát za něj zatáhne. "Jak dlouho jseš nemocná?" "Celej život." "A co by se stalo, kdybys vyšla z domu?" "Vybuchla by mně hlava. Nebo plíce. Nebo srdce." "Jak si můžeš dělat srandu...?" Pokrčím rameny. "A proč bych nemohla? A kromě toho se snažím nechtít věci, které nemůžu mít." (str. 77, 78)</span></blockquote>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5bEylw_aqGZYHm3Y-AvCLRGIJwtW3HyNC2XS-ijnOTLtFa_iot6LVy6qdrIP0fYvZFdXbiazJoMKhcip7bWYwbOZBzijb_Zybv5l2GDdZqVf-WWw17uDl1XdsJRRhZpvVIXixLXENnw/s1600/IMG_20160627_142739.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5bEylw_aqGZYHm3Y-AvCLRGIJwtW3HyNC2XS-ijnOTLtFa_iot6LVy6qdrIP0fYvZFdXbiazJoMKhcip7bWYwbOZBzijb_Zybv5l2GDdZqVf-WWw17uDl1XdsJRRhZpvVIXixLXENnw/s320/IMG_20160627_142739.jpg" width="320" /></a>Jediní dva lidé, se kterými se Maddy za celých sedmnáct let setkala osobně, jsou její máma a dobrosrdečná ošetřovatelka Karla. Se svými učiteli se domlouvá přes skype a ráda čte, opravdu hodně a ráda čte. Díky tomu, že nikdy nepoznala jiný život s jeho možnostmi, nevadí jí žít ten její. Tohle se ale může změnit, když člověk pozná, jaké je to mít přátele a svobodu, potom se těžko vrací do života v kleci. </div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">"Je, že? Je strašně sladkej!" zahihňám se. "Zlato, já si myslela, že takoví se už ani nevyrábějí!" Rozesměju se a v duchu si představím, jak z tovární linky sjíždějí malí Ollyové pěkně jeden za druhým. Jak je dokážou udržet v klidu, aby je mohli zabalit a odeslat? "Tak hotovo dvacet!" Karla mě klepne do kolena. "Máš už tak dost věcí, kterých se musíš bát. Láska tě přece nezabije!" (str. 89)</span></blockquote>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcUlDi3wrhhOUzmAleh2exsD9Lreh7wA-zl9UeTJXF0_KA5KC-az70CdVZKq3YjSRDWCwHkuLTFZl2Kc780PzM1JAnlEzpCD0_kroEX-YUkdTtauLpZGD7mqYaRtGLKHyX57yv2KU_OQ/s1600/IMG_20160627_142432.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcUlDi3wrhhOUzmAleh2exsD9Lreh7wA-zl9UeTJXF0_KA5KC-az70CdVZKq3YjSRDWCwHkuLTFZl2Kc780PzM1JAnlEzpCD0_kroEX-YUkdTtauLpZGD7mqYaRtGLKHyX57yv2KU_OQ/s320/IMG_20160627_142432.jpg" width="240" /></a></div>
Změna nastane ve chvíli, kdy se do sousedního domu nastěhuje nová rodinka, která se nejprve Madeline z jejího pozorovacího stanoviště u okna jeví jako úplně obyčejná, jedině snad ten kluk v černém oblečení, co pořád provádí různé akrobatické kousky a leze po zdi, jako spiderman. Neobyčejnost rodinky se projeví, když jim jako uvítání nových sousedů Olly se svojí sestrou bábovku, kterou posílá jejich máma a která je náhodou docela nesmrtelná (tohle prostě pochopíte jenom pokud jste to četli :D :D :D). Maddyina máma bábovku odmítne, protože by ji s Madelininou alergii stejně nemohly sníst, což zvědavého Ollyho donutí se s tou záhadnou holkou seznámit. </div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">Můj šatník se skládá hlavně z bílých triček a modrých riflí. Rifle mám poskládané podle střihu - na rovné, úzké, lehce rozšířené, zvonové a taky ty, co se jim poťouchle říká "boyfriend". Taky boty naskládané v zadním rohu šatní skříně mám stejné - bílé tenisky značky Keds. Doma ale skoro nikdy nechodím v botách, takže teď se bojím, že nenajdu žádný pár, který mi padne. (str. 94)</span></blockquote>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3MyxmQBjRiUTEeaPh0B78DYUkhyG_jbnGbnkTpjLm_LpMoEw1asaOaTPxO1YA1uC9oezDgj1-OQRTGn7yPgsUyxjGJ6w8tnFyawa_RAYcNFvMvXL6KKw5O2WPUuGs0KESAK8nV67kjA/s1600/IMG_20160627_142639.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3MyxmQBjRiUTEeaPh0B78DYUkhyG_jbnGbnkTpjLm_LpMoEw1asaOaTPxO1YA1uC9oezDgj1-OQRTGn7yPgsUyxjGJ6w8tnFyawa_RAYcNFvMvXL6KKw5O2WPUuGs0KESAK8nV67kjA/s320/IMG_20160627_142639.jpg" width="320" /></a>Úplně nejvíc mě bavily úryvky z jejich chatů, protože byly nejenom úsměvné, ale i filozofické... Maddy mi přišla, jako skvělá hrdinka, možná trošku naivní, ale myslím, že kdybychom se někdy poznaly, určitě bychom si padly do noty a mohly bychom vést nekonečné literární debaty. (Možná jsem se v ní i trošičku viděla, protože, i když nemám SCID, taky nejsem moc do světa...) :) A Olly byl zase naprosto správnou kombinací drsňáka a hodného kluka, navíc se skvělým smyslem pro humor. Dobrosrdečná (jiné slovo mě nenapadá) ošetřovatelka Karla byla sympatická a vždycky uměla poradit (i když byla nejspíš mladší, docela mi připomínala moji babičku) a Maddina máma byla někdy až moc starostlivá.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1ZbW9_MJg9dld6H8LofJZcyuttil2zOu0IMKzKnTp57o0SoUoFQaD79JGBjhGHfkb0NEIqUgJGrNOxxeWZ3nCP1rewfM0tS1o0-Sgyhy92pOqRJ4qmuni70DW_qclJSVZBwoHsHTYXA/s1600/IMG_20160627_142325.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1ZbW9_MJg9dld6H8LofJZcyuttil2zOu0IMKzKnTp57o0SoUoFQaD79JGBjhGHfkb0NEIqUgJGrNOxxeWZ3nCP1rewfM0tS1o0-Sgyhy92pOqRJ4qmuni70DW_qclJSVZBwoHsHTYXA/s320/IMG_20160627_142325.jpg" width="320" /></a><span style="color: #0b5394;">NĚKDY SI ČTU svoje nejoblíbenější knížky od konce na začátak. Začnu poslední kapitolou a čtu dopředu, až jsem na úplném začátku. Když čtete tímto způsobem, postavy procházejí od naděje k zoufalství a od sebepoznání k pochybám. V milostných příbězích jsou napřed dvojice milenci a končí jako cizinci. (str. 155)</span></blockquote>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Docela mě šokovalo, že tahle knížka vlastně obsahuje větší či menší spoilery na jiné knížky. A docela mě mrzelo prozrazení zápletky Růže pro Algernon, kterou bych si chtěla brzy přečíst... </div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<blockquote class="tr_bq">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhExqU7wGq42R4arfHP0NN1Z-mhyY9vaMBlJc6XzJB8odhX9U-Ao9NpI50vmNc5QUpIVrsB4bS0Yt2U33MCgtsBCVSn2lSLFW8zUPMpb_JkO6-xa3Z5LrJi_-HNCTDNz3Sgzg6hKXBNcg/s1600/IMG_20160627_142536.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhExqU7wGq42R4arfHP0NN1Z-mhyY9vaMBlJc6XzJB8odhX9U-Ao9NpI50vmNc5QUpIVrsB4bS0Yt2U33MCgtsBCVSn2lSLFW8zUPMpb_JkO6-xa3Z5LrJi_-HNCTDNz3Sgzg6hKXBNcg/s320/IMG_20160627_142536.jpg" width="240" /></a><span style="color: #0b5394;">Zastavuju se u skleněných dveří a pohlédnu na něj. Má na sobě obtažené černé tričko, černé kraťasy a černé sandály. Anděl smrti na dovolené. (214)</span></blockquote>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Nevím, jak celou knížku shrnout, protože to byla romantická oddechovka, která zároveň poskytovala spousto námětů k přemýšlení a pěkných citátů, ktaré jsem si zakládala, takže mi skoro nestačily lepíky. Taky jsem čekala, že knížka bude spíš pro mladší čtenáře, ale osmnáctiletá hlavní hrdinka a trocha filozofie tuhle možnost poněkud vyvrací. Všechno, úplně všechno musím doporučit všem, úplně všem, protože tahle knížka opravdu stojí za to a nejspíš mi zůstane v srdci. </div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">OLLYHO MATEMATIKA PRAVÍ, že budoucnost nelze předpovědět. Ukazuje se, že člověk nemůže předpovědět ani minulost. Čas se pohybuje oběma směry - dozadu a dopředu - a to, co se stane tady a teď změní oba. (str. 247)</span></blockquote>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSjiPKi4aB0fUc68NhB9G9fzUzi4pzB-NC3DwCxEDqr1c97xMwXdYag6bRQ6h01p4hlbrmlWRA60KilnCA8sg807q_-KhELF1ZighMeiNxsDSonJCWjuuMTSLK_zcCZGtmUWiEJZKNjg/s1600/IMG_20160627_142301.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSjiPKi4aB0fUc68NhB9G9fzUzi4pzB-NC3DwCxEDqr1c97xMwXdYag6bRQ6h01p4hlbrmlWRA60KilnCA8sg807q_-KhELF1ZighMeiNxsDSonJCWjuuMTSLK_zcCZGtmUWiEJZKNjg/s320/IMG_20160627_142301.jpg" width="240" /></a>Za zmínku stojí jednoduché, ale výstižné a příběh oživující ilustrace, tabulky a jiné poznámky nakreslené autorčiným manželem. Navíc se mi strašně líbil závěr Malým princem (opět pochopí hlavně ti, co četli)... Spoustě lidí se naše česká obálka nelíbí, ale mně se k příběhu docela hodila stejně, jako ta originální (která je maličko hezčí).</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<blockquote class="tr_bq">
<span style="color: #0b5394;">ŽILA BYLA JEDOU jedna dívka, jejíž celičký život byl jedna veliká lež. (str. 264)</span></blockquote>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Všechno, úplně všechno se taky hodí pro ty, co chtějí začít číst v angličtině, protože je psaná jednoduchým stylem (stejně opakuju, že nejlépe se četly úryvky z chatů a emailů :D). Jak to vím? Jak můžu vědět, že se knížka hodí číst v angličtině? Protože jsem hned po dočtení české verze v papírové podobě zapátrala na internetu a stáhla si Everything, everything znovu tentokrát v originále... V rámci Prázdninového Read-a-thonu jsem to bohužel nestihla, ale brzy poté jsem i tuhle anglickou verzi pokořila. Knížka se mi i v angličtině četla opravdu dobře, což mohlo být částečně dáno tím, že jsem ji předtím přelouskala česky, ale opravdu se nebojte knížka je proložená spoustou obrázků, jednoduchých poznámek a chatů, že vám opravdu uteče jako nic :)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #073763;">Autor:</span></span> </b>Nicola Yoon</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b style="line-height: 18.2px;"><span style="color: #073763;">Originální název:</span> </b><span style="line-height: 18.2px;">Everything, everything</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglOp-ZuywnnBzXTszpIRMlYvNe8pxAu_Y2u3n5mG_Mo3O5Karnr0SFTjBg2iwv9GSUymQQJDvDCJrNKF-3pFAwzfZV4liFb3vZ1PjZqTYfUe-BwfKfp2xFsUk56tIq79_f85IV8Wsouw/s1600/IMG_20160627_142405.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglOp-ZuywnnBzXTszpIRMlYvNe8pxAu_Y2u3n5mG_Mo3O5Karnr0SFTjBg2iwv9GSUymQQJDvDCJrNKF-3pFAwzfZV4liFb3vZ1PjZqTYfUe-BwfKfp2xFsUk56tIq79_f85IV8Wsouw/s320/IMG_20160627_142405.jpg" width="320" /></a><b><span style="color: #073763;">Série:</span> </b>-</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Rok vydání:</span> </b>USA 2015 / ČR 2015</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Nakladatelství:</span> </b>Jota</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Překladatel:</span> </b>Vanda Senko Ohnisková</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Žánr:</span> </b>Young Adult, pro mládež, romantika</div>
<div style="line-height: 18.2px; text-align: justify;">
<b><span style="color: #073763;">Počet stran:</span> 296</b></div>
</div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<b><br /></b></div>
<div style="color: #666666; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px;">
<span style="color: #073763; font-family: "arial" , "tahoma" , "helvetica" , "freesans" , sans-serif; font-size: 12px; font-weight: bold; text-align: justify;">Moje hodnocení: 89%</span></div>
</div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-16598190040118891302016-07-14T06:58:00.001-07:002016-07-14T06:58:48.289-07:00Me before you - filmová recenze<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><span style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://65.media.tumblr.com/84dc97ad47c4b0ff88ce1af21bfc68b3/tumblr_o3ktzaL2LU1ulesryo1_1280.jpg" width="320" /></span></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://mebeforeyoumovie.com/#/" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
Vím, že bych měla spíš dopsat hned několik recenzí na knížky přečtené při posledním <a href="https://knizkomolka.blogspot.cz/2016/07/prazdninovy-read-thon-moje-vysledky.html" target="_blank">read-a-thonu</a>, ale mám nutnou potřebu se s vámi podělit o skvělý zážitek z filmu, kterého jsem se už od jara nemohla dočkat. Stále jsem se nemohla rozhodnout, jestli na něj jít do kina, nebo počkat a stáhnout si ho doma. Tak ubíhaly dny a já jsem se rozhodla si film stáhnout pro každý případ, protože jsem si uvědomila, že ho vlastně nutně potřebuju vidět v originále a žádný dabing bych nesnesla. Kdybych měla vypisovat všechny problémy, které jsem vznikly, než jsem se mohla podívat na film, bylo by tona opravdu dlouhé povídání. Takže jenom ve zkratce: V programu našeho městského kina nebylo jasně uvedeno, jestli je film s dabingem. Po asi deseti minutách sledování jsem musela stahovat titulky (anglické samozřejmě). Do mobilu, kde mimochodem nemám žádné volné místo jsem musela zkusit nainstalovat hned několik přehrávačů, aby byl některý z nich schopný přehrát obraz, zvuk i titulky. No a taky jsem nebyla schopná to vydržet, protože to naše malé kino hraje až příští týden. :)<br />
<a name='more'></a><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/0d/10/ff/0d10ffa19a0e462ff4a00c5764eac425.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/0d/10/ff/0d10ffa19a0e462ff4a00c5764eac425.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://cz.pinterest.com/explore/me-before-you/" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
<br />
<b><span style="color: #3d85c6;">Malé připomenutí děje pro ty, co knížku nečetli:</span></b> Louisa Clarková je úplně obyčejná. Bydlí u rodičů v malém městečku a pracuje v blízké kavárně. Má ráda svůj neměnný, obyčejný život a svého přítele Patricka. Osud jí ale připraví něco úplně jiného. Když přijde o svou jedinou a milovanou práci v kavárně, musí se poohlédnout jinde, protože její početná rodina potřebuje peníze. Náhoda je svede dohromady. Zoufalá Louisa potřebuje práci, takže skončí jako ošetřovatelka a společnice mladého muže na vozíku. Nemá žádné zkušenosti a navíc se zdá, že ji Will Traynor nenávidí, vlastně nenávidí celý svět. Vlastně se není čemu divit. Když je člověk adrenalinový sportovec a úspěšný podnikatel s úžasnou přítelkyní a díky hloupé náhodě přijde o všechno, co kdy v životě měl, dost pravděpodobně ztratí radost ze života. Postupem času si upovídaná Louisa, která nosí bláznivé oblečení, nikdy nebyla na koncertě, nebo nikdy neviděla film s titulky, a Will se svými sarkastickými poznámkami, vzdělaný a inteligentní muž, který je unavený životem, kdy musí být odkázán na ostatní, najdou cestu k sobě. Will se snaží Louisu přimět, aby změnila svůj život a očekávala od něho víc a Louisa se zase pokouší Willovi ukázat, že i přes všechny překážky stojí za to žít.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: left;">
</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://img.buzzfeed.com/buzzfeed-static/static/2016-02/3/13/enhanced/webdr15/enhanced-2079-1454525796-5.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="160" src="https://img.buzzfeed.com/buzzfeed-static/static/2016-02/3/13/enhanced/webdr15/enhanced-2079-1454525796-5.png" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://www.buzzfeed.com/krystieyandoli/me-before-you-is-the-movie-thats-going-to-break-our-hearts-i?utm_term=.wel8Qg7p2#.mqrdva29W" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
Už od prvních pěti minut jsem věděla, že tenhle film bude naprosto boží. Vlastně jsem to věděla už od první chvíle, co jsem zaslechla, že se bude k naprosto dokonalé knížce, která se řadí mezi top 10 mých nejoblíbenějších knížek, točit film. Byla jsem moc ráda, že se filmaři drželi knižní předlohy a pokud si dobře vzpomínám, nepřidali žádné zbytečné scény navíc, možná vynechali některé nedůležité momenty, ale tak to prostě chodí a dá se s tím žít :) Celkově se mi atmosféra filmu, kterou dokresloval soundtrack, opravdu líbila.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/1a/e8/d3/1ae8d3e9b2956f4e60280219826e525f.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/1a/e8/d3/1ae8d3e9b2956f4e60280219826e525f.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://cz.pinterest.com/aileedreher/movies-i-love/" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
Teď musí následovat pár větiček k hereckému obsazení. K filmové Louise (Emilia Clark) nemám asi žádné připomínky, snad jen, že není úplným ztělesněním mojí představy, ale musím dodat, že mi to vlastně vůbec nevadilo. Když jsem úplně poprvé zaslechla, že Willa bude představovat Sam Claflin, kterého jsem do té doteď znala jenom jako Finnicka (Hunger games) nebo jako usměvavého kamaráda Alexe (S láskou, Rosie), nedovedla jsem si představit, že bude hrát nabručeného, náladového a sarkastického Willa, ale spletla jsem se. Sam se své úlohy zhostil na jedničku a už si vlastně nedokážu představit, že by Willa hrál někdo jiný. I kdybych tenhle film nechtěla už nikdy vidět, což není vůbec pravda, musela bych se ještě jednou podívat jenom kvůli němu. Filmařům se taky dobře podařil vystihnout ten rodinný mumraj a všechny členy Louisiny rodiny, jenom bych mohla říct, že na mě ostatní členové (snad možná kromě sestry Triny) působili trošku papírově, protože nedostali tolik prostoru. Taky bych chtěla dodat, že Matthew Lewis v roli Patricka nebyl špatný, jenom by jako ostatní mohl dostat trochu víc prostoru, protože rozhodně nepůsobil jako ten žárlivý přítel. Když mu Louisa oznámila, že s ním kvůli Willovi nemůže jet na prázdniny, vypadal spíš udiveně a smutně, než naštvaně. Stojím si za tím, že měl dostat víc prostoru jako Louisin přítel, aby jejich vztah působil trochu opravdověji a ne jen jako obyčejná překážka mezi láskou Lou a Willa. Abych to celkově shrnula, celé herecké obsazení se mi moc líbilo a moje drobné připomínky (ne)berte tolik vážně.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://67.media.tumblr.com/039e1a2ecadd551b3edf31bad388e5ed/tumblr_o1zd0tUg841qfb5cjo3_250.gif" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://67.media.tumblr.com/039e1a2ecadd551b3edf31bad388e5ed/tumblr_o1zd0tUg841qfb5cjo3_250.gif" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://breakawaydaily.com/post/138725755387/watch-emilia-clarke-and-sam-claflin-fall-in-love" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
A teď pro pobavení... Jedině já můžu být takovej idiot a stáhnout si k americkému filmu britské titulky :D opravdu. Ale na svoji obranu musím dodat, že mě to v té chvíli vůbec nenapadlo, že se budou nějak lišit (a taky jsem měla mylný dojem, že jde o britský film... vůbec nevím, kde jsem k němu přišla :D). V konečném výsledku jsem měla titulky, které vlastně neodpovídaly filmu a navíc jsem je celou dobu musela číst přes nějaké čínské, japonské, nebo kdo ví co to bylo za titulky, které obsahoval už stažený film. Takže... tohle trošku sráželo můj skvělý divácký zážitek :D<br />
<br />
<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://66.media.tumblr.com/9909b6cbbcc4dd2f21be3d6c61453ef1/tumblr_o4n3woTG9x1vpsuouo1_500.gif" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="128" src="https://66.media.tumblr.com/9909b6cbbcc4dd2f21be3d6c61453ef1/tumblr_o4n3woTG9x1vpsuouo1_500.gif" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://www.hollywood.com/movies/everything-you-need-to-know-about-me-before-you-60588321/" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
Musím dodat, že jsem film sledovala v noci a dvakrát jsem u něho stihla usnout, takže k závěrečným titulkům jsem se dostala asi o půl páté ráno... no nevadí. Teď asi všechny zklamu, ale na konci jsem nebrečela (jenom skoro), tohle ale nemůžete brát jako měřítko, protože já u filmů nebrečím nikdy (opravdu nikdy). Poslední a zároveň jediný film, který si pamatuju se slzami byla <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/05/slzave-udoli-zlodejka-knih-filmova.html" target="_blank">Zlodějka knih</a>. Takže vám radši doporučuji si ty kapesníčky připravit :)<br />
<br />
Abych to shrnula, film se mi určitě moc líbil a rozhodně vám doporučuju sebrat se a jít do kina, nebo si film okamžitě stáhnout, ale pozor na titulky :D Film potěší nadšené fanoušky knihy i ty, kteří o knížce třeba ještě ani neslyšeli (což si myslím, že snad ani není možné :D).<br />
<br />
<b style="color: #3d85c6; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18.2px; text-align: justify;">Moje hodnocení: 85%</b><br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://pbs.twimg.com/profile_images/706008885816000512/KWvGun57.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://pbs.twimg.com/profile_images/706008885816000512/KWvGun57.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://twitter.com/meb4youmovie" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://66.media.tumblr.com/27d88734a1d39f0ed44c6fd35c75f6ed/tumblr_o4tq83YpqU1ulesryo1_1280.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://66.media.tumblr.com/27d88734a1d39f0ed44c6fd35c75f6ed/tumblr_o4tq83YpqU1ulesryo1_1280.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://mebeforeyoumovie.com/#/" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com9tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-53639646609114843772016-07-08T05:31:00.001-07:002016-07-08T05:31:26.754-07:00Prázdninový read-a-thon | Moje výsledkyJak všichni asi víte, od minulého pátku probíhal prázdninový read-athon, který pořádala Ada w. z blogu <a href="http://ada-book-review.blogspot.cz/2016/07/prazdninovy-read-thon-vysledky.html" target="_blank">Moje malá knihovna</a>. Tak pojďme si shrnout, kolik jsem toho za ten krátký prázdninový týden stihla přečíst. Moje čtecí plány najdete <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/07/prazdninovy-read-thon.html" target="_blank">ZDE</a>. Předem upozorňuji, že jsem kromě čtení provozovala i jiné činnosti např. uklízení, chození ven s kamarádkou, nebo hlavně spaní, takže moje výsledky nebudou nijak oslňující.<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhI6cuMEWfHfJUkraXdhweifumuz6cb3OKsBDr8dO3I32f9W6p-HOvc7GyGPEGmHbrVWG4ryKrQ3AwguQspbgqCJ5Of6yXufKUIfRVaE5np778r4x08cTERwyz8YTIHvffyA5ffffZ5mA/s640/readathon_2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="161" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhI6cuMEWfHfJUkraXdhweifumuz6cb3OKsBDr8dO3I32f9W6p-HOvc7GyGPEGmHbrVWG4ryKrQ3AwguQspbgqCJ5Of6yXufKUIfRVaE5np778r4x08cTERwyz8YTIHvffyA5ffffZ5mA/s400/readathon_2.jpg" width="400" /></a></div>
<div>
<br /><a name='more'></a><div>
<br /></div>
<div>
<span style="color: #3d85c6;"><b>Pátek 1. 7.</b></span> - jako první začínám číst Mořeplavce, kde mi z celkových 1016 stran zbývá 398. První den jsem se docela snažila a stihla přečíst 244 stránek.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b><span style="color: #3d85c6;">Sobota 2. 7.</span></b> - Spokojeně dočítám zbývajících 154 stránek a s tím výsledkem pro dnešek končím.</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiURPsQortd5nPr9tzxVAgZQyFGg10eEM61nBrcI07a8eftA18OHqYEakIsmoxzmfgJfL7GDLA8CjrQFUW45RQFHa9PKCIpQNpRH4fuBCxjxSSERZ0JnU5qmw-JboA0CXTqEinwTXIzlQ/s1600/IMG_20160520_185803.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiURPsQortd5nPr9tzxVAgZQyFGg10eEM61nBrcI07a8eftA18OHqYEakIsmoxzmfgJfL7GDLA8CjrQFUW45RQFHa9PKCIpQNpRH4fuBCxjxSSERZ0JnU5qmw-JboA0CXTqEinwTXIzlQ/s200/IMG_20160520_185803.jpg" width="150" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<span style="color: #3d85c6;"><b>Neděle 3. 7.</b></span> - Pokračuji přesně podle plánu Městem z kostí, kde mi chybí 332 stránek z celkových 416. Polevuji v tempu, mám přečtených 84 stránek. K výsledku přidávám 10 stránek z eknihy Everything, everything. Dohromady - 94 stránek.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<span style="color: #3d85c6;"><b>Pondělí 4. 7.</b></span> - Poměrně uspokojující výsledek 151 stránek z Města z kostí.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<span style="color: #3d85c6;"><b>Úterý 5. 7.</b></span> - Opět ne příliš dokonalý výsledek, ale konečně dočítám Město z kostí - 96 stránek.</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgReNARwDbEbw-3kkKHUQRY7ctZU0abk_WcQyH0ExPCVoAKxneGuizOhoUxqIMYxqsePK8gszfDG87l2ZltaQqv89SyCQLSKCdxw9mo1rhqCjzB2VszqzZYcP1W_FOTq1p7TlWpxSgS8Q/s1600/IMG_20160627_185621.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgReNARwDbEbw-3kkKHUQRY7ctZU0abk_WcQyH0ExPCVoAKxneGuizOhoUxqIMYxqsePK8gszfDG87l2ZltaQqv89SyCQLSKCdxw9mo1rhqCjzB2VszqzZYcP1W_FOTq1p7TlWpxSgS8Q/s200/IMG_20160627_185621.jpg" width="150" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b><span style="color: #3d85c6;">Středa - 6. 7.</span></b> - Přicházím s posledním bodem svých čtecích plánů a na Město z Kostí rovnou navazuji na Město z popela, kde končím na 280 stránkách, což je zatím můj nejlepší výsledek. Tentokrát se opět přemáhám a pokračuji v Everything, everything - opět 10 stránek. Můj dnešní výsledek čítá 290 stránek a já jsem nadmíru spokojená. Nejspíš už si začínám uvědomovat, že se blíží konec a já si musím vylepšit skóre.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b><span style="color: #3d85c6;">Čtvrtek 7. 7.</span></b> - Poslední den doháním výsledky, dočítám Město z popela - 119 stran a s novými silami se vrhám na Město ze skla, kde zdolávám pěkných 74 stran. Těžce si uvědomuji, že nutně musím dočíst Everything, everything, takže jdu spát s mobilem a předsevzetím, že to stihnu dočíst. Naneštěstí usínám s překvapivým výsledkem 33 stránek. Moje celkové dnešní skóre je 226 stran.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQq68xygdC-KXE62TeNLOjNv8yn3BeOPOzi186f40s_OtyL8CIvPXTYKISioYcoLr3Xi9DKnLSKVQFT_7lCYGyN8snnSOAxlMxEltPaAZKuqCbQb8cWGM8DqP0emB8w-hZPRHrH9Cbtw/s1600/IMG_20160627_185633.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQq68xygdC-KXE62TeNLOjNv8yn3BeOPOzi186f40s_OtyL8CIvPXTYKISioYcoLr3Xi9DKnLSKVQFT_7lCYGyN8snnSOAxlMxEltPaAZKuqCbQb8cWGM8DqP0emB8w-hZPRHrH9Cbtw/s200/IMG_20160627_185633.jpg" width="150" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOGypgvnDYXpipV4BO-txpi39aGJqtaXvvxHoRzfHqIvkQhyphenhyphenHmGaafrit-FFspCz59eOFrih2qBezvXWD5P437efkiitQaCtNAIcSZXr0N82_W9v6K68ceWwXFPXkr8XqDEyGMJFEBRw/s1600/IMG_20160627_142301.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOGypgvnDYXpipV4BO-txpi39aGJqtaXvvxHoRzfHqIvkQhyphenhyphenHmGaafrit-FFspCz59eOFrih2qBezvXWD5P437efkiitQaCtNAIcSZXr0N82_W9v6K68ceWwXFPXkr8XqDEyGMJFEBRw/s200/IMG_20160627_142301.jpg" width="150" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXg2Qpbw4CGTQIsSFIw8b8hiHqoEhO1ZmDbeE8di6kMlH4dqiBIPbgGyW6N7wYqtIb0ioRlYtkgPkZwoFj1sKGB7WhDgB60W1_Z_4b6KWowEI4kw34KulUAW9e2_N_Pd634Prg8F_Rxg/s1600/IMG_20160627_185657.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXg2Qpbw4CGTQIsSFIw8b8hiHqoEhO1ZmDbeE8di6kMlH4dqiBIPbgGyW6N7wYqtIb0ioRlYtkgPkZwoFj1sKGB7WhDgB60W1_Z_4b6KWowEI4kw34KulUAW9e2_N_Pd634Prg8F_Rxg/s200/IMG_20160627_185657.jpg" width="150" /></a></div>
<br />
<div>
<span style="color: #0b5394; font-size: large;">Celkový výsledek: 1235 stránek</span></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Můj výsledek by samozřejmě mohl být lepší, ale není to tak zlé. Díky tomu, že jsem si nenašla tolik času během dne jsem své výsledky doháněla v noci, kdy jsem byla schopná číst si klidně do 3 ráno. Já jsem si za hlavní cíl zvolila zbavit se čtecí krize a opět se na prázdniny dostat do tempa, což se mi podařilo. Kromě Everything, everything, které jsem nestihla dočíst a strašně mě to mrzí (pořád mi ještě chybí 53 stránek), se mi vlastně podařilo splnit všechny moje čtecí plány, takže spokojenost velká. Až příště někdo bude pořádat nějaký read-a-thon, opět se ráda připojím! :D </div>
</div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-32146908621271487212016-07-04T15:27:00.001-07:002016-07-04T15:27:32.894-07:00Knižní tag: Buď, anebo...<span style="background-color: white;">Konečně jsem se chystala vydat nějaký další článek kromě plánované recenze na Mořeplavce, kterého jsem zatím stihla dočíst v rámci <a href="https://knizkomolka.blogspot.cz/2016/07/prazdninovy-read-thon.html" target="_blank">Prázdninového read-a-thonu</a> a objevila jsem úplně skvělý TAG na <a href="http://bohemistka.blogspot.cz/2016/07/knizni-tag-bud-anebo.html" target="_blank">Blogu (bohémské) bohemistky</a>. Autorka si s TAGem dala práci a zkombinovala různé otázky ze zahraničních blogů, které staví na principu vybrat si jednu možnost.</span><br />
<div>
<br /></div>
<div>
<h2 style="color: #333333; font-family: "Times New Roman", Times, FreeSerif, serif; margin: 0px; position: relative; text-align: center;">
<span style="background-color: white;">Co bych si zvolila, kdybych měla na výběr...</span></h2>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhahvFc5kISvkHL35A9zo77pb1QRvlKa0_TtqiO0N2s8ZjdHjCw6px8qsNBbaNbsoAJeVdqh3tzw77IFKGDEv8Ri-AMKrTFGbQDMk4iKWxIJ91x4RqWlYfIE7F9Y_quSu32_EDE4x0jOQ/s1600/1373463210_would-you-rather-game-0.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhahvFc5kISvkHL35A9zo77pb1QRvlKa0_TtqiO0N2s8ZjdHjCw6px8qsNBbaNbsoAJeVdqh3tzw77IFKGDEv8Ri-AMKrTFGbQDMk4iKWxIJ91x4RqWlYfIE7F9Y_quSu32_EDE4x0jOQ/s320/1373463210_would-you-rather-game-0.png" width="320" /></a></div>
<a name='more'></a><br />
<div>
<span style="background-color: white;"><br /></span></div>
<div style="font-family: "times new roman", times, freeserif, serif; font-size: 16px; line-height: 22.4px;">
<div>
<b style="background-color: white;"><span style="color: #3d85c6;">...číst buď <u>jen ženské autorky</u>, anebo jen muže - autory?</span></b></div>
<div style="color: #333333;">
<span style="background-color: white;">Tahle otázka je neskutečně těžká upřímně na ni neexistuje jednoduchá odpověď. Asi bych zvolila ženy, protože od nich čtu více knih, i když mi budou chybět knížky Johna Greena, Jonase Jonassona, ale i například Malý princ a Saturnin. Ale stále mi zbývají Oblíbené série Kerstin Gierové, Knížky od Jojo Moyes nebo třeba Harry Potter... Ne, myslím, že v konečném výsledku je moje rozhodnutí jasné :)</span><br />
<span style="background-color: white;"></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://wl.static.fotolia.com/jpg/00/24/95/34/400_F_24953473_ceNpRvghlclMXtJm0udExFhrzWtMMTPo.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://wl.static.fotolia.com/jpg/00/24/95/34/400_F_24953473_ceNpRvghlclMXtJm0udExFhrzWtMMTPo.jpg" height="200" width="141" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://fotky-foto.cz/fotobanka/spisovatele-blok(24953473)/" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://thumb1.shutterstock.com/photos/thumb_large/1256479/181179698.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://thumb1.shutterstock.com/photos/thumb_large/1256479/181179698.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://cz.clipartlogo.com/free/writer's-block.html" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<span style="background-color: white;"><b><span style="color: #3d85c6;"></span></b></span><br />
<span style="background-color: white;"><b><span style="color: #3d85c6;">...číst buď <u>jen trilogie</u>, anebo jenom knihy bez pokračování (tzv. stand-alones)?</span></b></span></div>
<div style="color: #333333; font-family: "Times New Roman", Times, FreeSerif, serif; font-size: 16px; line-height: 22.4px;">
<span style="background-color: white;">Většina knížek už má dneska více dílů, takže myslím, že bych si mezi nimi určitě vybrala, ale je pravda, že hodně knížek stojících samostatně bez pokračování by mi chybělo (kromě Kerstin Gierové a Harryho Pottera minimálně všechny jmenované výše) ...je to těžké rozhodování</span><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhflfGJTVPzw_mWXjdbeUo4Yt0WruN-1eyuDlIF-KLKiJuxuYPv1WJ3Mkfnm570CxSNNHBtZ6yeayKpchVhKIxptC7oFe3Qb9l32OmUh1cEu0GugrnqhQxnVPe9Y_ieAE1zYSMSOb4_JLw/s1600/PicMonkey+Collagedra.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="159" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhflfGJTVPzw_mWXjdbeUo4Yt0WruN-1eyuDlIF-KLKiJuxuYPv1WJ3Mkfnm570CxSNNHBtZ6yeayKpchVhKIxptC7oFe3Qb9l32OmUh1cEu0GugrnqhQxnVPe9Y_ieAE1zYSMSOb4_JLw/s1600/PicMonkey+Collagedra.png" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://www.hryprodivky.cz/blog/a-tajna-mise-a/apar-knizek-doporucenia" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="font-family: "times new roman", times, freeserif, serif; font-size: 16px; line-height: 22.4px;">
<b style="background-color: white;"><span style="color: #3d85c6;">...nakupovat buď <u>jen v kamenných knihkupectvích</u>, anebo jen v e-shopech?</span></b></div>
<div style="font-family: "times new roman", times, freeserif, serif; font-size: 16px; line-height: 22.4px;">
<div style="color: #333333;">
<span style="background-color: white;">Ach, konečně jedna úplně jasná odpověď. Vlastně častěji nakupuji v e-shopech, protože to bývá levnější, ale radši se procházím po kamenném knihkupectví a pozoruju hromady knih, které nejspíš nikdy nebudu vlastnit :)</span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="color: #333333; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://www.nln.cz/static/img/store.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://www.nln.cz/static/img/store.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://www.nln.cz/knihkupectvi/" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
<span style="background-color: white; color: #3d85c6;"><b>...vidět buď nejdřív filmovou verzi, anebo naopak <u>nikdy nemít možnost vidět film</u>?</b></span></div>
<div style="color: #333333; font-family: "Times New Roman", Times, FreeSerif, serif; font-size: 16px; line-height: 22.4px;">
<span style="background-color: white;">Hmmm... narozdíl od většiny knihomolů nemám problém, když napřed zhlédnu film a teprve potom rychle sháním knížku - ne právě naopak často mě to donutí si knížku co nejdřív sehnat a hltat jako o závod. Jediné, co mi trošku vadí je, že film někdy zkazí moji vlastní představu knižních hrdinů. Ale v konečném výsledku bych radši zvolila filmy nevidět - koneckonců ušetřila bych si tolik zbytečného nadávání, že bych tady po světě mohla chodit o pár let déle a tím pádem bych stihla přečíst daleko víc knih :D</span><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR2u0k5lOtdcRFCIFzZh1XpK97uYK_SjN7tw_Hbis3gXdYZ6Gh8DA" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="154" src="https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR2u0k5lOtdcRFCIFzZh1XpK97uYK_SjN7tw_Hbis3gXdYZ6Gh8DA" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/film/stat-se-konecne-priznal-k-filmu-mini-reditelka-filmoveho-fondu_380381.html" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="font-family: "times new roman", times, freeserif, serif; font-size: 16px; line-height: 22.4px;">
<b style="background-color: white;"><span style="color: #3d85c6;">...číst <u>jen papírové knížky</u>, nebo e-booky?</span></b></div>
<div style="color: #333333; font-family: "Times New Roman", Times, FreeSerif, serif; font-size: 16px; line-height: 22.4px;">
<span style="background-color: white;">Tak tady mám jasno :) ačkoliv čtu i e-booky, papírové knížky vítězí. E-knihy čtu převážně na mobilu, často v případě, že u sebe zrovna nemám knížku a potřebuji zabít čas. Taky jsou to většinou knížky anglické nebo je třeba potřebuji stáhnout okamžitě. Papírových knih bych se nikdy nevzdala a naprosto nevěřím některým vědcům, kteří tvrdí, že brzy budou k dostání pouze elektronické. </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://www.ebooky.cz/wp-content/uploads/2014/03/vtip-eknihy-vs-tistene-knihy.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://www.ebooky.cz/wp-content/uploads/2014/03/vtip-eknihy-vs-tistene-knihy.jpg" height="317" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://www.ebooky.cz/e-knihy-vs-tistene-knihy/" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="font-family: "times new roman", times, freeserif, serif; font-size: 16px; line-height: 22.4px;">
<b style="background-color: white;"><span style="color: #3d85c6;">...být recenzent z povolání, anebo <u>spisovatel</u>?</span></b></div>
<div style="color: #333333; font-family: "Times New Roman", Times, FreeSerif, serif; font-size: 16px; line-height: 22.4px;">
<span style="background-color: white;">Moje trošku nereálné přání býti spisovatelkou se postupem času rozpadá. I když... moje literární tvorba sahá až do mých dětských let, kdy jsem si knížky sama vyráběla z papíru, psala do nich a přidávala vlastní ilustrace přímo úměrné věku. Vlastně se poslední dobou trochu snažím začít jen tak něco psát, ale chybí mi nápady. Jak pořád sama zjišťuji největší chybou je bát se neúspěchu, takže se snad moje ne příliš kvalitní a umělecké pokusy zlepší. </span></div>
<div style="color: #333333; font-family: "Times New Roman", Times, FreeSerif, serif; font-size: 16px; line-height: 22.4px;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><span style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><a href="http://www.onlinekurzyzdarma.cz/category/nezarazene/osobni-rozvoj/" target="_blank"><img border="0" height="150" src="https://www.onlinekurzyzdarma.cz/wp-content/uploads/2013/10/Stipula_fountain_pen-520x245.jpg" width="320" /></a></span></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://www.onlinekurzyzdarma.cz/category/nezarazene/osobni-rozvoj/" target="_blank">zdroj</a></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="font-family: "times new roman", times, freeserif, serif; line-height: 22.4px;">
<b style="background-color: white;"><span style="color: #3d85c6;">..číst buď <u>pořád dokola mých dvacet oblíbených knížek</u>, anebo nikdy žádnou knihu nepřečíst dvakrát?</span></b><span style="background-color: white;"><span style="color: #333333; font-family: "times new roman" , "times" , "freeserif" , serif;"><span style="line-height: 22.4px;">Rozhodně a jedině! Do teď - je mi nějakých šestnáct let - jsem za svůj život přečetla některé knížky v klidu desetkrát i víc a představte si to, nikdy mě nenudily. Vlastně bych nejradši každou knížku, co se mi aspoň trochu líbila, přečetla minimálně dvakrát, ale nějak mám nedostatek času, protože číst stále nové knížky zabírá příliš mnoho místa v mém časovém rozvrhu. Nedokážu si představit, kdybych nějakou z mých oblíbených knížek nemohla nikdy přečíst znova, proto radši volím dvacet knížek pořád dokola, pro mě by to znamenalo, že si konečně najdu dost času na opakované rereadingy. Vždycky se najdou knížky, které můžete číst postopadesáté a nikdy vás neomrzí.</span></span></span></div>
</div>
<div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://i2.wp.com/ells.cz/wp-content/gallery/knizni-vyzva-na-rok-2016/20knih.jpg?resize=180,180" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://i2.wp.com/ells.cz/wp-content/gallery/knizni-vyzva-na-rok-2016/20knih.jpg?resize=180,180" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Díky, že jste si našli čas na přečtění tohoto TAGu a doufám, že vás třeba inspiroval a taky ho vyplníte :)</div>
<br /></div>
Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-9325081021654401.post-1894947047938578222016-07-01T05:16:00.000-07:002016-07-01T05:16:37.707-07:00Prázdninový read-a-thon<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhI6cuMEWfHfJUkraXdhweifumuz6cb3OKsBDr8dO3I32f9W6p-HOvc7GyGPEGmHbrVWG4ryKrQ3AwguQspbgqCJ5Of6yXufKUIfRVaE5np778r4x08cTERwyz8YTIHvffyA5ffffZ5mA/s640/readathon_2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="160" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhI6cuMEWfHfJUkraXdhweifumuz6cb3OKsBDr8dO3I32f9W6p-HOvc7GyGPEGmHbrVWG4ryKrQ3AwguQspbgqCJ5Of6yXufKUIfRVaE5np778r4x08cTERwyz8YTIHvffyA5ffffZ5mA/s400/readathon_2.jpg" width="400" /></a></div>
Konečně nám začaly prázdniny, což je pro knihomoly jedno z nejlepších období, protože je od čtení nevyrušuje škola a jiné podobné starosti. Navíc já osobně mám poslední dobou docela problém se zbytečným sledováním sociálních sítí, které mi žere hromadu času. V součtu všech faktorů jsem v červnu dočetla ubohé čtyři knížky... Rozhodla jsem se s tím o prázdninách konečně něco udělat, takže nápad Ady W. z blogu <a href="http://ada-book-review.blogspot.cz/" target="_blank">Moje malá knihovna</a> na <a href="http://ada-book-review.blogspot.cz/2016/06/prazdninovy-read-thon.html" target="_blank">Prázdninový read-a-thon</a> mě okamžitě nadchnul. Read-a-thon se koná od dnešního dne tj. pátku 1. 7. 2016 do čtvrtka 7. 7. 2016<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<span style="color: #0b5394; font-size: large;"><br /></span>
<span style="color: #0b5394; font-size: large;">Moje čtecí plány:</span><br />
<br />
<b><span style="color: #3d85c6;">1. Mořeplavec</span></b> - jako první cíl jsem si stanovila dočíst třetí díl Cizinky, který mám rozečtený už neskutečnou dobu (ale není se moc čemu divit, když je to tisícistánková bichle :D)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiURPsQortd5nPr9tzxVAgZQyFGg10eEM61nBrcI07a8eftA18OHqYEakIsmoxzmfgJfL7GDLA8CjrQFUW45RQFHa9PKCIpQNpRH4fuBCxjxSSERZ0JnU5qmw-JboA0CXTqEinwTXIzlQ/s1600/IMG_20160520_185803.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiURPsQortd5nPr9tzxVAgZQyFGg10eEM61nBrcI07a8eftA18OHqYEakIsmoxzmfgJfL7GDLA8CjrQFUW45RQFHa9PKCIpQNpRH4fuBCxjxSSERZ0JnU5qmw-JboA0CXTqEinwTXIzlQ/s320/IMG_20160520_185803.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<b><span style="color: #3d85c6;">2. Město z kostí</span></b> - První díl Nástrojů smrti jsem si (spolu s dalšími dvěma díly) přinesla z poslední návštěvy knihovny, mám kousek rozečtený a věřím, že ho stihnu dočíst<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgReNARwDbEbw-3kkKHUQRY7ctZU0abk_WcQyH0ExPCVoAKxneGuizOhoUxqIMYxqsePK8gszfDG87l2ZltaQqv89SyCQLSKCdxw9mo1rhqCjzB2VszqzZYcP1W_FOTq1p7TlWpxSgS8Q/s1600/IMG_20160627_185621.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgReNARwDbEbw-3kkKHUQRY7ctZU0abk_WcQyH0ExPCVoAKxneGuizOhoUxqIMYxqsePK8gszfDG87l2ZltaQqv89SyCQLSKCdxw9mo1rhqCjzB2VszqzZYcP1W_FOTq1p7TlWpxSgS8Q/s320/IMG_20160627_185621.jpg" width="240" /></a></div>
<br />
<b><span style="color: #3d85c6;">3. Everything, everything</span></b> - originální verze Všechno, úplně všechno, bohužel ji jako eknihu čtu jen příležitostně na mobilu, ale během tohoto týdne bych ji ráda dočetla, abych do stále nepublikované recenze mohla dodat pár větiček k originálu<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizCOdG2OEA-1WZbJBT5XISKdAkL3Cpk7ekdJyjai81NaBiY_PDy1HJz4znleWKXHdgAq_Kpwrors9lsJNOBMHxcuGtioRwC6W659P7svzV3SoqeLQwQ9nMGsCL_oYXNTH8O5e4W6ws7w/s1600/IMG_20160627_142301.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizCOdG2OEA-1WZbJBT5XISKdAkL3Cpk7ekdJyjai81NaBiY_PDy1HJz4znleWKXHdgAq_Kpwrors9lsJNOBMHxcuGtioRwC6W659P7svzV3SoqeLQwQ9nMGsCL_oYXNTH8O5e4W6ws7w/s320/IMG_20160627_142301.jpg" width="240" /></a></div>
<br />
<br />
<b><span style="color: #3d85c6;">4. Cokoliv</span></b> z toho, co jsem si přinesla z poslední <a href="http://knizkomolka.blogspot.cz/2016/06/navsteva-knihovny-4-maly-nebo-spis.html" target="_blank">návštěvy knihovny</a><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdw2RsYChS5n3Cc15AQzmSb_AOL2s9aFqy2krJodIjiDtgIXoBKNEOSfZpUDbB7KCblQv1Qf0uSk1Av3A5RAdAlE71PDmmlvqXXa8x427BLx2P2-yZmbhAGm7pb5f44xBS6c6pvTqsPw/s1600/IMG_20160627_185537.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdw2RsYChS5n3Cc15AQzmSb_AOL2s9aFqy2krJodIjiDtgIXoBKNEOSfZpUDbB7KCblQv1Qf0uSk1Av3A5RAdAlE71PDmmlvqXXa8x427BLx2P2-yZmbhAGm7pb5f44xBS6c6pvTqsPw/s320/IMG_20160627_185537.jpg" width="320" /></a></div>
<br />Knížkomolkahttp://www.blogger.com/profile/15553535485378770382noreply@blogger.com4